Spojení zemědělců a potravinářů nevyšlo

07. června 2004, 00:00 - PETR HAVEL
07. června 2004, 00:00

Na společných zájmech se neshodli zemědělci s potravináři ani mezi sebou vzájemně. Agrární komoru nejdříve opustili malí farmáři a potom i zpracovatelé zemědělské produkce.

Agrární komora

Agrární komora byla založena v září 1993 s myšlenkou společné obhajoby zájmů zemědělců a potravinářů. Z původní myšlenky je však v současné době jen troska. Většina soukromě hospodařících zemědělců již dávno z komory vystoupila, stejně tak potravináři, kteří založili v roce 2000 vlastní Potravinářskou komoru.

TISÍCE MALÝCH FARMÁŘŮ RADĚJI ODEŠLY

Důvodem rozpadu byly výrazné rozpory při obhajobě zájmů podnikatelů sdružených v komoře. Od počátku se totiž priority vedení Agrární komory soustředily zejména na prosazování zájmů právnických osob. Ty zajišťují prostřednictvím zhruba tisíce podnikatelských subjektů přibližně 75 procent celkové zemědělské produkce. Podniků soukromých farmářů je zhruba desetinásobek. Jejich zástupci však byli ve vedení komory vždy ve výrazné menšině. V první fázi, kdy byl prezidentem komory soukromý zemědělec Jiří Netík, se s vypětím sil podařilo jednotu udržet. Po nástupu dnešního prezidenta Václava Hlaváčka a dalším posílením vlivu právnických osob soukromí farmáři v roce 1996 z komory vystoupili a založili si Asociaci soukromého zemědělství České republiky.

POTRAVINÁŘI SI ZALOŽILI VLASTNÍ KOMORU

Ani potravináři zatím nedokázali prosadit své zájmy do postojů Agrární komory. Je to logické, protože v zájmu zemědělců je pochopitelně co nejlépe zpeněžit produkovanou surovinu, v zájmu zpracovatelů je naopak nakoupit tuto surovinu co nejlevněji. Také potravináři proto z komory odešli. V současné době je jediným sdružením setrvávajícím v komoře Českomoravský cukrovarnický spolek. Více než osmdesát procent tuzemských zpracovatelských potravinářských kapacit sdružuje Potravinářská komora, založená v roce 2000. Ta se vloni stala jako třetí největší zaměstnavatelský ekonomický obor s podílem zhruba třinácti procent na celkovém hrubém domácím produktu členem Hospodářské komory.

LOBBY PRO VELKÉ FUNGUJE

Základní činností Agrární komory byla a je obhajoba zájmů především produkčního zemědělství. Komora je ze zákona připomínkovým místem k zemědělským a se zemědělstvím souvisejících zákonů, podstatná je především činnost lobbystická. Vedení mělo vždy názorově i lidsky blízko k vedení rezortu ministerstva zemědělství, a proto také většinu svých představ o podobě a podnikatelských podmínkách pro české zemědělce prosadilo. Komoře se do současné doby nepodařilo vytvořit pro členskou základnu funkční informační servis, nepodařilo se to ale ani jiným zájmovým organizacím v rezortu. Stejně tak se komoře nepodařilo přesvědčit zemědělskou veřejnost o prospěšnosti odbytových družstev, která by měla hájit prvovýrobce v obchodních vztazích s odběrateli jejich produkce.

Agrární komora sdružuje 3588 právnických a fyzických osob. Její strukturu tvoří 59 okresních AK, 13 regionálních AK a 26 členských společenstev. Do uvedených společenstev patří organizace hájící zájmy právnických osob, jako je Zemědělský svaz a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Soukromníky v komoře zaštiťuje Agrární unie ČR. Většina soukromých zemědělců je ale sdružena v Asociaci soukromého zemědělství ČR a ve Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků. ASZ ČR má v současné době více než 3500 členů a její strukturu tvoří 38 regionálních organizací.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče