Spíše peníze než majetek

03. prosince 2007, 00:00 - Petr Havel
03. prosince 2007, 00:00

Pozemkový fond tvrdí, že nemá faktické problémy s tím vydat církvím půdu. Jen se musí změnit zákonné překážky. Katolická církev se už nemůže dočkat, až bude restituční blokáda na výdej pozemků prolomena. Současní nájemci půdy se ale bát nemusejí – o svá pole nepřijdou. Místo státu budou platit církvi.

Restituce církevního majetku Pozemkový fond tvrdí, že nemá faktické problémy s tím vydat církvím půdu. Jen se musí změnit zákonné překážky. Katolická církev se už nemůže dočkat, až bude restituční blokáda na výdej pozemků prolomena. Současní nájemci půdy se ale bát nemusejí – o svá pole nepřijdou. Místo státu budou platit církvi.

Zhruba půl procenta z celkové výměry zemědělské půdy v České republice a obdobný podíl lesních porostů by měl stát vrátit formou naturální restituce církvím. V současné době na toto téma probíhají připomínková řízení, přesto je již dnes jasné, jak potvrzuje i vedoucí správy církevního majetku z pražského Arcibuskupství Karel Štícha, že o naturální restituce usilují pouze řády. „Mužské řády, které jsou nejvýznamnější, požadují vydání celkem 18 tisíc hektarů půdy a zhruba 61 tisíc hektarů lesních pozemků. Ženské řády měly majetek nepatrný, jde přibližně o 1500 hektarů zemědělské půdy,“ konstatuje Štícha.

Mediálně se přitom prezentují nároky na církevní restituce ve výši zhruba 46 tisíc hektarů pozemků a téměř 180 tisíc hektarů lesních pozemků. To je ale podle Štíchy celkový rozsah restitucí, které by měly připadnout církvím jak formou fyzického (naturálního) vracení majetku, tak formou finančního plnění.

Do roka a do dne

Pokud zákon projde v dosud navrhované podobě, mohly by být církevní restituce vyřešeny v průběhu příštího roku,“ věří Štícha. Řády by přitom měly podle jeho údajů uplatnit nárok na majetek zřejmě do šesti měsíců od účinnosti zákona, aby bylo možné předložit všechny potřebné dokumenty k majetkovým nárokům. Pro církve je podle Štíchy podstatné, aby zákon o vydání církevního majetku řešil naturální a především finanční narovnání s církvemi formou smluv.

„Není totiž možné, aby byly parametry zákona takového rázu, že by následné smlouvy jedna ze stran odmítla podepsat. Podložení právního narovnání smluvním vztahem není běžný princip, je to ale nutná pojistka ohledně nejasného budoucího politického vývoje,“ zdůrazňuje Štícha. Výdej církevních pozemků by přitom neměl být problém. Například Pozemkový fond má podle svého mluvčího Michala Bureše na církevní restituce k dispozici přibližně 50 tisíc hektarů pozemků, další plochy postupně přibývají tak, jak jsou jednotlivé pozemky prověřovány z hlediska možných restitučních nároků.

Může to jít jako po másle

Vydání církevního majetku v současné době zamezuje blokační paragraf v zákonu o půdě z roku 1991. Teprve letos ale vznikla mezirezortní vládní komise, která by měla výdej církevního majetku s konečnou platností vyřešit.

Jak přitom potvrzuje člen této komise, ministr zemědělství Petr Gandalovič, proces naturálních restitucí by mohl být velmi rychlý. „Po schválení příslušných úprav v zákonech nastane v zásadě stejný proces jako v případě restitučních zákonů. Řády a kongregace, které budou v kategorii oprávněných osob žádajících o vydání majetku, o něj požádají Pozemkový fond a Lesy České republiky. Ten s nimi zahájí příslušné řízení, přičemž majetek by měl být vydán do 90 dní, obdobně jako tomu bylo u zemědělských restitucí u farmářů, kteří se rozhodli na vráceném majetku hospodařit,“ uvedl Gandalovič.

Vlastně se nic nezmění

Církevních restitucí by se přitom neměli bát zemědělci, kteří v současné době na nevydané půdě v pronájmu hospodaří. Jedinou změnou v praxi bude totiž změna pronajímatele, kterým bude místo státu příslušný řád. „Je samozřejmě v zájmu pronajímatele pomáhat vlastním nájemcům,“ zdůrazňuje Štícha. Řády tak mohou pro zemědělce představovat záruku odbytu jejich produktů, případně agroturistických služeb. Totéž se týká i odbytu dřeva z restituovaných lesních porostů. „Církev vlastní a spravuje celou řadu kostelů a dalších budov, v nichž je mimo jiné nespočet krovů, takže potřeba dřeva z církevních lesů je značná. Korektní vztahy mezi řády a nájemci jejich pozemků by navíc navázaly na historické zkušenosti,“ podotýká Štícha.

V Česku je podle statistik zhruba 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, přibližně na 3,7 milionu hektarů jsou vypláceny zemědělské dotace. Lesní porosty zaujímají 2,7 milionu hektarů. Církevní restituce tak představují nepatrnou část hospodářsky využívaných pozemků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče