Špekaté mámení

20. března 2009, 14:46 - Petr Bušta
20. března 2009, 14:46

Komentář

Udělit v březnu 2009 restauraci Maze By Gordon Ramsay Prague michelinskou hvězdu je podobný nápad, jako loni v srpnu kupovat hypoteční deriváty. A může se mluvčí gastroprůvodce Michelin jak chce vykrucovat, že minulý týden udělená ocenění se vztahují k roku 2008. S restaurací, která přežije pouhý rok od svého otevření, není určitě něco v pořádku a profesionálové by to měli poznat. Pražskou Maze už před měsícem opustil šéfkuchař Phil Carmichael, za několik týdnů bude muset hotel Hilton, kde podnik sídlí, změnit i koncept a bude zase po hvězdě. Jistě to není takový průšvih jako před čtyřmi lety, kdy vydavatel červeného průvodce hodil do stoupy část nákladu, neboť ocenil belgickou restauraci, která ještě neměla ani otevřeno. Určitě však parádně vytřel zrak naivkům a jiným pěstitelům předsudků, kteří u nás zhruba poslední dvě sezóny za vydatného vytrubování médií vzhlíželi ke špekatému panáčkovi jako bába k hromničce.
Není však na světě jen Michelin. Například mnohé rakouské, ale i francouzské či belgické restaurace uvádějí mezi sesbíranými cenami na prvním místě raději hodnocení průvodce Gault-Milleau. Tříhvězdové podniky po celém světě se pyšní umístěním v žebříčku TOP 50 restaurant, Němci zase nedají dopustit na Der Feinschmecker. A v Itálii, kde mají hodnocení Gambero Rosso, už vůbec vnímají Michelinovy hvězdy jako cosi k pobavení pro turisty.
Jenže Michelin je marketingový kolos dobře roztočený v soukolí mezinárodního cestovního ruchu. Ne že by si pražská Maze (ale i Allegro v hotelu Four Seasons) cenu nezasloužily, ale v podstatě se jedná o doporučení pro turisty a tuzemské snoby. Gourmeti o jejich kvalitě věděli i bez Michelina. Také proklamovaný důraz na čerstvost a místní původ surovin a autenticitu jídel vyhlíží trochu jako mlácení pantem. Loni se michelinovský kolos pustil na středoevropský trh z oblastní centrály v Karlsruhe a podle informací týdeníku EURO si ke spolupráci nepřizval ani jediného tuzemského specialistu. To nesvědčí zrovna o poctivosti stran autenticity. A našli by se dva tři lidé, které by bylo radno přizvat.
Celá komedie trochu připomíná pražský restaurační Armagedon těchto týdnů. Zatímco předražení korzáři svolávají semináře na téma jak zachránit pražskou gastronomii, znalý host obráží podniky, kde si večer kolikrát není kam zadnici složit. A platí to jak o prominentech, jako jsou La Dégustation Boheme Bourgeoise či Alcron, tak o poctivých podnicích střední úrovně typu Fluidum, Café Imperial, Café de Paris, Pagana, Osteria da Clara, Savoy Café, Café Louvre etc., etc. Člověku až škodolibě cuká v koutcích, když si vzpomene na skuhrání neúspěšných, jak je krize ničí. Ó nikoli, to oni krizi živili a přikrmovali, neboť je to krize důvěry, poctivosti, realismu a skutečné podnikavosti. Ať pojdou.
Kdyby bylo na týdeníku EURO, hvězdu by si v Praze nezasloužil nikdo – kvůli předraženým nápojům. Pakliže by se však měli všichni solidní gastronomičtí recenzenti shodnout, podle všeho by hvězdu dostala La Dégustation. K orientaci stačí pozorně sledovat tuzemské gastronomické rubriky. Michelin je opravdu fenomén z docela jiného oboru.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče