Sportem ku dluhu

31. května 2012, 16:06 - Miroslav Zámečník
31. května 2012, 16:06

Indikátorem očekávané návratnosti investic do šampionátu je fakt, že ukrajinský soukromý sektor se na přípravách vlastními investicemi podílel minimálně

Jsou velké sportovní podniky ekonomickou vzpruhou, anebo dluhovou pastí? Jak kdy, jak kde a jak pro koho, zní lakonická odpověď. Olympijské hry 1984 v Los Angeles byly pro pořadatele dodnes citovaným úspěchem, naopak Athény v roce 2004 si pořádáním stejného podniku v antické kolébce olympijských her jen přiložily další polínko do ohně budoucí dluhové krize. Peking se rozmáchl při přípravách na olympiádu způsobem, který trhl všechny dosavadní rekordy. Finanční síla Číny je taková, že si může odpustit nějaké cifršpionské kalkulace ekonomické návratnosti akce, která mimo jakoukoli pochybnost pozvedla národní prestiž. Pro jihokorejský Soul znamenala olympiáda i překročení symbolického mezníku mezi vojenskou diktaturou a demokracií a jako taková asi stála za to.
Masírování národního ega v podobě pořádání sportovních megapodniků v zemích, které to mají zapotřebí, nikdy nevyjde lacino. Skoro vždy mají přinejmenším z krátkodobého hlediska kladný ekonomický efekt, už jenom kvůli obrovským vyvolaným investicím do sportovní a dopravní infrastruktury, výstavby ubytovacích kapacit a všeho dalšího. Valná část vyvolaných investic je spojena se stavebnictvím, které má vysoký multiplikační efekt, a investiční vlna vcelku spolehlivě zvedne v krátkém období hrubý domácí produkt pořadatelské země. Jasně že oživí cestovní ruch, otázkou je, zda budou hotely a restaurace plné i po odjezdu posledního sportovce a návštěvníka. To už se dostáváme k dlouhodobým dopadům na ekonomiku, kde na jedné straně získávají pořadatelská města zainvestovanou infrastrukturu a nezanedbatelný bytový fond, který lze zpeněžit. Na straně druhé zůstávají dluhy, které je třeba splácet, a tam začíná problém. Pomalu rostoucí či jinak problémovou ekonomiku dovede dluhové financování sportovního podniku nakopnout jenom na chvíli, a finanční dědictví olympiády, mistrovství světa či Evropy se dovede vléci velmi dlouho. Fotbalový šampionát v Jihoafrické republice předloni zemi přinesl deset nových stadionů, teď je buď bude muset udržovat, což stojí peníze, anebo je nechá chátrat, protože peníze nebudou. Jižní Afrika je zajímavá turistická destinace, jenomže se tam jezdí za jinými účely než na fotbal. Že jsou vinné stezky kolem Stellenbosche skvělé, a totéž platí i pro četné přírodní rezervace a národní parky od Kapska až po KwaZulu-Natal, to se samozřejmě ví dlouho, ale to se vědělo již před šampionátem. Zrovna tak každý turista věděl, že z Johannesburgu má urychleně vypadnout a rozhodně má mít na tamních křižovatkách vytažená okénka od svého auta. Jak se chudé zemi budou vracet miliardové investice v dolarech, jež vrazila do jedné prestižní akce? Který zahraniční turista se byl od té doby podívat na zápas na stadionu v Polokwane za sto padesát milionů dolarů, ubytoval se v hotelu a utratil za večeři? Takový Doněck se svým těžkým průmyslem se nestane turistickou Mekkou, i když tam všechny ulice krásně označí i v latince, a vůbec celé město vypulírují. Železniční koridory s jihokorejskými rychlovlaky Hyundai budou působivým a dlouhodobým dědictvím fotbalového šampionátu a sami Ukrajinci bezpochyby ocení zkrácení času, který budou muset trávit ve vlaku mezi Charkovem a Kyjevem. Jenomže ze samotného jízdného nejsou schopni splácet investice do rychlotratí ani v Číně, kde i ty nejvytíženější linky s bídou vydělají na provoz a úroky. Proč by tomu mělo být jinak na trase mezi Kyjevem a Doněckem, to je dobrá otázka. Velmi rozumným indikátorem očekávané návratnosti investic do šampionátu je samotný fakt, že ukrajinský soukromý sektor se na přípravách vlastními investicemi podílel minimálně. Splátky tak zůstanou na vládě, která na šampionát použila i půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Když se přesuneme do Polska, určitě měly smysl masivní investice do výstavby dálnic, tamní infrastruktura byla ostudná i ve srovnání s Českem, a to je co říct. Kolik z polského růstu připadá na vrub investiční aktivity související s přípravami na šampionát? Určitě to nebylo a není malé procento. Polákům a Ukrajincům bez jakékoli škodolibosti přejme skvělý šampionát, ale ještě více jim držme palce, ať jim jejich optimistické kalkulace ekonomické návratnosti potvrdí závěrečný účet. A ve skrytu duše hluboce a upřímně děkujme Mezinárodnímu olympijskému výboru, že na Česko neposlal trest z makroekonomicky nejvyšších.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče