Spravedlivá odměna: pohádka, či skutečnost?

15. března 2004, 00:00 - LADISLAV JOUZA právník
15. března 2004, 00:00

ZAMĚSTNAVATELÉ MOHOU VYDÁVAT VNITŘNÍ MZDOVÉ A PLATOVÉ PŘEDPISY. PRÁVNÍ PODMÍNKY PRO JEJICH VYDÁVÁNÍ VŠAK ZÁKONY O MZDĚ A PLATU PŘÍMO NEUPRAVUJÍ.

Při vytváření vnitřního mzdového předpisu lze požít několik postupů ZAMĚSTNAVATELÉ MOHOU VYDÁVAT VNITŘNÍ MZDOVÉ A PLATOVÉ PŘEDPISY. PRÁVNÍ PODMÍNKY PRO JEJICH VYDÁVÁNÍ VŠAK ZÁKONY O MZDĚ A PLATU PŘÍMO NEUPRAVUJÍ. Konkrétní paragrafy firmám nepřikazují mít mzdové předpisy; pouze stanovují postup pro případy, kdy je zaměstnavatelé vydají. N apříklad v § 18 zákona o mzdě (č. 1/1992 Sb.) se uvádí, že zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do vnitřního mzdového předpisu, jestliže jím stanoví poskytování mezd. PENÍZE „NA PŘEDPIS“ Mzda se sjednává především v pracovní smlouvě, v jiné smlouvě či v kolektivní smlouvě. Může být však stanovena i ve vnitřním mzdovém předpisu. Mzda přísluší nejméně ve výši a za podmínek stanovených zákonem o mzdě a zákoníkem práce. Je-li statutární orgán zaměstnancem, určuje mu mzdu orgán, který jej do funkce jmenuje nebo volí. Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda, než náleží podle kolektivní smlouvy nebo podle zákona o mzdě nebo zákoníku práce, je v této části neplatná. A zásadní rozdíl oproti zákonu o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších orgnizacích a orgánech č. 143/1992 Sb.? Spočívá v tom, že podle zákona o mzdě se plat stanoví podle kritérií stanovených v právním předpisu, kdežto podle zákona o mzdě se sjednává. Zákon podporuje smluvní sjednávání mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo mezi odborovým orgánem a zaměstnavatelem. Není vyloučena úprava odměňování ve vnitřním mzdovém předpisu. Smluvní mzda obsahuje několik složek mzdy, které jsou odměnou za různé druhy prací. Například mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, stanovená zákonem č. 1/1992 Sb., mohou být součástí smluvní mzdy v rozsahu, výši a za podmínek sjednaných v kolektivní smlouvě. Pokud však zaměstnavatel nesjednal sodborovou organizací kolektivní smlouvu nebo není-li mzda zaměstnanců v kolektivní smlouvě sjednána, může být toto mzdové zvýhodnění sjednáno a do smluvní mzdy zahrnuto jen za podmínek stanovených nařízením vlády č. 333/1993 Sb. NA CO MÁTE NÁROK?

Zákon o mzdě ovšem nestanoví, které mzdové nároky upravit v podnikové kolektivní smlouvě, které v kolektivní smlouvě vyššího stupně a které stanovit ve vnitřním mzdovém předpise. Podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku je možné ve vnitřním mzdovém předpise stanovit základní okruhy otázek:

1. Podnikový systém mzdových tarifů, tarifních stupňů a podnikový katalog prací.

2. Vyšší minimální mzdu, než stanoví nařízení vlády.

3. Vyšší mzdové zvýhodnění za práci přesčas a ve svátek oproti zákonné garanci, popřípadě stanovení mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas.

4. Výši a podmínky pro poskytování mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci.

5. Výši a podmínky pro poskytování dalších mzdových příplatků.

6. Výši a podmínky pro poskytování pobídkových mezd (prémií, odměn), stabilizačních odměn, odměn při pracovních a životních výročích, účast na zisku podniku, provizní mzdy.

7. Odměňování a poskytování náhrady mzdy při prostoji a přerušení práce v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů.

8. Poskytování doplatků do průměrného výdělku při převedení na práci, za niž přísluší nižší mzda - musí však jít o jiný důvod, než jsou ty, které jsou vymezené.

9. Úprava splatnosti a výplaty mzdy.

10. Odměna za pracovní pohotovost.

11. Bližší úprava zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely.

Pokud je odměňování zaměstnanců řešeno ve vnitřním mzdovém předpise, případně kolektivní smlouvě, lze použít několik přístupů: * Ve vnitřním předpise bude stanoven specifický mzdový systém, který nebude zohledňovat systém minimálních mzdových tarifů vyhlášených vládou. V tomto případě je možné si pro podnik stanovit například pevné tarify i tarify vrozpětí, tarifní systém vůbec neuplatňovat.

* V předpise bude stanoven tarifní systém, vycházející z příslušného nařízení vlády - v rámci podniku budou specifikovány pouze pracovní činnosti a funkce, eventuálně zvýšeny minimální mzdové tarify. Pokud není kolektivní smlouva uzavřena nebo není v kolektivní smlouvě sjednána mzda, je zaměstnavatel vázán minimálními mzdovými tarify vydanými v příslušném nařízení vlády. Nesmí zaměstnanci za práci určité hodnoty poskytnout méně, ale může samozřejmě poskytovat více.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče