Společenský život na vesnici je ohrožen

03. března 2008, 00:00 - Renata Bartošková
03. března 2008, 00:00

Cesta zákazů, které poškodí podnikatele, nebude tou správnou.

S blížícím se hlasováním sněmovny o podobě protikuřáckého zákona se množí obavy o osud patrně nejzávislejšího kuřáka v Česku. Tím je společenský život na venkově. V případě přijetí nejradikálnějšího návrhu – úplného zákazu kouření v restauracích, by ho čekala náročná odvykací kúra, kterou by prý nemusel přežít. A co víc, jelikož se společenský život venkovanů odehrává výhradně v hospodách, mohl by jeho skon doprovázet hromadný krach těchto zařízení. Co k tomu dodat? Snad jen to, že ještě není vše ztraceno.

Většina hospod na návsích se pohodlně vejde do druhého návrhu, o němž budou poslanci hlasovat a který se chystá ušetřit od zákazu kouření podniky do sta metrů čtverečních. A je tu ještě naděje, že zvítězí nejliberálnější varianta a ušetřeny budou všechny restaurace. Podle tohoto návrhu by se totiž měli samotní hospodští rozhodnout (jako by to doposud nedělali), zda bude jejich podnik kuřácký, nebo ne. Rozhodnutí by pak měli dát potenciálním klientům na vědomí cedulkou umístěnou na dveřích. „Změna“ jistě přínosná. Především pro výrobce oněch cedulek. Zastánci nekuřáckých podniků by v tomto případě zaplakali – vzhledem k vynaloženému několikaletému úsilí zcela pochopitelně.

Přesto by ale tato varianta napáchala nejmenší škody. Přesvědčení, že restaurace je veřejným prostorem, podobně jako například nádraží a autobusové zastávky, a neměl by v ní proto být nikdo vystaven pasivnímu kouření, totiž není dost pevným základem pro tak drastický zásah do svobody podnikání. Každý patrně trochu tuší, že zatímco autobusovým zastávkám se většina lidí skutečně vyhnout nemůže, do restaurací, pivnic a barů chodí dobrovolně. Hosté vědí (ti bystřejší možná i bez cedulky), do čeho jdou.

Není pochyb o tom, že cigaretový kouř k českým hospodám patří. Patří k nim zkrátka proto, že lidé jsou na to zvyklí. Dokud je kouření legální samo o sobě, neměl by nikdo hospodské nutit, aby ho zakázali. Nejde ani tak o společenský život na venkově nebo o hloučky kuřáků, které by se zabydlely před putykami. Jde především o koncepci boje proti škodlivému zlozvyku. Cesta zákazů, které poškodí (i kdyby třeba jen dočasně) podnikatele, nebude tou správnou. A to i přesto, že bychom zajisté potěšili Evropskou unii.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče