Společenství milovníků dobrého čaje

25. května 2012, 12:34 - Alena Prokopová
25. května 2012, 12:34

Judi Denchová převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Svou pozornost však štědře rozdává i mezi divadlo a televizi

Kdyby šestasedmdesátiletá hvězda nevynikala skromností, mohla by se chlubit řadou ocenění. Judi Denchová má Oscara za romantickou komedii Zamilovaný Shakespeare (1999), získala dva Zlaté glóby a deset prestižních cen BAFTA (British Academy of Film and Television Arts). Za účinkování v divadle nasbírala sedm cen Laurence Oliviera a jednou získala americké ocenění Tony. Nehledě na to už jednatřicet let v šuplíku schraňuje řád Britského impéria, šlechtický titul Dame si může přidávat ke jménu od roku 1988 a před šesti lety získala i titul Rytíř cti.
Pokud ovšem tvář Denchové začnete hledat v současných kinopremiérách, snadno upadnete do rozpaků. Momentálně je totiž k vidění pouze v roličce elegantní dámy, jejíž rozjetý kočár využije na útěku před královskými vojáky hrdina nových Pirátů z Karibiku. Když kapitán Sparrow kočár opustí, neskrývá obstarožní madam pobouření: doufala totiž ve vzrušivou milostnou pletku. Setkání akčního hrdiny v podání Johnnyho Deppa s postavou, která symbolizuje četné kostýmní role Judi Denchové, je nicméně více než jen vtípkem pro zasvěcené.
Ironické setkání není střetem dvou odlišných světů. Herečka se totiž nekonzervuje v „uměleckých“ filmech ani v rolích důstojných, omezených matron, i když je se zlomyslným gustem hrává. V současné době je mnohem snadnější si ji představit v akčním dobrodružství než se pokoušet promítnout si Deppa do nějakého vážného partu.
Všestranná, inteligentní a šaramantní herecká existence Denchové je naplněním pořekladla „nic není nemožné“. Kromě užitečných a záslužných aktivit zahrnuje i plno rolí, jichž se ujala prostě pro zábavu. Velmi často jde o výrazné, epizodní party – a herečku nijak nemrzí, že právě s těmi ji má veřejnost spojenou nejtěsněji. Nejznámější rolí Denchové tak zůstává šéfka z britské tajné služby MI5, přezdívaná M, která za přísnou a elegantní fasádou skrývá slabost pro svého nejlepšího agenta – Jamese Bonda.

I bez Pottera se dá žít

V Hollywoodu, který herce poměřuje úspěšností a výdělečností, by Denchová patřila do druhé ligy. Z našeho pohledu je však herečka, která byla v roce 2008 v rámci Evropských filmových cen oceněna za celoživotní dílo, komplexní osobností. Pokoru k malým rolím, jakou britské herecké šlechtě poskytuje kontakt se Shakespearovým dílem, přenesla i do filmu. Svému kolegovi, režisérovi Kennethu Branaghovi, tak svolila zahrát roličku Lenky v jeho debutantské adaptaci Jindřicha V. (1989). Její Hekuba z Branaghova Hamleta (1996) je pak tak „bezvýznamná“, že se objevuje jen v nesestříhané verzi filmu.
Právě Kenneth Branagh, s nímž Denchová účinkovala v divadelní společnosti Renaissance Theatre Company a jenž právě slaví v kinech úspěch s komiksovou adaptací Thor, herečku přiměl k experimentování s „lehčími“ filmovými žánry. Pokusnictví nositelky několika čestných doktorátů na prestižních univerzitách ovšem přísně omezuje její vkus: Denchová proto zůstala prakticky jedinou „seriózní“ britskou hvězdou, která nepřijala žádnou roli v sérii Harry Potter.
Větší váhu než osmidílný teenagerovský megahit mají v jejích očích bondovky. V roce 1995 přijala účast ve Zlatém oku a až tehdy se o ni povrchně zaměřená globální média začala zajímat. Nešlo totiž přehlédnout, že díky ní stoprocentně vyšel nápad změnit pohlaví M oproti knižním předlohám Iana Fleminga i předchozím filmům. Nešlo o přechodnou koketerii. Se šesti bondovkami na kontě je dnes Denchová v rámci série druhým nejvýkonnějším představitelem M a v roli neústupné šéfky nyní po Pierci Brosnanovi úkoluje Daniela Craiga.
Hvězda, která během natáčení Zlatého oka (1995) oslavila šedesátku a během příprav Casina Royale (2006) sedmdesátku, neposkytla své M jen ženskou identitu, ale i důstojnost a autoritu. Bondovky jí naopak dodaly odvahu změnit statut herečky, která své působení ve filmu a televizi odvozovala především od své divadelní kariéry.

Dobrodružný život milovnice klasiky

Dcera z lékařské rodiny zaujaté amatérským divadlem, která vystudovala prestižní londýnskou Central School of Speech and Drama, zahájila filmovou dráhu třicet let před Zlatým okem. Zatímco na jevišti rodačka z Heworthu v anglickém Yorku (narozená 9. prosince 1934) debutovala v roce 1957 jako Ofélie na scéně slavného divadla Old Vic, filmový debut si odbyla až sedm let poté v kriminálním dramatu Třetí tajemství. Jako divadelní hvězda má kromě Shakespeara nejblíže k Čechovovi a Wildeovi. Při účinkování ve filmu a v televizi se pak ráda opírá o divadelní a literární adaptace – ať už šlo o přepis románu E. M. Forstera Pokoj s vyhlídkou (1985), romantické drama inspirované divadelní hrou Jamese Roose Evanse Charing Cross Road č. 84 (1987) nebo o adaptaci knížky Evelyna Waugha Hrst plná prachu (1988). Bezpečné zázemí herečce poskytl i román Annie Proulxové, jenž inspiroval pochmurné severské drama Ostrovní zprávy (2001), či klasická knížka Jane Austenové Pýcha a předsudek, v jejíž vysoce ceněné a Oscary ověnčené adaptaci si v roce 2005 zahrála jednu ze svých vybraně protivných babizen – přísnou a netýkavou lady Catherine de Bourgh.
Stejného druhu je i nová adaptace klasického románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová, která bude zahajovat MFF Karlovy Vary. Představitelka dobrácké, ale omezené paní Fairfaxové, která statuje v pozadí milostné romance nuzné vychovatelky a bouřliváckého šlechtice, na slavnostním ceremoniálu otevírajícím letošní ročník festivalu převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
Uspokojení Denchová dlouhodobě nenachází jen v adaptacích. Profesionální potěšení jí přinesl i seriál Talking to a Stranger (1966) či populární sitcom A Fine Romance (1981 až 1984), kde si zahrála po boku svého manžela, herce Michaela Williamse. Za úspěch herečka považuje i televizní vietnamské drama Saigon v roce Kočky (1983) nebo válečný příběh projasněný italským sluncem Čaj s Mussolinim (1999).

Průvodkyně po neprobádaných územích

Přestože Denchová těžiště své práce ani po úspěchu s bondovskou M nepřesunula do popkulturní sféry, od druhé poloviny devadesátých let se věnuje projektům, jež mají komerční dopad i mimo její rodnou Anglii. Coby královna Viktorie tak zazářila v titulní roli romantického dramatu Paní Brownová, což jí v roce 1998 vyneslo její první nominaci na Oscara. O rok později už prestižní cenu Americké akademie získala za vedlejší part upjaté královny Alžběty v kostýmní komedii Zamilovaný Shakespeare.
O úspěšnosti i charakteru filmové práce Judi Denchové v uplynulém dvacetiletí svědčí další oscarové nominace. Získala je za roli zatrpklé paní Armande v romantickém dramatu Čokoláda (2000), za part filozofky a spisovatelky umírající na Alzheimerovu chorobu v životopisném dramatu Iris (2001) a za titulní roli v tragikomedii o osudech londýnského divadla Show začíná (2006). Zatím naposled byla Denchová na cenu Akademie nominována před čtyřmi lety za psychologické drama Zápisky o skandálu, kde si zahrála středoškolskou učitelku, jejíž bezpečný svět ohrozí nová, mladá známá v podání Cate Blanchettové.
Stále platí, že Denchová se ráda opírá o osvědčené spolupracovníky. Do svého pomyslného společenství milovníků dobrého čaje už vedle Kenentha Branagha pozvala i Franca Zeffirelliho, Stephena Frearse, Richarda Eyrea, Lasseho Hallströma nebo Roba Marshalla. Touha mít krytá záda přitom nevychází z nedostatku kuráže. Denchová naopak ráda proniká do temných, nepříjemných charakterů. Právě s podporou osobností, s nimiž je naladěná na stejnou tvůrčí vlnu, pak může objevovat a pojmenovávat nová, neprobádaná území svého hereckého univerza. Nebo se dobře bavit na územích dávno dobytých. Pro diváky je každopádně zase příjemné, když si jako průvodkyni po těchto světech mohou zvolit právě Judi Denchovou.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče