Spory kolem rychlodráhy nekončí

24. ledna 2005, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
24. ledna 2005, 00:00

STŘEDOČESKÁ DOPRAVA Vláda minulý týden zařadila projekt rychlodráhy z Prahy do Kladna do systému spolupráce veřejných rozpočtů se soukromým kapitálem (PPP). Spory kolem budoucí podoby rychlodráhy však pokračují. Proti výstavbě je zejména Městská část Praha 6.

STŘEDOČESKÁ DOPRAVA Vláda minulý týden zařadila projekt rychlodráhy z Prahy do Kladna do systému spolupráce veřejných rozpočtů se soukromým kapitálem (PPP). Spory kolem budoucí podoby rychlodráhy však pokračují. Proti výstavbě je zejména Městská část Praha 6. Rychlodráha do Kladna s odbočkou k ruzyňskému letišti by se měla stát pilotním projektem spolupráce státu a soukromých firem. Tak alespoň rozhodla vláda. Nic víc, nic míň. „Ze schváleného materiálu vyplývá pouze jediná věc - vláda konstatuje, že tento projekt je možno financovat podle systému PPP,“ uvedl ministr informatiky Vladimír Mlynář. Zdůraznil zároveň, že na projekt vláda zatím nevyčlenila žádné finanční prostředky, dokonce ani jasně neřekla, zda se výstavba opravdu uskuteční. Odpor proti navrženému projektu totiž nepolevuje a patová situace stále trvá. Momentálně neexistuje nikdo, kdo by se odvážil tipnout, kdy by mohlo dojít k vzájemnému kompromisu. NUTNOST ZAJISTIT OBSLUHU LETIŠTĚ

Na straně zastánců spojení Prahy s Kladnem a ruzyňským letištěm rychlodráhou je vedle státu a města Kladna i pražský magistrát. „Po zprovoznění nového terminálu na letišti v Ruzyni v roce 2006 se řádově dvojnásobně zvýší kapacita letiště. Proto je nutné začít okamžitě něco dělat s obslužností letiště,“ říká pražský radní odpovědný za dopravu Radovan Šteiner. Další posilování autobusové dopravy možná brzy narazí na strop možností tohoto způsobu přepravy. „Systémovým řešením je proto pouze výstavba železničního napojení nebo metra,“ upozornil radní s tím, že ani na jednu možnost nemá Praha samozřejmě sama peníze. Odhady na investice do prodloužení metra z dnešní Dejvické na letiště se pohybují kolem 20 miliard korun, rychlodráha by stála přibližně polovinu. Třetí možností by pak byla kombinace částečného prodloužení metra a rychlodráhy. Pražský územní plán počítá se všemi třemi variantami, rozhodující je tedy postoj městských částí Prahy 6 a 7. PRAHA 6: RYCHLODRÁHA NIC NEVYŘEŠÍ Proti plánu vystupuje nejvíce Městská část Praha 6. Mimořádné zasedání jejího zastupitelstva minulý týden jednoznačně rozhodlo, že projekt v navržené podobě je pro Prahu 6 nepřijatelný. Plán totiž počítá s tím, že by se současná železniční trať do Kladna rozšířila na dvoukolejku, elektrifikovala se a na území Prahy 6 vedla tubusem, který by tak městskou část rozdělil na dvě části. „Navržené řešení není nejlepším, ale nejlevnějším,“ zaznělo také na schůzi zastupitelstva. Výsledkem jednání je stanovisko, že Praha 6 vysloveně rekonstrukci železniční tratě neodmítá, je však proti modernizaci v navržené podobě. „Dohodli jsme se, že budeme dále jednat,“ shrnul starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa výsledky dalšího jednání se zástupci ministerstva dopravy. Upřímně řečeno, o výstavbě rychlodráhy se jedná zhruba deset let, aniž by se zatím dospělo k nějakému jednoznačnému závěru. KLADNO CHCE RYCHLÉ SPOJENÍ S PRAHOU Zájem zástupců Kladna je trochu jiný. Kladenský magistrát preferuje vybudování rychlodráhy, která by zajistila rychlé přímé spojení největšího středočeského města s centrem Prahy. Nebrání se ale ani tomu, že by cestující někde na hranicích metropole přestupovali z rychlodráhy na metro. „Rychlodráha z centra Prahy do Kladna by byla ideálním řešením, přestup na metro třeba na Ruzyni pak řešením přijatelným,“ tvrdí mluvčí magistrátu Ladislav Pavlík. Krátce řečeno, Kladno proti současnému projektu nemá žádné námitky a ozvalo by se pravděpodobně teprve v případě, že by některá z dohodnutých variant nepočítala s prodloužením rychlodráhy až do Kladna. I když České dráhy a Správa železniční dopravní cesty již delší dobu plánují zásadní rekonstrukci současné železniční tratě, samy tyto organizace z ní rychlodráhu budovat nebudou. BLÝSKÁNÍ NA LEPŠÍ ČASY? Z výše uvedených řádků tedy spíše vyplývá konstatování, že spory kolem rychlodráhy pokračují a řešení gordického uzlu je v nedohlednu. Ministerstvo financí jako nejdůležitější zástupce státu v projektech PPP však takový pesimismus nesdílí. Mluvčí tohoto rezortu Marek Zeman tvrdí, že pokud vláda zařadila projekt mezi programy spolupráce v rámci PPP, je to určitá naděje, že se brzy všeobecně přijatelné řešení najde. Na druhou stranu Zeman varuje před přílišným optimismem, pokud jde o projekty PPP. „Po zkušenostech s dálnicí D 47 je třeba všechno důkladně legislativně ošetřit,“ řekl. Podle jeho slov se nejprve musí změnit některé klíčové legislativní normy, pak bude nutné vybrat spolehlivé partnery mezi soukromými firmami a pak se teprve bude moci začít stavět. Už z tohoto výčtu povinností ale vyplývá, že hned tak se zřejmě stavět nezačne. PARAMETRY NAVRHOVANÉ RYCHLODRÁHY 1. ETAPA Úsek z Masarykova nádraží na letiště Ruzyně Délka: 20,3 kilometru Navrhovaná rychlost: 80 km/h Počet zastávek: 9 Doba jízdy (vč. zastávek): 26,5 minuty 2. ETAPA**

Praha 6-Ruzyně-Kladno Délka: zhruba 20 kilometrů Navrhovaná rychlost: 100-120 km/h Počet zastávek: bude upřesněn Doba jízdy (vč. zastávek): asi 15 minut Pramen: společnost PRaK Cestu z Masarykova nádraží do Kladna by nová rychlodráha měla v budoucnosti zkrátit na 45 minut. 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče