Spolehlivý drahý kov

30. prosince 2011, 14:37 - Tomáš Plhoň
30. prosince 2011, 14:37

Investice 2012

Bude to těžký rok. Plný rizik, potenciálních propadů a výbušných ekonomických min. Vlastnit v této době významnější obnos v hotovosti jako by bylo za trest. De facto se to rovná nikdy neustávajícímu uvažování nad tím, kam peníze ukrýt tak, aby alespoň neztratily cenu. Jejich výrazné zhodnocení je pak pro normálního smrtelníka téměř nadlidským úkolem. Investování skrze tradiční nástroje jako akcie, komodity nebo měnové deriváty obestupuje mlha nejistoty a ani velké finanční domy vyzbrojené armádou poradců a analytiků si s tím nevědí příliš rady. Jednou variantou je přistoupit k alternativním investicím, třeba do půdy, jak popisuje předchozí text. Druhou je snažit se na finančním trhu prokličkovat přes připravené nástrahy.

Pod taktovkou států

„Výhled je ponurý. Na konci roku většina investorů stáhla velkou část financí z trhu, očekávají velmi malý růst a ve stále větší míře se obávají rizika,“ píše se ve zprávě Bank of America, která tradičně každý rok provádí rozsáhlý průzkum mezi velkými investory. Podle výsledků drží hráči na trhu hotovost ve výši 4,9 procenta svých aktiv, což je z historického hlediska velmi vysoké číslo. Banka uvádí, že její hranice pro zaznamenání velmi vysokého objemu hotovosti je 4,5 procenta. Strach a určitá paranoia mezi investory je hrozbou zejména v tom, že se vcelku snadno může stát sebenaplňujícím se proroctvím. Není těžké si představit, že současná krize důvěry na trhu vytvoří v případě prvních větších problémů spirálu, která požene nákazu ekonomického propadu skrz naskrz celým globálním systémem. To ale předbíháme. Nálada na trhu je jen jedním problémem. Jako druhý, možná ještě důležitější aspekt současné situace je třeba označit konkrétní kroky politických lídrů. Snad nikdy nebyla ekonomická politika států natolik v centru hledáčku investorů.
„Dnešní svět se transformuje do stavu, ve kterém se politici, svými kroky a svou schopností přijímat rozhodnutí, stávají klíčovým faktorem pro návratnost investic a pro vývoj ekonomiky jako takové,“ píše se v analýze jednoho z nejvýznamnějších světových investičních fondů PIMCO. Taková úvaha je zcela logická zejména u hlavní rizikové oblasti pro každého investora v následujícím roce, totiž v Evropě. Starý kontinent už si prožívá svou dluhovou krizi druhým rokem. Co víc: i přes tisícero všech možných summitů a záchranných plánů se nezdá, že by v následujících dvanácti měsících mohlo dojít ke skutečně účinnému řešení.

Tři nášlapné miny

„Krize eurozóny může mít potenciál zničit celou Evropskou unii,“ tvrdí známý investor George Soros. Riziko se neskrývá jen ve vládních dluzích Řecka, Portugalska, Itálie a nově také Francie a Belgie, ale zejména v bilancích evropských bank. Ty mají vůči zmíněným státům expozici téměř 550 miliard eur, a reálně tak hrozí, že celý bankovní sektor půjde ke dnu. Následky by byly pravděpodobně srovnatelné s pádem Lehman Brothers v září 2008. „Například americké peněžní ústavy už evropským bankám odmítají půjčovat. Do řešení se musí zapojit Evropská centrální banka,“ tvrdí Soros, v čemž se shoduje s většinou ekonomů. ECB by mohla výrazně ulehčit celou situaci, pokud by začala ve velkém nakupovat dluhopisy zadlužených zemí pomocí nově natištěných peněz. Díky tomu by nejen klesly výnosy vládních bondů, ale také by na trhu přibylo více likvidity a nezanedbatelného optimismu. ECB v čele s novým prezidentem Mariem Draghim se této operaci zatím brání zuby nehty, přestože například americký Fed už podobnou akci provedl od začátku krize dvakrát. Ani největší světová ekonomika ovšem není za vodou. Spojené státy jsou dokonce další rizikovou oblastí, kterou by měl každý investor sledovat. Fed v nedávné analýze uvedl, že šance na to, že USA upadnou v následujícím roce do recese, je více než padesátiprocentní. Již v srpnu loňského roku jim agentura Standard & Poor’s snížila úvěrový rating a další dvě ratingové agentury je zařadily mezi země s negativním výhledem. To znamená, že v příštím roce může velmi pravděpodobně dojít k dalšímu snížení kreditního hodnocení.
Třetí oblast, kterou investiční radary s obavami sledují, bude možná pro někoho překvapením. Čína dosud platila za motor světového růstu, novou ekonomickou sílu, kterou nepostihla ani kreditní krize z roku 2008, ani následné potíže se státním dluhem. Její bezprecedentní růst z posledních let ale nutí některé ekonomy troubit na poplach. Jedním z nich je například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman. „Spotřebitelské výdaje dosahují v Číně 35 procent HDP, tedy asi poloviny hodnoty oproti Spojeným státům. Naopak investiční výdaje postupně vyrostly až na téměř polovinu hodnoty celé ekonomiky. A důležitá otázka zní: Pokud je spotřeba tak malá, co vlastně ony investice pohání?“ ptá se Krugman. Podle něj je odpovědí bublina v realitním sektoru. Ceny nemovitostí dlouhodobě rostly raketovým tempem a nyní se zdá, že rychle zařadily zpátečku. V říjnu, měsíci, kdy obvykle realitní trh roste, prodeje nových nemovitostí propadly rovnou o 25 procent. „Riziko v realitním sektoru v Číně je hrozbou číslo jedna,“ říká například Zhang Zhiwei, hlavní ekonom banky Nomura pro Čínu.

Kam s penězi?

Reálných hrozeb tedy v příštím roce rozhodně nebude málo. Otázka pochopitelně zní, jak se jim vyhnout. Žádná oblast trhu přitom nezůstává chráněna. Akciové trhy zažijí v případě naplnění některého z výše popsaných proroctví strmé propady. Pravda, ceny akcií jsou poměrně nízko. Například americký index S&P 500 zakončil rok téměř na stejné hodnotě, jako ji začal, přitom zisky společností vzrostly v průměru o dvanáct procent. Pro srovnání na pražské burze skončila výsledková sezona zklamáním, index PX také zakončil rok téměř o 20 procent níže. Pokud ale nemáte skutečně hroší kůži, zvyšovat pozice v akciích se vám zrovna dvakrát chtít nebude.
„Sledujte společnosti, které mají k dispozici velké objemy hotovosti. To jim dovolí problémy přečkat a dá jim šanci v případě propadů provádět výhodné akvizice,“ radí známý investiční guru televizní stanice CNBC Jim Cramer. Mezi podobné firmy patří například Apple, který disponuje více než 80 miliardami v hotovosti, nebo konkurenční Google s poloviční částkou. Na českém trhu jde o tradiční dividendové tituly jako ČEZ nebo Telefónica O2. Většina investorů zároveň radí vyhnout se akciím bankovního sektoru. Ani investice v oblasti komodit nejsou žádnou jistotou. Jediná z nich, na jejímž růstu se shodují snad všichni analytici, je bez velkého překvapení zlato. Prastarý kov je už tradičně komoditou, ke které investoři utíkají v nejistých dobách. Například banka Morgan Stanley očekává růst její ceny o více než 27 procent až na 2200 dolarů za trojskou unci. „Při porovnání s cenou ropy docházíme k závěru, že zlato se nachází velmi blízko svojí férové ceně, což vytváří ideální příležitost pro vstup,“ píše banka ve svém ekonomickém výhledu na příští rok. O něco méně jistoty naleznou investoři u stříbra, které sice v minulých letech zažívalo strmý růst, je však mnohem více využíváno v průmyslové výrobě, a tudíž je více závislé na kondici ekonomiky. Zbylé komodity příliš mnoho jistoty nenabízejí. U ropy panuje jako obvykle velká neshoda. Zatímco OPEC otevřeně prokazuje vůli udržet cenu na současných úrovních, klíčovým faktorem bude nástup Libye, která se po svrhnutí Kaddáfího stává dalším velkým producentem. Barclays očekává mírný růst ropy WTI na 110 dolarů za barel, zmiňovaná Morgan Stanley rovnou věští stagnaci ceny s velkým rizikem poklesu.
Jednoduchým řešením nejsou ani vládní dluhopisy. Ty sice nabízejí stabilní výnosy, ale zdaleka už nejsou oním bezpečným přístavem, jako byly kdysi. Svět se zkrátka mění a kličkovat mezi potenciálními propastmi bude stále těžší. Také v následujících dvanácti měsících tak bude pro investory mnohem důležitějším tématem „kam utéct“ než „na čem s jistotou vydělat“.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče