Spolek bojuje s nezájmem státu

21. listopadu 2005, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
21. listopadu 2005, 00:00

VÝTOPNA JAROMĚŘ Úřady nemají zájem o uchovávání dědictví předků. To je nejdůležitější věc, která v současnosti trápí železniční muzejní spolky. Jedním z nich je Společnost železniční výtopna Jaroměř.

„Stát si neuvědomuje hodnotu svého kulturního dědictví,“ říká Jiří Mužík.

VÝTOPNA JAROMĚŘ Úřady nemají zájem o uchovávání dědictví předků. To je nejdůležitější věc, která v současnosti trápí železniční muzejní spolky. Jedním z nich je Společnost železniční výtopna Jaroměř.

Společnost železniční výtopna Jaroměř je pohrobkem bývalé krajské odborné skupiny dějin dopravy při Československé vědecko-technické společnosti. Ta se po roce 1990 změnila v občanské sdružení. O pět let později vznikla samotná společnost, která provozuje muzeum nedaleko jaroměřského nádraží či historické vlaky. Opravuje též stará železniční vozidla včetně lokomotiv a v neposlední řadě má také licenci k provozování osobní i nákladní železniční dopravy.

„Naším hlavním úkolem je záchrana historické techniky. Část exponátů máme vlastních, něco je pronajato od Českých drah, jiné exponáty nám zapůjčilo Národní technické muzeum,“ říká jednatel železničního spolku Jiří Mužík.

PENÍZE VŽDY NA PRVNÍM MÍSTĚ Jedním z největších problémů, které musejí podobné spolky řešit, jsou peníze. „Kdysi jsme si mysleli, že budeme mít židli se čtyřmi nohami -a sice příjmy z vlastní práce členstva, ze vstupného do muzea, z veřejných rozpočtů a od dobrovolných sponzorů,“ pokračuje Mužík. Dnes podle něj fungují maximálně první dvě nohy a částečně sponzorské dary. Naopak příspěvky z veřejných rozpočtů jsou podle jednatele mizivé až legrační. „Snažíme se o grantové programy, podporuje nás město Jaroměř i Královéhradecký kraj. Očekávali bychom ale daleko větší podporu, protože jen roční provoz muzea stojí přes půl milionu korun,“ stěžuje si. Podle jeho slov si stát stále neuvědomuje hodnotu svého kulturního bohatství. „Chceme, aby společnosti a muzea podléhaly certifikaci, což je dobré i pro sponzory. Finance z veřejných rozpočtů by se pak měly rozdělovat i podle těchto certifikátů,“ popisuje Mužík možný způsob podpory muzejních spolků. Stát prý ale zatím na tyto požadavky neslyší. DRAHÉ OPRAVY V jaroměřském muzeu je nyní k dispozici celkem šest historických parních lokomotiv a kolem 60 vagonů. Většina kolejových vozidel čeká na opravu. „Důležité ale je to, aby k té opravě vůbec něco zbylo,“ upozorňuje jednatel. Samotné opravy jsou finančně náročné a například u parních lokomotiv dosahují několika set tisíc až milionů korun. Mimochodem -právě opravy si v Jaroměři zajišťují „vlastníma rukama“, a to včetně oprav kotlů. Momentálně opravují lokomotivu z roku 1937, která by se měla ještě do konce roku rozjet vlastní silou. Na rekonstrukci další lokomotivy vyzkoušel spolek vypsání veřejné sbírky. „Vybrali jsme již kolem 130 tisíc korun, což stačí na obnovu spodku lokomotivy. Ta má ve velice dobrém stavu kotel, kotlová oprava by tedy neměla být takový problém,“ dodal Mužík. ZLEPŠUJE SE SPONZORING Mužík také připomíná, že se v poslední době mění přístup firem ke sponzoringu. „Je vidět, že se stále zlepšuje firemní kultura. Ve spoustě podniků je zahraniční partner a pro spoustu společností je příspěvek na tyto účely přímo povinností,“ tvrdí. Tím pádem se laťka zvedá i pro české firmy. Mezi sponzory činnosti železničního spolku v Jaroměři jsou hlavně větší společnosti a firmy z oboru. Oblíbenou formou sponzoringu je například pronájem historické soupravy v čele s parní lokomotivou pro firemní večírky či další akce. Tyto akce jsou podle Mužíka pro společnost milým přilepšením rozpočtu, protože běžné historické vlaky se nedají provozovat ani za normální, ani za tržní jízdné. „Vlaky si obvykle pronajímají firmy, které nás tímto způsobem chtějí podpořit,“ dodává Mužík. PROBLÉMY S MAJETKEM

Jednatele železničního spolku trápí i další problém. Areál muzea je totiž dodnes majetkem Českých drah a jeho předání do rukou Královéhradeckého kraje se protahuje. Od podání žádosti o převod se totiž mezitím ze státní organizace stala akciová společnost, což přineslo další průtahy. „Přitom pro dráhu by bylo jednodušší se toho zbavit, aby se o tento majetek nemusela starat,“ domnívá se Mužík.

Dodal, že když už se od státu jeho spolek asi nedočká žádné finanční pomoci, uvítal by alespoň právě bezproblémový a rychlý převod areálu muzea do majetku kraje.

HISTORIE SDRUŽENÍ

Společnost železniční výtopna Jaroměř je občanským sdružením, které v této podobě vzniklo v roce 1995. Dnes má 11 členů, z toho pouze dva zaměstnance, kteří se starají o správu areálu železničního muzea. Hlavní činností společnosti je provozování Železničního muzea Výtopna Jaroměř, prvního zařízení svého druhu v Česku. Ve sbírkách železničního muzea je šest parních lokomotiv, elektrická akumulátorová lokomotiva, motorové lokomotivy a motorový vůz. Na opravu čeká přibližně 60 historických železničních vagonů, které jsou v různém technickém stavu. 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče