Špetka deregulačního rozumu

05. prosince 2005, 00:00 - PETR BÝM
05. prosince 2005, 00:00

Pokud vše půjde dobře, můžeme za pět let žít v normálním „bytovém“ světě. Zazněly fanfáry - konečně je tady politicky průchodná dohoda o deregulaci nájmů. Klub sociálnědemokratických poslanců učinil vstřícný krok a podpořil lidoveckou verzi liberalizace bytového trhu, byť ne na sto procent.

Pokud vše půjde dobře, můžeme za pět let žít v normálním „bytovém“ světě.

Zazněly fanfáry - konečně je tady politicky průchodná dohoda o deregulaci nájmů. Klub sociálnědemokratických poslanců učinil vstřícný krok a podpořil lidoveckou verzi liberalizace bytového trhu, byť ne na sto procent. Nájmy by měly začít růst od ledna 2007 a po čtyřech letech by se jejich roční výše měla vyšplhat až k pěti procentům tržní hodnoty bytu.

Poslední pokus o rozhýbání zamrzlého nájemného je kompromisem pro všechny strany vládní koalice. Ze svých představ musel slevit každý. Stále je sice zleva slyšet slova o pomalejším tempu, zprava opak, ale tento poslední pokus o uvolnění nájmů šanci na úspěch přece jenom má. Byť už tradičně zůstávají stranou majitelé domů, kteří návrh považují za „naprosto nedostačující“, když na opačné straně názorového spektra jsou mimo hru komunisté.

V dlouhých diskuzích na toto téma se ale přece jenom konečně objevilo alespoň trochu rozumu. Ne moc, spíše špetka, protože především na politické levici stále ještě nejsou schopni racionálního pohledu na celou věc. Zvyšování nájmů (postihne jen přibližně třetinu populace, ostatní už žijí v tržních poměrech) není věc politicky populární, nikomu hlasy nepřidá, ale ve svých důsledcích prospěje všem. Možná nejvíc těm méně bohatým, jejichž zájmy se ohání kdekdo. Uvolnění nájmů totiž zvýší nabídku starších bytů a mělo by alespoň trochu stlačit dolů dnes značně vysoké tržní nájemné. To už ostatně ovlivňuje dynamická výstavba nových bytů - leckdo už přišel na to, že rozdíl mezi hypotékou a tržním nájemným je zanedbatelný. Pokud vše půjde dobře, na což právě teď vznikla reálná naděje, mohli bychom za pět let žít v normálním „bytovém“ světě: bohatší budou platit více, ale na své, ostatní méně, ale v pronajmutém, a změnit bydliště už nebude fatální životní událostí.

Neměli bychom ale propadnout nějaké euforii. Potlesk ještě není na místě. Naopak bude dobré používat v souvislosti s koaliční dohodou o růstech nájmů hodně podmiňovací způsob. Prakticky vzato se ještě nic nestalo a volby jsou skutečně za rohem -zejména pro sociální demokracii je nesnadno upečený kompromis těžko stravitelným soustem. Známí potížisté, jako například Jan Kavan, se už dali slyšet, že ani zdaleka ještě nejsou rozhodnuti, někdejší ministr Lachnit je zase toho názoru, že zabývat se deregulací před volbami není v zájmu sociální demokracie. Výhrady mají i jiní koaliční poslanci, třeba unionistická Táňa Fišerová mluví o „hrozných“ dopadech na důchodce. Naproti tomu je snad v záloze poslanecká kohorta ODS, která tentokrát nejspíš zvolí taktiku lepšího vrabce v hrsti.

Všechny prognózy, postavené na současných postojích politiků, ale mohou v těchto předvolebních dobách vyznít naprázdno. A poslední dohoda se může stát jen dalším jalovým aktem nekonečného představení na téma deregulace nájemného. Máme takových evergreenů víc, vzpomeňme stav zdravotní péče či železniční dopravy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče