Spory o nové dálnice pokračují

21. ledna 2009, 00:00 - Tomáš Johánek
21. ledna 2009, 00:00

V roce 1989 mělo Česko 544 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací.

Dnes je to téměř dvojnásobek a konečný stav má být přibližně 2100 kilometrů. V minulých letech výstavba vázla hlavně kvůli nedostatku peněz, nyní plány komplikují například spory o trasu komunikace.

Největší dynamiku zaznamenala výstavba tuzemských dálnic a rychlostních komunikací v posledních dvou letech. Do provozu bylo uvedeno 136 kilometrů komunikací tohoto typu. Podle expertů v oblasti dopravní infrastruktury bude síť dálnic a rychlostních silnic v Česku kompletní na úrovni 2100 kilometrů.

Mezi nejdůležitější stavby, které je potřeba dokončit, patří severomoravská dálnice D47 (po dokončení součást dálnice D1), dále dálnice D3 směrem do Rakouska, silniční okruh kolem Prahy nebo dálnice D8 směřující severně k německým hranicím. „Nemalý význam mají také rychlostní silnice, například R35 Hradec Králové – Olomouc, R6 na Karlovy Vary, R7 k Chomutovu a další,“ říká šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Alfred Brunclík.

V jaké fázi je výstavba klíčových komunikací? Na území České republiky se momentálně staví přes sto kilometrů dálnic a více než 70 kilometrů rychlostních silnic. Nejvíce se buduje dálnice D1 směrem na severní Moravu, D8 z Prahy do Ústí nad Labem a rychlostní silnice R6 mezi Karlovými Vary a Sokolovem. Na podzim loňského roku se například začala stavět jihočeská D3 u Tábora nebo R7 u Chomutova.

Hlavní křižovatka je D1

Nejvytíženější českou dálnicí je D1. Momentálně se staví její pokračování směrem na Ostravu u Kroměříže. Daleko větší dopad na dopravu ale bude mít výstavba největší dálniční křižovatky v Česku, která u obce Modletice napojí Pražský okruh na D1.

Stavba potrvá do dubna 2010 a způsobí v úseku mezi osmým a jedenáctým kilometrem D1 řadu dopravních omezení. Například nyní je v uvedeném úseku omezena rychlost na 100 kilometrů v hodině. V létě však bude veškerý provoz převeden na nové mosty, aby mohli stavebníci dálnici v původní trase poddolovat. Přes počáteční úvahy o snížení počtu pruhů na čtyři bude mít D1 i během provizoria pruhů šest.

Křižovatka je součástí jihozápadní části Pražského okruhu, která v první polovině roku 2010 propojí plzeňskou D5 s brněnskou D1. V budoucnu by se v tomto úseku měla na okruh napojit i jihočeská D3. Jedinečnost křižovatky v Česku spočívá v tom, že jde o křížení dvou šestipruhových komunikací. Křižovatku postaví spolu s devítikilometrovým úsekem k obci Vestec konsorcium firem Dálniční stavby Praha (DSP), Skanska, Metrostav a Pražské silniční a vodohospodářské stavby. Cena bude téměř pět miliard korun.

Na severu Prahy se diskutuje o trase

Pražský okruh patří k nejdůležitějším chybějícím částem tuzemské dálniční sítě. Celý okruh má měřit 83 kilometrů, nyní je v provozu 18 kilometrů. Termíny výstavby posouvají spory mezi ekology a zástupci obcí na jedné straně a ministerstvem dopravy a jeho organizacemi na straně druhé.

Jako nejproblematičtější se z tohoto pohledu jeví dva úseky na severu metropole u Suchdola. Proti plánovanému vedení severní části Pražského okruhu přes Suchdol stále protestují občanská sdružení. Obávají se toho, že ministerstvo pro místní rozvoj, které bude posuzovat jejich odvolání proti územnímu rozhodnutí na stavbu okruhu, rozhodne ve prospěch stavby této varianty. Územní rozhodnutí vydal pražský magistrát na konci srpna 2008.

Nový hejtman Středočeského kraje David Rath si dovede představit, že by severozápadní část obchvatu hlavního města mohla vést takzvanou severní i jižní variantou zároveň. Minulé vedení kraje v čele s Petrem Bendlem podporovalo vedení obchvatu přes Suchdol. Takzvanou jižní variantu prosazuje také pražský magistrát, dotčené městské části Suchdol, Lysolaje a Dolní Chabry však chtějí okruh vést podobně jako Rath severněji přes Řež. Odpůrci této varianty namítají, že jižní varianta je zanesena v územních plánech a její zamítnutí by znamenalo odsunutí výstavby obchvatu o několik let.

Jižní část okruhu mezi Slivencem a Lahovicemi pomalu získává svou finální podobu, unikátní je zde zejména přibližně 1,6 kilometru dlouhý tunel mezi Radotínem a Slivencem a stejně dlouhá estakáda přes údolí Vltavy a Berounky. První auta by se zde měla projet v roce 2010. Ve stejném roce by se měly otevřít i další úseky pražského silničního okruhu mezi Lahovicemi a Vestcem, respektive mezi Vestcem a D1. Přibližně 23 kilometrů rychlostní komunikace tak spojí D1 s plzeňskou D5.

Další úsek R6 ulevil okolí Prahy

Na konci loňského roku se otevřel desetikilometrový úsek rychlostní komunikace R6 mezi pražským silničním okruhem a Pavlovem. Tím se výrazně ulevilo zejména obcím Hostivice, Jeneč a Pavlov, přes které denně projížděly tisíce aut. Stavba za téměř tři miliardy korun začala v roce 2005. Podle původních plánů měla skončit až v roce 2010, kvůli kritické dopravní situaci v obcích v okolí stavby se ale práce o něco uspíšily.

Na druhém konci silnice R6, která v budoucnu spojí Karlovy Vary a Cheb, se pilně pracuje právě na úseku mezi Karlovými Vary a Chebem. Úsek ze Sokolova do Tisové bude měřit 5,4 kilometru a dokončen má být v létě 2011. Posledním nezahájeným úsekem je část z Nového Sedla do Sokolova, která by měla být hotova také v roce 2011. Zatímco propojení tří velkých měst Karlovarského kraje – Chebu, Sokolova a Karlových Varů – se postupnou stavbou nové silnice blíží, pokračování silnice R6 z Karlových Varů směrem na Prahu se zatím stále jen připravuje.

Část D3 postaví soukromník

Spory panují také kolem trasy D3, která by měla v budoucnu spojit Prahu s jihočeskou metropolí Českými Budějovicemi a Rakouskem. Jde konkrétně o průchod této dálnice Středočeským krajem. Zdejší krajský úřad sice už poměrně dávno posvětil plán vést dálnici přes Posázaví, to se ale nelíbí ekologům, některým starostům dotčené oblasti i občanským sdružením. Kdy se začne D3 od Tábora směrem k Praze stavět, zatím není vůbec jasné.

Naopak jasno je o výstavbě této dálnice v jižních Čechách. Úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí postaví a koneckonců už staví stát, dále k česko-rakouské hranici bude pokračovat soukromník. Vláda schválila financování ze soukromých peněz v takzvaném projektu PPP (Public Private Partnerships). Soukromý investor má podle návrhu ministerstva dopravy postavit úsek dálnice mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi a navazující úsek rychlostní silnice R3 od jihočeské metropole k rakouským hranicím. Navíc dostane za úkol údržbu a opravy dálnice mezi Novou Hospodou a Veselím nad Lužnicí. Výběr investora chce ministerstvo zahájit ještě letos. Kontrakt s investorem bude uzavřen na 30 let, celá jihočeská část dálnice až k rakouským hranicím má být hotova v roce 2014. Stát začne splácet náklady za jednotlivé úseky vždy po jejich dokončení.

Celkové náklady budou podle výpočtu MD 40,4 miliardy korun, což je zhruba o dvě miliardy méně, než kolik by stát zaplatil v případě klasického financování. Už v roce 2011 má být postaven 25kilometrový úsek dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Stavbu za 10,4 miliardy korun realizuje sdružení čtyř firem v čele se společností Strabag.

Soukromý kapitál pomůže i s R35

Další komunikací, jejíž výstavbu provázejí spory, je rychlostní silnice R35, která má v budoucnu spojit Liberec s Hradcem Králové, Olomoucí a česko-slovenskou hranicí a má se stát alternativou k přetížené dálnici D1. Na severu této komunikace u Turnova se vedou spory o trasu, stejné je to i v části Pardubického kraje. ŘSD zvažuje, zda výstavbu rychlostní silnice R35 nezadá soukromému investorovi. Generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík prohlásil, že výstavba rychlostní komunikace spojující čtyři české a moravské kraje bude zřejmě financována kombinací státních peněz, evropských fondů, soukromých firem i úvěru.

Náklady se odhadují na přibližně 60 miliard korun, Státní fond dopravní infrastruktury se však dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz na všechny plánované akce. Soukromý investor by tak mohl situaci pomoci. Prvotním problémem je ale vyřešit trasování plánované komunikace.

Dálnice D11 konečně zamíří do Hradce

Východních Čech, konkrétně okolí krajské metropole Hradce Králové, se týká také rozhodnutí vlády dát farmářce Ludmile Havránkové přibližně 253 hektarů zemědělské půdy výměnou za 10,6 hektaru pozemků potřebných k dokončení dálnice D11 až na hranici krajského města. Zhruba čtyři kilometry dlouhý úsek dálnice D11 na okraj Hradce Králové by tak mohl být dokončen ve třetím čtvrtletí roku 2010.

Spor o pozemky u Hradce se vleče již 15 let. Dálnice nyní končí v polích před městem, hustá doprava se potom přelévá na místní komunikace a obtěžuje obyvatele okolních obcí. Stavba dálnice D11 od Poděbrad k Hradci Králové byla dokončena v roce 2006. Motoristé však z dálnice dosud sjížděli na provizorním sjezdu u Libišan. V prosinci byl otevřen přibližně tříkilometrový úsek dálnice směrem k Praskačce. Peníze na stavbu posledního úseku k Hradci Králové má připraveny Státní fond dopravní infrastruktury. Náročná bude především výstavba mimoúrovňové křižovatky u Kuklen.

Spory kolem D8 nekončí

Zatímco problém kolem výstavby dálnice D11 u Hradce Králové je, zdá se, vyřešen, ekologové zuby nehty brání dostavbě dálnice D8 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem. Konkrétně jim vadí tunel u Prackovic.

Celá věc se dostala až na stůl Ústavního soudu, který stížnost ekologů ze sdružení Děti Země odmítl. Městský soud v Praze na podnět ekologů nejprve vydal předběžné opatření, jímž zastavil práce na stavbě prackovického tunelu. Přibližně po měsíci však vyhověl intervencím ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic a opět stavbu povolil. Ministerstvo tehdy uvádělo, že přerušením práce vznikla škoda asi 200 milionů korun. Členům Dětí Země vadilo, že se k rozhodnutí o pokračování stavby nemohli vyjádřit.

Sporný úsek dálnice D8 je dlouhý 16,4 kilometru a měl by být dokončen v roce 2010. Budou na něm tři mimoúrovňové křižovatky, dva tunely a 29 mostů, náklady dosáhnou asi 11,7 miliardy korun. Ekologové měli proti stavbě úseku dálnice D8 řadu námitek, některé se týkaly jen procedury schvalování stavby, jiné měly základ v ochraně přírody. Loni v létě naopak vznikla petice za urychlenou dostavbu úseku přes České středohoří. Podepsalo ji 151 zástupců obcí a téměř 7500 obyvatel regionu. Vadí jim velký provoz na objízdných trasách.

Ředitelství silnic a dálnic musí přepracovat EIA

Zásadní význam pro Moravu bude mít rychlostní komunikace R43, která spojí v budoucnu R35 s Brnem. I tady se ale komplikuje příprava stavby. ŘSD musí přepracovat dokumenty nutné k posouzení vlivů stavby silnice R43 v úseku D1 - Kuřim na životní prostředí. Stavba silnice se tak zřejmě opozdí o několik dalších let.

Podle Miroslava Patrika z Dětí Země je nyní projekt jižní části R43 po sedmi letech od prvního předložení k posouzení EIA znovu na počátku. „Ministerstvu se nelíbí, že na jihu Moravy chybí logická dopravní koncepce, ve které by byl zakotven koridor R43. Ten bude muset určit kraj po domluvě s ministerstvem dopravy v rámci schválení zásad územního rozvoje kraje,“ řekl Patrik. Druhou výtkou ministerstva životního prostředí je, že posuzování EIA u této stavby probíhá podle dnes již neplatného zákona z roku 1992, což může případně zkomplikovat získání evropských dotací na stavbu. Dva další úseky R43 z Kuřimi do Svitávky a dále do Starého Města jsou posuzovány již podle novějšího zákona z roku 2001. „Ze strany ministerstva jde o obyčejnou obstrukci. Pokud se začalo posuzovat podle starého zákona, mělo by se v tom pokračovat i nadále. Pokud se začne úplně od začátku, na evropské peníze stejně nedosáhneme,“ řekla na podzim bývalá náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje Anna Procházková.

O silnici R43 se diskutuje přibližně patnáct let. Podle původních plánů měla být silnice hotova v roce 2005. Nyní se ministerstvo dopravy přiklání k variantě, že se začne stavět nejdříve po roce 2013.

Do Vídně přes Mikulov?

Podobný osud jako R43 možná čeká i další rychlostní komunikaci na jihu Moravy, konkrétně R52. Ta má spojit Brno s Vídní. Zde se již několik let diskutuje o tom, zda nejvýhodnější je vést tuto komunikaci přes Mikulov nebo přes Břeclav. Zastánci obou řešení přicházejí se stále novými argumenty.

Jihomoravský kraj prosazuje variantu Mikulov. Podle odstupující náměstkyně hejtmana Anny Procházkové měří nový úsek přes Mikulov 23 kilometrů a stát bude asi deset miliard korun. Dvě varianty, které by využily dálnici D2 do Břeclavi, by byly kratší, ale vyšly by na 13, respektive 11 miliard korun. „Prodražily by je stavby křižovatek, mostů a rozsáhlé zemní práce,“ míní Procházková.

Variantu přes Břeclav dlouhodobě prosazují ekologové a Strana zelených. Srovnání obou možností – přes Břeclav a přes Mikulov – si vyžádala i Evropská komise. Závěry studie, která doporučuje vedení dálničního spojení přes Mikulov, odpůrci této trasy odmítají. Podle nich nebyla zpracována seriózně.

Stavbu má na starosti ŘSD. Podle Martina Cetla z ŘSD vznikl v organizaci nyní, když projekt převzala, kvůli stavbě R52 speciální tým. Má za úkol vše urychlit. Původní termín zprovoznění této komunikace až na hranice u Mikulova je už dnes nereálný.

R49 spojí Hulín a Fryšták

Na severu Moravy se vedle dálnice D47 staví další úsek rychlostní komunikace R49 mezi Hulínem a Fryštákem na Zlínsku. Bude měřit zhruba 17 kilometrů a náklady na její stavbu činí asi 6,5 miliardy korun. S jejím zprůjezdněním se předběžně počítá na podzim roku 2011. „Regionální význam R49 je obrovský, protože nová rychlostní komunikace svým multiplikačním efektem zajistí rozvoj celého zlínského regionu a z dopravního hlediska se stane náhradou současných silnic první třídy I/49 a I/55,“ řekl Alfred Brunclík. U Hulína se totiž rychlostní silnice R49 dálničním křížením propojí s nyní už stavěnými úseky silnice R55 a dálnicí D1, což umožní efektivní dopravní napojení regionu na českou dálniční síť.

Nová rychlostní silnice by navíc v budoucnu měla zajistit i dopravní napojení připravované strategické průmyslové zóny v Holešově. V souvislosti s její stavbou se chystá i několik dalších dopravních projektů, například obchvat nedalekého Holešova.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče