Spectaculum Swarovski

06. března 2009, 13:17 - Pavel Hanslíček
06. března 2009, 13:17

Dílem eskamotérství, dílem kýč, laboratoř vizuality i triumfální promotion

(perex)
Nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Rakouska je Schönbrunn, vídeňské letní sídlo Habsburků. To nepřekvapí. Ale druhé místo žebříčku už nečekané je. Zapomeňte na Salcburk nebo některý z podunajských hradů včetně vinohradů. V městečku Wattens, vzdáleném patnáct kilometrů od Innsbrucku, se usídlila firma Swarovski. A také tam otevřela multimediální expozici Křišťálové světy (Swarovski Kristallwelten), která přiláká na 700 tisíc turistů ročně.

Zvenčí připomínají Křišťálové světy ležícího obra, z jehož úst padá vodopád do malého jezírka. V jeho útrobách rozvinul svou fantazii rakouský multimediální tvůrce André Heller. V konjunkci s umem wattenských sklářů se zasloužil například i o dva zápisy do Guinessovy knihy rekordů. Největší a nejmenší vybroušený skleněný křišťál na světě jsou uloženy v sále nazvaném Komnata divů. Nejmenší má průměr pouhých 0,8 milimetru a sedmnáct faset. Naopak největší váží 62 kilogramů a práce na něm trvaly celý rok. A protože to byl zrovna rok stého výročí založení firmy, má stylově sto faset. Právě ke stému výročí svého založení v roce 1995 si výrobce luxusních štrasových šperků a broušeného křišťálu Křišťálové světy nadělil. Přes čtyři tisíce metrů čtverečních výstavních ploch ve čtrnácti rozsáhlých sálech si od té doby prohlédlo přes 7 milionů návštěvníků.
Dílem spectaculum, dílem kýč, laboratoř vizuality, monstrózní promotion.

Vermír mění barvy

Vějiček je tu požehnaně. Ve zmíněné Komnatě divů je též uložena stéla od Keitha Haringa, která byla součástí výpravy egyptské inscenace Verdiho opery Aida. Dále díla Salvadora Dalího, Andyho Warhola a zejména řady současných umělců.
Pravým opakem statické Komnaty divů je Mechanické divadlo nabízející trojdimenzionální projekce doprovázené zvukovými a světelnými efekty. Podepsal se pod ně zejména britský umělec Jim Whiting. V Křišťálovém dómu zase návštěvníci vstupují do krystalu složeného z 595 zrcadel, která tvoří skleněný vesmír pravidelně měnící barvu, osvětlení i ozvučení. Dalšími fascinujícími kreacemi jsou třeba obrovská křišťálová medúza jménem Poseidonova hádanka, pohybující se květiny složené ze skleněných křišťálů, několik kaleidoskopických atrakcí či obří hrající akordeon. A také venkovní expozice Křišťálový les, složená ze stromů opatřených různobarevnými videoinstalacemi průběžně měnícími barvu a intenzitu vydávaného světla. Až potud je to dílo pozoruhodného ekvilibristy.

Party po zavírací hodině

Křišťálové světy ovšem hostí také řadu uměleckých představení. Od prosince do března je každoročně čas takzvaného zimního festivalu. Představují se při něm díla v Rakousku a ve střední Evropě méně známých národních kultur. První byla v roce 2000 čínská výstava, letos přišla na řadu Indie a pro příští zimu se připravuje expozice děl brazilských umělců. V květnu se v Křišťálových světech pravidelně koná festival hudby a literatury Hudba v obrovi.
Loni v létě zpestřila expozice Křišťálových světů výstava s názvem Hřiště slov, což je zřejmě nejvěrnější překlad originálu „WortSpielPlatz“. Osmnáct objektů si víceméně hraje s texty německého sarkastického básníka a překladatele Hanse Magnuse Enzensbergera (v Česku známého zejména sbírkou Zpěv z potopy). Převážně mechanické aparáty pracují se světlem i záměnami písmen, které návštěvníkům ukazují významy slov a motivují k hledání nových.
Opakem těchto mohutně navštěvovaných festivalů jsou akce soukromé, které muzeum rovněž nabízí. Expozici je možné si pronajmout pro soukromé slavnostní příležitosti, jako jsou recepce či svatby, od sedmé hodiny večerní. Pronájem při stovce účastníků činí 2200 eur, přičemž kapacita je 180 lidí. Ročně se v muzeu uskuteční průměrně stovka těchto soukromých akcí.
„Expozici jsme nevytvořili proto, abychom tahali z turistů peníze,“ tvrdí však ředitel Křišťálových světů Andreas Braun. „Naším cílem je nabídnout lidem určitou laboratoř, v níž je možné pozorovat a zkoušet naši kreativitu. Takto slouží hlavně našim obchodním zákazníkům a také našim zaměstnancům a akcionářům, aby lépe chápali, co vlastně Swarovski znamená. Aby vnímali náš potenciál v oblasti řezání a broušení skla.“
Je to nákladná laboratoř. Ojedinělý firemní stánek přišel na 40 milionů eur.

Ředitel Andreas Braun Křišťálové světy v Praze bohužel nebudou

V roce 2005 ohlásila společnost Swarovski úmysl vybudovat v Praze na Letné, v místě kde stával Stalinův pomník, rozsáhlé výstavní a společenské centrum. Expozice Krystalický vesmír měla na ploše 16,5 tisíc metrů čtverečních mapovat historii české metropole. Počítalo se s 320 tisíci návštěvníků ročně. „Nenašli jsme pochopení u úředníků městské části a především u ochránců přírody a památkářů. Navíc existuje starší záměr vybudovat podmořský svět, který byl argumentem, proč Krystalický vesmír na Letné nemůže vzniknout. Nicméně žádná akvária tam dodnes nejsou. Je to škoda – Letná se pro náš projekt výborně hodila,“ říká Andreas Braun, ředitel společnosti D. Swarovski Tourism Services, která je provozovatelem komplexu Swarovski Kristallwelten.

Proč jste si vybrali právě Prahu? Vnímáme bohatou kulturní historii Prahy spojenou s osobnostmi dvora Rudolfa II., jako byli například Tycho de Brahe nebo Johannes Kepler. Na císařově dvoře vznikaly přírodovědné komory divů, které často krystaly a různé optické přístroje využívaly. Také máme samozřejmě vztah k vaší zemi díky našemu zakladateli Danielu Swarovském. A přiznám, že je zde i určitá ekonomická souvislost. Například pražská prodejna Swarovski patří k našim největším a obecně jsou naše pražské obchody velmi úspěšné.

V Praze tedy nové Křišťálové světy nevzniknou, budou někde jinde? Do roku 2010 posoudíme možnost vytvoření podobné expozice mimo Evropu. V Asii nebo v Americe. Musíme však najít místo, kde by to dávalo smysl, podobně jako ve Wattens. Ve Wattens sídlí naše hlavní výroba, je v něm soustředěno naše know-how a technologie. Proto je logické, že je naše laboratoř umístěna tam. Logická byla, jak jsem říkal, i Praha. Vedli jsme rozhovory o určité destinaci v oblasti Šanghaje, ale tato varianta prozatím také padla. Nicméně již nyní máme menší satelity Křišťálových světů. Od roku 2006 je v naší innsbrucké prodejně otevřena expozice Winter Wonderland (Zimní pohádková země) a v létě chceme otevřít Komoru divů ve Vídni.

Hodláte ještě rozšiřovat expozici ve Wattensu? Přibudou nové exponáty v okolní zahradě. Chceme vystavit více věcí z naší umělecké i technologické avantgardy. Například solární stromy nebo malé zahradní domky s unikátní technologií zásobování vodou nebo energií.

BOX 2
Křišťál versus sklo Slovo křišťál pochází ze starořeckého označení ledu (crystal). Výraz se později začal používat také pro minerál vyznačující se průzračnou bezbarvostí, optickou čistotou a značnou tvrdostí. Tento minerál – monokrystal oxidu křemičitého – je také označován jako horský křišťál (rock crystal), aby se odlišil od křišťálu vyrobeného uměle. Ve sklářství se o křišťálu začalo hovořit až v době, kdy se sklářům podařilo odstranit zelený nádech nejstarších vyráběných skel. První zcela bezbarvé čiré sklo vzniklo v 16. století na Muranu, malém ostrově poblíž Benátek. Protože Evropa o ně projevila záhy velký zájem, Muranští svůj objev velmi pečlivě chránili. Za pokus vynést z ostrova postup výroby hrozila smrt. Ale ani taková drastická opatření nepomohla a tajemství výroby čistého skla nakonec Murano opustilo. Muranský křišťál měl přitom jednu nevýhodu, Vzhledem ke svému chemickému složení byl málo tvrdý, což neumožňovalo jeho rytí a broušení obvyklé u horského křišťálu. Nedostatek překonali čeští skláři, kteří na přelomu 16. a 17. stol. zdokonalili technologii sklářské výroby.
Dnes používání slova křišťál upravuje nařízení Evropské unie, které stanovuje podíl oxidů olova, zinku, baria nebo draslíku přinejmenším na deset procent. Dále předepisuje určitý index lomu světla a hustotu. Pro většinu západního světa znamená slovo křišťál právě přítomnost oxidu olovnatého (PbO). Výraz olovnaté křišťálové sklo se používá od 24 procent obsahu PbO a od 30 procent už jde o vysoce olovnaté křišťálové sklo. Rozdíl mezi sklem a křišťálem je zřejmý, se zvyšujícím se obsahem olova roste oslnivý třpyt. Olovo přidává sklu na hmotnosti a způsobuje, že sklo láme světlo, takže tříští procházející paprsky do duhových barev.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče