Špinavější unijní nebe?

09. října 2009, 12:05 - Martin Shabu
09. října 2009, 12:05

Boj s klimatem se mění na boj Bruselu s členskými státy ohledně redukce škodlivých emisí

Poláci a Estonci se radují. Po dvou letech tahanic jim dali lucemburští soudci za pravdu. Podle rozsudku Soudu prvního stupně EU (SPS) z 23. září překročila Evropská komise (EK) své pravomoci, když nařídila členským státům snížit celkový objem zplodin CO2 o 27 procent v případě Polska a o 47 procent v případě Estonska. Češi, kteří podali na jednání Komise obdobnou žalobu, tak mají rovněž slušnou naději na úspěch. „SPS by měl být ve svých rozhodnutích konzistentní. Věřím, že i když bude český spor s unií hodnotit jiný soudní senát, měl by se držet jednotného výkladu,“ vysvětlil týdeníku EURO Martin Smolek, jenž zastupuje zájem českého státu před soudy EU. Tři ze čtyř žalobních důvodů, které SPS našim východním sousedům uznal, má Praha ve své žalobě také.

Co je to NAP?

Rozhodnutí EK pobouřilo, neboť se dlouhodobě snaží bojovat s klimatickými změnami právě redukcí úniků skleníkových plynů. Její staronový prezident José Manuel Barroso považuje agendu snižování emisí za páteř svého pětiletého úřadování. Jejím důležitým bodem jsou takzvané Národní alokační plány (NAP), v nichž vlády členských států unie stanoví objem oxidu uhličitého (a EK ho potom schvaluje), který povolují vypouštět jednotlivým znečišťovatelům (nepřiklad elektrárny, hutě nebo cementárny). Každému zařízení je přiděleno na rok určité množství povolenek. Pokud způsobí menší znečištění, může svůj přebytek prodat. Platí to i naopak. Pokud bude vypouštět nadlimitní objem škodlivin, musí si společnost povolenky nakoupit.

Ochrana přírody a matematika

Ve hře je nyní nejen více povolenek pro východoevropské státy, mezi nimiž jsou dále Bulharsko, Litva, Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko. Výrok SPS z 23. září může závažným způsobem narušit fungování trhu s povolenkami. Dodatečné povolenky by totiž pro evropské nebe znamenaly přísun 210 milionů tun emisí CO2 navíc. To by mohlo narušit plán EU na postupné snižování objemu vypouštěných skleníkových plynů. Češi podali žalobu na rozhodnutí EK, kterým se domácímu průmyslu zkrátil roční příděl povolenek ze 102 milionů tun na necelých 87. Z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zdůvodňujícího žalobu, jejž má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že EK nemá právo stanovit celkové množství povolenek pro členský stát. Směrnice 87/2003, kterou se řídí režim povolenek, nedává EK pravomoc stanovovat jakékoliv emisní stropy. Výše zmíněným zemím se také nelíbí metodologie výpočtu přídělu povolenek. Soud v Lucemburku dal za pravdu žalující straně, jež tvrdila, že se jednalo o netransparentní a neobjektivní kalkulaci, jež odporovala příslušným zákonům. Mluvčí MPO Tomáš Bartovský dodává, že vzoreček výpočtu, který EK použila, je sám o sobě matematicky nesmyslný, neboť obsahuje hodnotu růstu ve dvou členech - jednou ve jmenovateli a jednou v čitateli.

Handrkování se státy II

Dle Daniela Kramera, úředníka Evropské komise z právního odboru generálního ředitelství pro životní prostředí, nyní Brusel studuje výrok SPS a zvažuje odvolání k vyšší instanci, což je Evropský soudní dvůr. Zároveň se chystá vydat nové rozhodnutí ohledně alokačních plánů Polska a Estonska. Do té doby tyto země musejí vyčkat na stanovisko EK. To potvrdil týdeníku EURO i tiskový mluvčí SPS Balázs Lehoczki. Členské státy unie mají dle jeho mínění povinnost znovu s Bruselem vyjednávat o alokačních plánech. Konečné rozhodnutí EK však musí brát v potaz výrok soudu v Lucemburku. Kramer proto zdůraznil, že nové stanovisko nebude obsahovat žádné závazné emisní stropy ani nebude nahrazovat výpočty členských států. To se zdá rozumné i Zuzaně Krejčiříkové z evropského útvaru Skupiny ČEZ, jež se domnívá, že Polsko je fakticky bez schváleného alokačního plánu, a mělo by proto nejprve získat nový souhlas Komise. Opačný názor než EK zastává Smolek, který je přesvědčen, že Komise nemá na své straně dostatečný pevný právní základ. Dodatečné emise by bylo možné rozdělit prakticky okamžitě, neboť rozhodnutí soudu má okamžitý právní účinek. Působilo by nelogicky, kdyby Brusel vydal druhé rozhodnutí o polském a estonském plánu s jiným obsahem. Fakticky by tak o stejné věci rozhodoval dvakrát.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče