Sport až na druhém místě

28. dubna 2008, 10:47 - Luděk Bednář
28. dubna 2008, 10:47

Většina manažerů by se olympiády v Pekingu nezúčastnila

Jel byste do Číny na olympiádu?

  • Ano 39,7 %
  • Ne 58,2 %
  • Nevím 2,1 %

S blížícím se zahájením letních olympijských her v Pekingu se ve světě začaly ozývat hlasy vyzývající k jejich bojkotu - především kvůli porušování lidských práv ze strany pořadatelské země a solidaritě s Tibetem. Premiér Mirek Topolánek prohlásil, že o jeho případné návštěvě olympijských her má rozhodnout vláda. Proti účasti české politické reprezentace na hrách jsou především ministři ze Strany zelených. Na olympiádu do Číny by ani nejelo 58,2 procenta manažerů.
Tento respondent by sice na olympiádu nejel, ale uvádí velmi přesvědčivé důvody, proč ji nebojkotovat: „V Číně jsem byl nedávno. A pojedu tam na větší obchodní cestu koncem roku. Olympiáda mne zase tolik nezajímá a neměl bych na ni ani čas.
Určitě jste se však ptali na smysl bojkotu Číny. Nejsem pro bojkot Číny. Myslím, že ti, které olympiáda zajímá a mají na to čas, by na ni jet měli. Ani politikům bych to neměl za zlé. Ti by však pobyt měli spojit s veřejně deklarovaným osobním a přátelsky partnerským tlakem na větší autonomii pro Tibet. Veřejná deklarace je velmi důležitá. Zatím obchodní kontrakty dostávaly vždy přednost a hostitel nesmělou zmínku o lidských právech ani nezaznamenal. Diskutovat o širší demokracii není ostatně tak akutní už proto, že kdo má peníze a kontakty, má v Číně velkou svobodu i demokracii.
Čínští představitelé reagují na širší demokracii a zejména na Tibet podrážděně. Na demokracii mají své argumenty o udržení pořádku, na Tibet jsou bez argumentů a o to více rozčilení. Obchodníci dávají najevo, že jim diskutovat nepřísluší.
Číňani jsou jako dospívající děti. Jsou si vědomi své síly a velmi hrdí. Nicméně chtějí se předvést světu jako organizátoři. Chtějí být uznáni. Nebylo by taktické jim toto předvedení kazit nepřítomností. Naopak přítomnost je možné využít v rámci deklarovaného přátelství k účinnému přesvědčování o jiné budoucnosti Tibetu.“
Souhlasí s ním manažer: „Ano jel. Jakkoli je to legalizace režimu, jel bych. Je třeba pozvolnými růčky a komunikací nahlodávat nevraživost a urputnou nenávist. Čína je třetí cesta. Jiná mentalita. Blokáda by k ničemu nevedla.“
Podobný postoj zaznívá v odpovědi: „Jel bych. Nikoli však proto, že bych byl příznivcem čínského politického systému. Nedomnívám se totiž, že by se situace v Číně zhoršila oproti okamžiku, kdy byl Peking vybrán za pořadatele olympijských her. Spíše naopak. Současný povyk kolem Číny je nebetyčné politické pokrytectví. Česká republika by sice mohla olympiádu v Číně manifestačně bojkotovat, ale bylo by to stejné, jako kdyby Humpolec přerušil diplomatické styky s USA kvůli zacházení s podezřelými z terorismu na Guantánamu.“
Dvojznačná je odpověď: „Jako sportovec určitě ano. V každém případě olympijské hry jsou vrcholem čtyřletého úsilí. Kdo nikdy nebyl vrcholovým sportovcem a nesnil o účasti na hrách a nesnažil se na ně kvalifikovat, ten to nikdy nepochopí.
Jako divák ne, bude to strašná mačkanice, na nic atraktivního neseženete lístky, pokud nejste sponzor či VIP host, a navíc tam všechno bude nechutně drahé.
S Tibetem to nemá nic společného. Kdo to spojuje, je buď politik, nebo člověk žijící mimo realitu. Což je vlastně totéž.“
Tohoto respondenta olympiáda neláká, Čína však ano: „Na olympiádu bych nejel (a nepojedu). Není to však projevem bojkotu z mé strany a ani k tomu nepotřebuji souhlas, nebo nesouhlas jiných lidí (například vlády v případě našeho premiéra). Je to moje osobní rozhodnutí a jeho důvody jsou velice prozaické. Je to daleko, zabralo by mi to hodně času, je tam všude plno smogu a v televizních přenosech toho uvidím mnohem víc. I když věřím, že to bude velmi prestižní a velkolepá záležitost a nádherná podívaná. Do Číny bych jel jen za účelem turistiky a poznání alespoň některých částí země a zajímavých objektů a památek.“
Zcela jasno má respondent: „Nejel, protože to budou nejhorší olympijské hry od pádu železné opony. Budeme svědky úžasných výkonů čínských sportovců, kteří budou překvapivě vítězit ve všemožných disciplínách, světové rekordy budou padat jeden za druhým, ale vše pouze ve znamení čínské komunistické propagandy. Sport bude na této olympiádě až na druhém místě.“

Odpovídalo 141 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče