Spory s personálem nepatří před zákazníka

08. března 2004, 00:00 - admin
08. března 2004, 00:00

Před chvilkou odbilo osm hodin - obchody se otvírají. Jdu si do velkého pražského odborného závodu koupit kraječku k dětské košilce. Chvíli se motám mezi nervózně pobíhajícím personálem, který se svléká, slečny si v rychlosti přepudrovávají nosánky a kradmo se shlížejí v zrcátkách.

**INSPIRACE Z I. REPUBLIKY

Nikdo si mne nevšímá. Dokonce ani paní šéfová ne, která do ranního příšeří metá blesky svých očí a briliantových náušnic. A tu ještě jedna a v zápětí za ní druhá prodavačka vběhne do dveří krámu - kabát rozepjatý, radiovku v ruce, stěží popadají dech. „Zas už zaspala, zas už zaspala!“ hubuje milostivá paní a popouští dále stavidlo své výmluvnosti. I dovíte se, po čem vám nic není, vyslechnete obhroublosti, ale majitelka ani zaražený a za pulty šuškající personál se vás nezeptá, co si přejete. Umíníte si, že na příště nepůjdete nakupovat tam, kde si majitel závodu vyřizuje své spory spersonálem před zákazníky. Co je vám do jejich záležitostí? Jak k tomu přijdete, abyste byli jimi zdržování a nuceni rdít se v trapnosti té chvíle? Víme, že je povinností šéfů, aby už k vůli zákazníkům udržovali u svého personálu kázeň a pořádek, ale je třeba, aby si s nimi o tom pohovořili v ústraní. Jen trochu zkušený šéf odsune výtky prodavačům ke svému prospěchu až na večer, poněvadž je těžko žádat, aby právě pokáraný prodavač se usmíval na zákazníka.

Podle časopisu

Průkopník, 1936, Zlín

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče