Spotřebitel je duhovým pstruhem české ekonomiky

01. září 2003, 00:00 - JAN LAJKA, ML., Stem/mark, a. s.
01. září 2003, 00:00

EKONOMIKA NEJSOU JEN TVRDÁ FAKTA A ČÍSLA. BUDOUCÍ VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ SILNĚ ZÁVISÍ NA SUBJEKTIVNÍM OČEKÁVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ. OPTIMIZMUS ČI PESIMIZMUS SE PROMÍTÁ DO BUDOUCÍCH ZISKŮ A ZTRÁT.

Měření kvality ekonomiky je podobné měření kvality vody

EKONOMIKA NEJSOU JEN TVRDÁ FAKTA A ČÍSLA. BUDOUCÍ VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ SILNĚ ZÁVISÍ NA SUBJEKTIVNÍM OČEKÁVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ. OPTIMIZMUS ČI PESIMIZMUS SE PROMÍTÁ DO BUDOUCÍCH ZISKŮ A ZTRÁT.

Začněme exkurzí do oblasti vodárenství a výroby pitné vody. V současné době je výroba pitné vody velice střeženým procesem, který musí zajistit, že voda vstupující do úpravny je po všech stránkách vyhovující, zejména že není toxická. Pomiňme možné příčiny potenciální toxicity vody. Zajímavější je mechanizmus, jakým vodárna kvalitu surové vody zkoumá. Jednou metodou jsou nejrůznější chemické a fyzikální rozbory kvality a složení vody. Jsou velice přesné, ale mají dvě nevýhody - výsledky měření jsou známy až s určitým časovým zpožděním a také je nelze provádět kontinuálně. Jak ale zabezpečit, aby do zpracování nepronikla ani kapka toxické kapaliny? Pražské vodovody a kanalizace od roku 1984 používají zajímavou metodu nepřetržitého vyhodnocování kvality surové vody. Do nádrží s vodou určenou k dalšímu zpracování jsou vysazováni mladí pstruzi duhoví, kteří jsou velice citliví k toxicitě vody. Jejich chování je sledováno kamerami a při jakékoliv anomálii je vodárna odstavena z provozu. Ve světě tržní ekonomiky se ukazuje zajímavý vztah mezi makroekonomickými veličinami a selským rozumem spotřebitelů. Podobně jako Pražské vodovody a kanalizace měří kvalitu pitné vody, měří ekonomičtí analytici kvalitu ekonomiky pomocí „tvrdých dat“, jako jsou třeba výdaje a spotřeba domácností, index průmyslové produkce, míra nezaměstnanosti, vývoj cen a mezd nebo HDP a také pomocí „měkkých dat“, která jsou k dispozici velice rychle a vycházejí z chování a názorů spotřebitelů, nebo jiných subjektů.

INDEX CÍTĚNÍ

Jedním z používaných ukazatelů, založených na postojích a názorech spotřebitelů je ICS, index cítění spotřebitele. Tento index navrhl ve 40. letech minulého století americký ekonom George Katona, působící v té době na University of Michigan. Index je založen na subjektivním hodnocení respondenta, který se vyjadřuje k současné finanční situaci své domácnosti ve srovnání s loňským rokem, hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi a také to, zda současný ekonomický vývoj nahrává nákupu větších položek investičního charakteru. Též vyjadřuje svoje očekávání ve vztahu k budoucímu ekonomickému vývoji země v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Na základě těchto údajů vznikají tři ukazatele, které popisují ekonomický optimizmus ve společnosti. Je to jednak již zmiňovaný celkový index spokojenosti ICS, jednak index hodnocení současnosti (IS) a index očekávání budoucího vývoje (IO). Jejich půvab spočívá v tom, že dokáží se zhruba půlročním předstihem předvídat vývoj ekonomiky měřený makroekonomickými ukazateli. Konkrétně v USA tento index předpověděl začátek všech ekonomických krizí od roku 1949, kdy začal být pravidelně měřen. Všechny tři indexy se mohou pohybovat v rozmezí 0-200, kde oblast hodnot nižších než 100 značí pesimistické hodnocení, kdežto hodnoty vyšší než 100 hodnocení optimistické.

OD PESIMIZMU K MÍRNÉMU OPTIMISMU

V České republice zjišťuje Index cítění spotřebitele společnost STEM/MARK, která ho měří od září 1997 v rámci pravidelných omnibusových šetření na reprezentativním vzorku populace starší 15 let. Za tuto dobu se hodnocení naší ekonomiky posunulo z oblasti středního pesimizmu do pásma mírného optimizmu. Podívejme se tedy podrobněji na vývoj naší ekonomiky očima spotřebitelů. Na prvním grafu zobrazujícím dlouhodobý vývoj všech tří indexuje vidět, že celkový index spokojenosti (ICS) až do loňských záplav vykazoval převážně rostoucí tendenci. Výkyvy byly způsobeny zejména sezónním kolísáním. Stav po odstranění sezónních vlivů ukazuje druhý graf. Z obou grafů je patrné, že současná hospodářská situace domácností i celé země (I S) je vnímána stále lépe. Zhruba v polovině roku 2002 překročil Index hodnocení současnosti v celorepublikovém průměru magickou hranici sta bodů a vstoupil do pásma spokojenosti a optimizmu. Tento údaj se samozřejmě liší v různých skupinách obyvatel, zejména v závislosti na věku, vzdělání, politické orientaci a dalších ukazatelích. Na přelomu roku 2002 a 2003 tento růst ustal a spokojenost obyvatel stagnuje. To, co však skutečně hýbe celkovou spotřebitelskou spokojeností obyvatel, jsou jejich očekávání měřená pomocí indexu očekávání (IO). Očekávání způsobila výkyv indexu po 11. září 2001, očekávání způsobila propad indexu po loňských záplavách a také v předminulém měsíci. Zatímco zhruba 2/5 obyvatel hodnotí optimisticky současnost, optimistický pohled do budoucna si jich v předminulém měsíci uchovala pouze 1/4. Přitom například v březnu tohoto roku jich na budoucnost optimisticky pohlížela téměř třetina. Celý průběh ekonomického očekávání od záplav v roce 2002 vykazuje velký rozdíl mezi hodnocením současnosti a výhledem do budoucna. Z průběhu indexů očištěného o sezónní vlivy je zároveň vidět, že Index očekávání od záplav pomalu roste, zatím se dostal zhruba na polovinu původních hodnot. Tempo jeho růstu je však stejné jako u Indexu hodnocení současnosti. Z toho důvodu se nůžky mezi současností a očekáváním udržují stále rozevřené.

JE TENTO VÝVOJ PŘEDZVĚSTÍ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE?

Nikoliv. Při porovnání s typickým průběhem indexu, který předcházel hospodářským krizím v USA, vidíme základní rozdíl. Zatímco předkrizový průběh indexu cítění spotřebitele se vyznačuje dlouhodobým (typicky celoročním) vytrvalým poklesem, u nás došlo k jednorázovému snížení hodnoty indexu, které však neovlivnilo jeho rostoucí trend. Z toho důvodu lze očekávat naopak pomalý růst ekonomických ukazatelů.

JAKÁ DATA JSOU ZPRACOVÁNA

Data pro výpočet indexů byla získána metodou „face-to-face“ rozhovorů na reprezentativním vzorku české populace starší patnácti let. Velikost výběrového souboru byla v každém měsíci minimálně 1000 respondentů. Šetření probíhalo vždy v období od 9. do 14. dne v měsíci. Údaje za měsíce, ve kterých neprobíhalo omnibusové šetření (celkem 11 měsíců ze 70) byly odhadnuty z průběhu časové řady předchozích pozorování. Pro odhad modelu byla použita metoda multiplikativní sezónní dekompozice.

NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ ZKRATKY

ICS - Index celkové spokojenosti souhrnně odráží vnímání společensko-ekonomické situace populací. Zahrnuje vnímání společensko-ekonomického klimatu jak na úrovni domácností (domácnosti jsou na tom finančně lépe nebo hůře), tak na úrovni celé společnosti (celá země je na tom lépe nebo hůře). Má dvě časové dimenze, a to hodnocení současnosti a očekávání ve vztahu k budoucnosti. Jeho hodnota se pohybuje v rozpětí 0-200, kde hodnoty 101-200 vyjadřují optimizmus, 0-99 pesimizmus.

IS - Index současnosti vysvětluje tu část celkové spokojenosti, která se vztahuje k prožívání současných poměrů, jak na úrovni domácnosti, tak společnosti.

IO - Index očekávání vysvětluje tu část celkové spokojenosti, která se vztahuje k budoucnosti. Očekávání se vztahují jak k mikroúrovni, tj. k domácnostem, tak k celé ekonomice.

Index cítění

Je založen na subjektivním hodnocení respondenta, který se vyjadřuje k současné finanční situaci své domácnosti.

PŮVAB UKAZATELŮ SPOČÍVÁ V TOM, ŽE DOKÁŽÍ SE ZHRUBA PŮLROČNÍM PŘEDSTIHEM PŘEDVÍDAT VÝVOJ EKONOMIKY MĚŘENÝ MAKROEKONOMICKÝMI UKAZATELI.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče