Spořit 40 let nemá smysl

16. června 2010, 13:29 - Petra Pelantová
16. června 2010, 13:29

Pod záminkou důchodové reformy chtějí vytvořit nový finanční produkt, varuje expremiér

EURO: Jak hodnotíte konečné návrhy důchodové reformy Bezděkovy komise? ŠPIDLA: Souhlasím, aby byl systém založen na několika pilířích. Průběžný systém si zachovává významnou pozici a bude doplněn nějakým kapitálovým systémem. Dle mého řešení by měl ještě existovat třetí podnikový pilíř důchodového spoření.
Důležitou otázkou je systém financování. Ta však není úplně vyřešena. Je správné přivést do systému další příjmy, nemusejí však být ze zvýšené daně z přidané hodnoty (DPH). To je pouze jedna z možností. Další věcí, která se příliš neřeší, jsou důsledky prodloužení věku odchodu do důchodu. Jak může třeba pokrývač, který celý život leze po střeše, pracovat do 65 let i déle? Proto by měl existovat ještě třetí pilíř. Podnikový systém, jenž reaguje na specifika jednotlivých pracovních oborů. Návrhy Bezděkovy komise nejsou definitivní důchodovou reformou, protože opomíjejí mnoho věcí.

EURO: Jaké jsou další možnosti financování? ŠPIDLA: Ekologické daně. Nebo lze rozhodnout, aby se část daně z příjmu automaticky stala součástí důchodového systému. A také spotřební daň. Lze rovněž zavést daň z kapitálových transakcí. Nepovažuji za správné financovat systém jen sjednocenou devatenáctiprocentní DPH. Jedině dvě sazby mohou zohlednit rozdíl mezi spotřebním košem chudých a bohatých. Zvýšení nižší sazby znamená, že financování ponesou nízkopříjmové skupiny a především důchodci, u nichž se základní potřeby týkají mnohem vyšší části spotřebního koše. Připouštím, že DPH může být zdrojem financování důchodové reformy, nikoli však jediným. Pokud se vydáme touto cestou, lze zvýšit horní sazbu. Evropská pravidla nám umožňují jít až na 25 procent. Taková změna by břemeno rozdělila spravedlivěji. Za legitimní považuji i využití daňové progrese.
Dalším rizikem je snížení odvodů. Je-li už nyní systém v deficitu a ubere-li se mu dalších pět procent, schodek se ještě zvýší. Pět procent v podstatě znamená pokles o pětinu. Pokud se plošně vybere 320 miliard korun, pětina činí 64 miliard další ztráty.

EURO: Bezděkova komise tento výpadek vyčíslila asi na 50 miliard korun a chce jej pokrýt ze sjednocené DPH. Co tomu říkáte? ŠPIDLA: Nároky na důchodový systém budou narůstat. A co pak? Budete nároky na DPH dál zvyšovat? Pokud se to udělá, systém se okamžitě ocitne v deficitu, ze kterého už se nedostane. Adekvátní by bylo ponechat výši odvodů a DPH zvýšit pouze trochu. Nebo dodat do systému jiné zdroje. Návrh připravuje systém o prostředky, které do něj nyní plynou, a nahrazuje je jinými. U nich však vůbec nevíme, jak by systém fungoval. Ze zkušeností se slovenskou reformou vyplývá, že toto oslabení příjmů důchodového systému je problematické.

EURO: Ve svých bývalých funkcích premiéra i ministra práce jste také řešil důchodovou reformu, ale nakonec se nikam neposunula. Proč? ŠPIDLA: Navrhovali jsme oddělit důchodový systém od státního rozpočtu. Návrh však neuspěl, protože neprošel asi o dva hlasy v Parlamentu. Navrhli jsme systém náhradní doby v tom smyslu, že pokud by někdo byl třeba na mateřské, pak by se do systému odváděly peníze ve výši průměrné mzdy. Za velké riziko však považuji, že se vytváří tlak na povinný systém kapitálového pojištění. Připadá vám rozumné, že bych vám vzal peníze a vy byste je musel dát do banky?

EURO: Pokud byste zaručil, že je v penzi dostanu nazpět, tak připadá. ŠPIDLA: To nikdo nezaručí. V Mexickém zálivu praskl vrt, což značně zneklidnilo polovinu britských důchodců. V Británii se vede diskuse, co se stane, protože tamní penzijní fondy nakoupily akcie British Petroleum. Představte si, jak na tom jsou slovenští důchodci, pokud tamní penzijní fondy nakoupily maďarské dluhopisy. Jsou to totiž všechno investiční produkty s běžným investičním rizikem. Důchodové fondy nejsou odpovědí na demografické stárnutí. Závisíme na aktuální výrobě a na aktivitě společnosti. Finanční úspory nechrání před důsledky demografických změn. Jiná situace by nastala, kdybychom si spořili v konkrétních produktech. Každý by měl vlastní strategický sklad a v něm by shromaždoval po celý život zásoby na stáří. Věcný kapitál řeší problém demografického stárnutí, finanční však nikoli.

EURO: Budou-li fondy dostatečně konzervativní, jsou schopné zaručit, že nikdo o prostředky nepřijde. ŠPIDLA: Pak by neměly žádný zisk. Žádný systém není bez rizika. Nejde o spoření, ale o investice. Nejvíce jsou fondy rozšířeny v Irsku, ale současně tam jsou nejnižší důchody. Rizika vás nikdo nezbaví. Stát vám nemůže peníze garantovat. Nikde na světě je negarantuje. To jsou natolik obrovské peníze, že to ani nejde. Uložit povinnost dávat peníze do fondů a neposkytnout garanci je neudržitelné.

EURO: Určitá garance by dle návrhů mohla spočívat v tom, že by si lidé nakoupili české dluhopisy. ŠPIDLA: Takže by byl systém financován zadlužováním státu? To je nesmysl. Systém by měl být dobrovolný, protože jedině tím se stát zbaví odpovědnosti za to, že někdo o část prostředků přijde. Povinné spoření je neakceptovatelné, protože důchodové fondy nejsou nic jiného než normální finanční produkt, který má svá rizika.

EURO: Měly by se zdaňovat důchody? Dle jedné varianty měly, pokud by si důchodce přivydělával. ŠPIDLA: Do systému nelze vkládat překážky. Vedly by totiž k tomu, že by lidé nepracovali, pokud by ještě mohli. To je stejné, jako by vám někdo ukradl auto a z pojistného plnění byste měl zaplatit daň. Lidé si důchod zaslouží, protože celý život odvádějí prostředky. Proč by se jim to pak mělo ještě zdaňovat? Neustále se přesouvá financování na chudé. To je neakceptovatelné.

EURO: Jak byste řešil rozhodnutí Ústavního soudu, který nedávno zrušil klíčový paragraf, dle něhož se vypočítávají penze? ŠPIDLA: Jednou z možností je zavést další pásmo. Taková změna by dle mých výpočtů mohla přijít asi na šest miliard korun. Pokud se nyní dává 320 miliard korun, systém by to zvládl. Muselo by se to však propočítat. Soud říká, že náhradový poměr má vycházet z celého systému – nejen z průběžného pilíře. Druhou variantou je podpora kapitálových systémů. A skupiny se středním příjmem by si do nich mohly spořit, čímž systém vyrovnáte.
V základním průběžném pilíři nelze nikdy vyřešit vysokopříjmový extrém. Kdybychom to totiž udělali, systém se zhroutí. Kapitálové spoření však umožňuje lidem s vysokým příjmem zajistit se na stáří a mít lepší náhradový poměr, než mají ze solidárního systému. Je správné vytvořit kapitálové systémy, nikoli však dle současného návrhu.

EURO: V čem je problém? ŠPIDLA: Volatilita kapitálového trhu je vysoká a správní náklady na kapitálové systémy jsou významně vyšší než na průběžné systémy, které spotřebovávají asi tři až čtyři procenta peněz vybraných za rok. Kapitálové systémy spotřebovávají několikanásobně víc. Další věcí, o níž se v kapitálovém systému nediskutuje, je koncept celoživotního systému. V tom smyslu, že je-li mi dvacet let, mohu investovat riskantněji. Se stárnutím se však bude možné pouštět do stále nižšího rizika. Zhroutí-li se někomu kapitálový systém, když je mu 35 let, ještě nějak zainvestuje a přežije to. Pokud však o peníze přijde v 55 letech, má smůlu.

EURO: Více než 90 procent příjmů dnešních důchodů se tvoří ze státních zdrojů. Jaký by měl být optimální poměr? ŠPIDLA: Ve většině evropských zemí průběžný státní systém převažuje. A ve většině z nich je tento podíl nižší než u nás. Je to však různé a nelze to jednoznačně říct. Dle mne by mohly dvě třetiny připadnout na průběžný systém.

EURO: Lze provést důchodovou reformu, aniž by některým lidem klesly penze? ŠPIDLA: Lze, ale má to své náklady. Bezděkova komise spočítala, že do roku 2095 podíl důchodů nikdy nepřekročí třináct procent HDP. V současné době dává třeba Polsko třináct procent. Je to tedy ufinancovatelné. Problém je pouze v tom, co do toho chceme vložit.

EURO: Když jste byl premiérem, říkal jste, že důchodovou reformu nepůjde provést, pokud nechceme, aby se dvěma třetinám lidí snížily penze. Myslíte si to stále? ŠPIDLA: V podstatě ano. Tehdy jsem na základě vývoje politického myšlení nepředpokládal, že by bylo možné přidat peníze tak, aby se to nikoho nedotklo. Všichni diskutují o důchodové reformě, jako by to byl přírodní jev, ale není. Je to politické rozhodnutí. Kdybychom neprovedli žádnou reformu, dle výpočtů Bezděkovy komise se systém v příštích 50 letech nerozpadne.

EURO: Nerozpadne, ale nebude z čeho vyplácet důchody. ŠPIDLA: Dobré demografické prognózy lze dělat na dvě generace dopředu. I kdyby se oněch třináct procent HDP vyplácelo na důchody už v roce 2060, což Italové nyní dávají, je to financovatelné. My dáváme osm procent a na důchodový systém jde skoro nejméně z celé Evropy. Rezervy na financování tedy máme.

EURO: Je nyní reálné s penzijní reformou pohnout? ŠPIDLA: Celá diskuse se dnes odvíjí od zavedení nějakého nového finančního produktu pod záminkou důchodové reformy. Vezmete-li tři procenta, jež odvádíte do průběžného systému, a povinně je dáte do kapitálového systému, co se tím ušetří? Čtyřicet miliard korun se pouze ocitne v jiné kapse. Proč se to třeba nedá do banky? Či na životní pojištění? Ve druhé variantě, v níž jde o dobrovolné připojištění, se opět předpokládá státní dotace tři procenta –dalších 40 miliard korun. V podstatě tím vzniká systém podobný stavebnímu spoření.

EURO: Je to špatně? Vždyť díky stavebnímu spoření si lidé naspořili více než čtyři sta miliard korun. ŠPIDLA: Nesleduje to však účel, jemuž to má sloužit. Je otázkou, zda celkové makroekonomické úspory vzrostly, či nevytěsnily-li nepřiměřeně výhodné stavební spoření jiné formy úspor. Co je na tom dobrého, že lidé spoří?

EURO: Zajišťují se na horší časy? ŠPIDLA: Shromáždíte-li obrovské peníze do důchodových fondů, co se stane? Česko je malý kapitálový trh, aby se tyto peníze daly uplatnit, a proto kapitál vyrazí do světa. A začnou se roztáčet kola konjunktury v jiné zemi. Náš národní majetek se předá velkokapitálovým společnostem z celého světa. Tím ztratíme kontrolu nad svým důchodovým systémem. Pak zkrachuje nějaký důl v Brazílii. A co dál? Některé penzijní fondy ztratily v krizi polovinu hodnoty, české jsou na tom relativně dobře. Hodnota globálních aktiv penzijních fondů však poklesla. Bezděkova komise v podstatě navrhuje spořit si 40 let a věřit, že to dobře dopadne. To není racionální a často to dopadne špatně. Podívejte se na Lehman Brothers. Všichni lidé od nich jsou bez důchodů. Pro Enron platí totéž. V Irsku fondy ztratily dvacet procent.
Systém má smysl, pokud je doplňkový a dobrovolný. Pokud si totiž spoříte dobrovolně a něco se stane, o peníze sice přijdete nebo proděláte, ale je to váš problém. Pokud však na tom závisíte?

EURO: Bezděkova komise však nikdy nechtěla, aby lidé záviseli jen na spoření. ŠPIDLA: Chtějí-li, aby na ně šla povinně tři procenta, činí to 40 miliard korun ročně. Za deset let tedy čtyři sta miliard korun. Kromě toho si na ně lidé budou dávat další své prostředky. Cílem tedy bezesporu je dostat to na významnou úroveň. Zhruba by to činilo 30 až 40 procent současného systému.

EURO: Reforma je určena pro lidi mladší 40 let. Starší lidé by se řídili dle současného systému. Je to optimální hranice? ŠPIDLA: Čtyřicet let je možná málo. Mohlo by to však být i méně, třeba třicet let. Čím to totiž děláte rychleji, tím více potřebujete peněz. Aby se to zvládlo, je třeba počítat s nějakým časem. Dlouhé přechodné období vždy zlepšuje cash flow systému.

EURO: Tipnete si, jak nakonec důchodová reforma dopadne? ŠPIDLA: Myslím, že ji politici prosadí, což nebude dobré. Konsolidace veřejných rozpočtů je správná. Je však rozdíl mezi spravedlivou a nespravedlivou konsolidací. Bezděkova reforma je součástí konsolidace nespravedlivé, protože náklady mají nést chudí.
Pokud všichni říkají, že reforma má bolet, má bolet i bohaté. A pokud snižujeme důchody, je třeba také bohatým zvýšit daně. Ať také přispějí. Podíváte-li se na historii zadlužování zemí, nikdy je nezpůsobil důchodový systém. Vždy to bylo důsledkem rozhodnutí mocenských elit.

Box:
Komentář Nálož tiká dál

Nový plán na zásadní proměnu systému tuzemských penzí od uznávaného experta Vladimíra Bezděka a jeho týmu sklidil velkou kritiku. Jejich plány a doporučení jsou prý příliš radikální. Kromě mediálně „provařeného“ plánu na zásadní zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) či tlaku na povinné kapitálové spoření však v nich je mnoho dalších nejasností, o kterých se příliš nemluví. Pokud bychom si měli vedle odvodů do státního pilíře sami spořit – ponechme stranou zda dobrovolně, či povinně – jak dlouho budeme důchod dostávat?
Zdánlivě banální otázka však s sebou nese zásadní komplikaci. Naspořená částka se totiž v době odchodu do důchodu musí rozdělit na přesný počet dávek. Kdo je však bude určovat? Výpočet by se prý měl provádět dle průměrného věku dožití obyvatel Česka. Co když se však někdo nevejde do statistických tabulek a bude žít déle? Pak už nic nedostane?
Zmiňovaný návrh financovat náklady na změnu systému sjednocením DPH na devatenáct procent sice dává smysl, ale vytáhne peníze především z kapes chudých lidí. Především důchodců, kteří nebudou profitovat ze snížených mzdových odvodů, což je také součástí návrhu. Sporné a rizikové je i zavedení povinného kapitálového spoření. Každý rok by lidé do fondů museli chtě nechtě odvést zhruba tři procenta. Fondy by je „někam“ investovaly a lidem by nezbývalo než doufat, že se jim investice vyplatí. Nakupte české státní dluhopisy, radí Bezděkova komise – jinak se však o garanci ze strany státu vůbec nezmiňuje. Otázek tedy zůstává mnoho. Kritici však mohou zůstat klidní. Velký humbuk okolo penzijní reformy je v Česku folklórem. A stejným folklórem je, že se nakonec neudělá vůbec nic. Lze pouze očekávat, že by politici mohli prosadit nějaké dílčí úpravy, rozhodně však nikoli celou reformu. A už vůbec ne ve formě připravené Bezděkovou komisí. Dobře totiž vědí, že DPH na devatenácti procentech či povinné kapitálové spoření je politickou sebevraždou. Útěchou příští vládě může být, že se zvýšením DPH letos koketovalo nezávisle na práci Bezděkovy komise i ministerstvo financí. Týká se to sice jen mírného růstu a výhradně dolní sazby, ale ti, kdo ještě nedávno téměř u každého tématu prohlašovali, že zvyšovat daně v žádném případě nechtějí, budou mít nyní solidní záminku, proč DPH aspoň o něco zvednout. Pokud jde o penzijní systém, nezbývá než konstatovat to, co ve svém komentáři k neustále odkládané důchodové reformě napsal už před sedmi lety hlavní ekonom Patria Finance David Marek: „Nálož pod povrchem tiká dál.“

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče