Spotřebitelé zatím nezpanikařili

10. dubna 2006, 00:00 - PETR HAVEL
10. dubna 2006, 00:00

PTAČÍ CHŘIPKA Nepříliš velká ochota spotřebitelů měnit zavedené zvyky, důvěra v tuzemské potraviny a také určitá laxnost v přístupu k možným rizikům - to jsou základní důvody, proč v Česku na rozdíl od jiných zemí v souvislosti s ptačí chřipkou zatím příliš neklesá poptávka po drůbežím mase.

PTAČÍ CHŘIPKA Nepříliš velká ochota spotřebitelů měnit zavedené zvyky, důvěra v tuzemské potraviny a také určitá laxnost v přístupu k možným rizikům - to jsou základní důvody, proč v Česku na rozdíl od jiných zemí v souvislosti s ptačí chřipkou zatím příliš neklesá poptávka po drůbežím mase.

Přes stále rostoucí počet případů ptačí chřipky se domácí poptávka po drůbežím mase na rozdíl od okolních států nijak zvlášť nesnižuje. V obchodní síti Globus zaznamenali podle jednatele společnosti Petra Vyhnálka menší pokles poptávky, až když se objevil první případ ptačí chřipky na území České republiky. V současné době se ale již vše opět vrací k původnímu stavu. „Český spotřebitel celkem věří tomu, co říkají veterináři i výrobci, a nenechá se tak zpanikařit jako v zahraničí. A není to jen v případě ptačí chřipky. Ani v případě nemoci šílených krav nebyly v Česku takové výkyvy v poptávce po hovězím jako například v zemích Evropské unie,“ tvrdí Vyhnálek. Obdobné zkušenosti mají i v Aholdu. Podle mluvčí sítě Kateřiny Černé se sice počátkem března poptávka po drůbežím mírně snížila, dodavatelé ale okamžitě zareagovali mírným poklesem cen, takže zájem opět vzrostl. Z dlouhodobého hlediska podle mluvčí pokles zájmu tuzemského spotřebitele o drůbeží nenastal. „Záleží především na médiích, na osvětě spotřebitele. Pokud budou zákazníci vědět, že je konzumace drůbežího masa po tepelné úpravě bezpečná, není důvod, aby je nekupovali,“ říká Černá.

VÝROBCE OHROŽUJÍ SPÍŠE DOVOZY

Situace v Česku je nicméně svým způsobem oproti jiným zemím Evropské unie výjimečná. V zahraničí došlo totiž k výraznému poklesu zájmu o drůbeží maso a spouštěcím mechanismem byly právě nálezy ptactva infikovaného dnes zřejmě mediálně nejznámějším virem na světě, H5N1. Do Česka tak proudí ze zahraničí přebytky drůbežího. Pro spotřebitele je to sice příjemné, neboť klesají ceny, tuzemští výrobci se však ocitají pod tlakem levných importů.

Statistiky jim ostatně dávají za pravdu. Z podkladů Eurostatu z letošního února (novější dosud neexistují) vyplývá, že dovoz drůbežího z okolních zemí meziročně stoupnul o 36 procent a dosáhl 1340 tun. Další drůbeží do Česka proudí z mimoevropských teritorií, zejména z Brazílie. Částečně však vzrostl i vývoz do zahraničí, importní boom ale export zatím nedokázal kompenzovat.

Přesto jsou domácí zpracovatelé opatrně optimističtí. Podle některých by jim dokonce mohla panika kolem ptačí chřipky alespoň do budoucnosti pomoci, pokud tuzemské spotřebitele přesvědčí o kvalitě a nezávadnosti své produkce. To se snažil demonstrovat i ministr zemědělství Jan Mládek, který pod dohledem televizních kamer počátkem března spolu s představiteli zemědělců i zpracovatelů drůbeže veřejně drůbeží výrobky konzumoval.

(NE)DOHLEDATELNOST PŮVODU VÝROBKŮ

K tomu, aby spotřebitel na pultech obchodů tuzemské drůbeží vůbec poznal, je ovšem třeba jednoznačná identifikace výrobků. V současné době mohou kupující poznat takzvanou zemi původu například podle viditelně umístěného označení „CZ“. Ovšem zejména u výrobků typu Private Label (Vyrobeno pro…) se ale tuto informaci nedozví. Navíc není vždy jasné, jestli drůbeží surovina není původem z mimoevropských teritorií a v některé zemi Evropské unie nebyla pouze zabalena. I proto hodlá ministerstvo zemědělství na příštím jednání Rady ministrů zemědělství koncem dubna otevřít otázku jednoznačné identifikace všech drůbežích výrobků. K lepší orientaci spotřebitele již v současné době přikročili i někteří domácí výrobci. Například společnost Xaverov podle svého ředitele Zdeňka Štěpánka umisťuje na své výrobky nápisy informující o tom, že produkt byl vyroben na území České republiky a z tuzemských surovin. „Obchodní řetězce tuto iniciativu vítají,“ konstatuje Štěpánek.

ROZDÍLY I V ZEMÍCH UNIE Podle ředitele Sdružení drůbežářských podniků České republiky Františka Matesa je identifikace původu drůbežích výrobků pro spotřebitele důležitá i mezi jednotlivými státy Evropské unie. Například v Polsku existuje podle něj ještě stále dost masozpracujících podniků působících v režimu přechodného období. To znamená, že výrobci nesplňují všechny potřebné technologické nebo hygienické standardy Bruselu. Navíc právě v Polsku, odkud se do Česka v současné době drůbeží celkem intenzivně dováží, se používá při konzervaci výrobků chlazení vodou, naopak v tuzemsku modernější a pro případnou kontaminaci méně rizikové chlazení vzduchem. S OSVĚTOU SPOTŘEBITELE POČÍTÁ I STÁT Otázkám spojeným s identifikací, kvalitou či riziky konzumace drůbežích výrobků se hodlá v rámci probíhající kampaně Klasa věnovat i Státní zemědělský intervenční fond. Podle jeho mluvčí Jitky Slukové Fond připravuje na nejbližší období seriál regionálních „road show“, při nichž čeští výrobci nabízejí ochutnávky svých produktů a jejich nákup za zvýhodněné ceny. „Fond bude v doprovodném programu předávat mimo jiné informace o způsobu prověřování kvality drůbežích výrobků, kontrolách a bezpečném zpracování,“ vysvětluje Sluková. Kromě toho se bude také finančně podílet na zviditelnění tuzemských výrobků v regálech obchodů. Nejen v případě drůbežího, ale obecně u veškerého potravinářského zboží vidí jako klíčový zájem spotřebitele o původ výrobků také Potravinářská komora. Prostředkem osvěty má být mimo jiné nedávno zahájená kampaň „Najdi si svého výrobce“. „Tato aktivita je přitom především reakcí na zvyšující se konkurenci na trhu potravin v oblasti dovážených potravin, jejichž bezpečnost je sice garantována orgány státního dozoru nad potravinářskými výrobky, avšak jejich kvalita nemusí vždy odpovídat představám spotřebitele,“ říká prezident komory Jaroslav Camplík. Podle jeho slov se „seriózní výrobce nestydí za svou identifikaci a uvedení své firmy na obalu potraviny je pro něj samotného závazkem kvality.“ ZTRÁTY EVROPSKÝCH DRŮBEŽÁŘŮ JDOU DO MILIARD

Obnovit důvěru spotřebitele v drůbeží výrobky, mimo jiné i formou dokladovatelného původu zboží, bude v nejbližším období klíčové pro všechny země Evropské unie. Podle analýzy Organizace spojených národů pro potravinářství a výživu klesne totiž letos unijní spotřeba drůbežího o 11 procent, což v přepočtu představuje ztráty přes osm miliard korun.

Jen ve Francii (největší evropský producent drůbežího) činí měsíční ztráty způsobené panikou kolem ptačí chřipky 40 milionů eur, propad spotřeby drůbežího v zemi samotné je nyní zhruba 15 procent, koncem února ale činil 30 procent. V Německu klesla poptávka o 20 procent, ve Španělsku o 50 procent, v Itálii dokonce o 70 procent a v Řecku o 80 procent.

Situace ve středoevropském regionu je klidnější, v Maďarsku či Polsku klesl odbyt drůbeže zhruba o 20 procent, zejména Poláci ale vyrovnávají deficit spotřeby vývozem do zahraničí, především do Česka. Vzhledem k přetrvávající tuzemské oblibě drůbežího se ale i přes všechny problémy zdá, že v jídelníčku spotřebitelů bude mít i nadále své místo. Nárůst spotřeby tohoto „bílého“ masa v uplynulých letech byl v Česku jedním z hlavních gastronomických trendů při změnách stravovacích návyků tuzemských spotřebitelů.

PRO DRŮBEŽÁŘE SE CHYSTAJÍ KOMPENZACE

Do konce dubna, konkrétně na jednání Rady ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie, by měl být znám plán Bruselu na pomoc chovatelům a zpracovatelům drůbeže v souvislosti s výskytem ptačí chřipky. Potvrzuje to ředitel Sdružení drůbežářských podniků František Mates.

Podle jeho údajů chce Unie rozšířit okruh zemí, kam lze vyvážet drůbeží s dotační podporou, zvýšit sazbu dotací a vyčlenit prostředky na kampaně na podporu konzumace drůbežího masa. Podle unijních pravidel je sice v současné době zmíněná podpora exportu možná a možné je i případné odškodnění chovatelů postižených ptačí chřipkou, Brusel však zatím „neumí“ kompenzovat ztráty způsobené propadem spotřebitelské poptávky.

Podle komisařky pro zemědělství Marianne Fischer-Boelové se hodlá nově Unie podílet na financování „zvláštních tržních opatření“. Každý stát by tak mohl navrhnout takové kroky, které by z jeho pohledu nejlépe odpovídaly konkrétní situaci. O tom, kolik peněz by na podporu odbytu drůbežího mohlo z Bruselu jít, se zatím jen spekuluje, v současné době se pohybuje roční bruselská podpora sektoru drůbeže kolem 100 milionů eur.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče