Spolčení hlupců

11. prosince 2013, 12:00 - Pavel Páral
11. prosince 2013, 12:00

Je legitimní, aby nová koalice diskutovala o daňové politice vůči živnostníkům. Ta byla dosud přívětivá a je docela dobře možné se bavit o tom, že byla přívětivá až moc a že třeba paušály jsou příliš vysoké. Zavedení minimální daně ve výši 20 tisíc korun coby trestu pro ty, kteří se daním vyhýbají, je však slušně řečeno pitomost první třídy. Ti, kdo sedí u jednacího stolu, nemají o poměrech živnostníků a o příslušné legislativě páru.

Třeba takový muž se ženou na mateřské a s jedním dítětem má, ať už jako živnostník nebo jako zaměstnanec, slevu na dani ve výši zhruba 60 tisíc korun. To znamená, že příjem z podnikání může činit 400 tisíc ročně, aniž by zaplatil korunu na dani.

Tržby při šedesátiprocentním paušálu pak mohou činit milion korun. Zcela legálně a bez jakéhokoli se vyhýbání dani. Tento člověk platí jen zdravotní a sociální pojištění, ačkoli měsíční tržby dělají přes 80 tisíc. Budiž. Ten ať zaplatí těch dvacet tisíc ročně. Ono ho neubyde.

Šedá zóna hrozí

Jenže minimální daň funguje tak, že totéž zaplatí i ten, kdo má měsíční hrubé tržby kolem 30 tisíc a platí si z toho třeba holičskou oficínu. Dosud dostal navíc daňový bonus na děti, teď zaplatí minimální daň. A lidí v podobných pozicích a s podobným výdělkem jsou minimálně desetitisíce, možná statisíce.

Ti všichni na tom rázem budou mnohem hůře než běžný zaměstnanec i z hlediska daní. O nutnosti samostatně si shánět kšeft, zapomenout na dovolenou a ručit za svou práci celým svým majetkem, jak to u živnostníků chodí, nemluvě.

Tenhle výplod spolčení hlupců může vést jen k likvidaci většiny dosud běžně dostupných služeb a zvýšení nezaměstnanosti. Drobní živnostníci přestanou být schopni platit si zdravotní a sociální pojištění a skončí nejdříve na pracáku a pak na sociálce. Jejich ekonomická aktivita se přesune do šedé zóny nezatížené jakýmikoli odvody a daněmi.

Politiku vysokých i nízkých daní lze dělat dobře a špatně. Je záhadou, proč to v Česku v obou případech pokaždé dopadne podle dávného výroku generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Jurije Andropova. Ten k reformám na počátku osmdesátých let pronesl moudrý komentář „Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky“.


Čtěte další komentáře a názory Pavla Párala:

Vláda bez limitů

Palermo

Pavel Páral: Čas policejního pořádku

Pavel Páral: Kam se hrabe Berlusconi


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče