Speciál: Japonsko po zemětřesení

15. března 2011, 03:37 - red
15. března 2011, 03:37

V pátek 11. března postihlo Japonsko nejsilnější zemětřesení od druhé světové války. Následná vlna tsunami zaplavila pobřeží až do hloubky dvaceti kilometrů. Vlna vyřadila z provozu i záložní systémy dvou jaderných elektráren. Dopady katastrofy budou dalekosáhlé. Připravili jsme pro vás sérii článků, které některé z těchto dopadů přibližují.

Foto: Profimedia.cz

Obnova po zemětřesení přijde japonskou vládu letos na 48 miliard dolarů

Škody po zemětřesení a tsunami se v Japonsku odhadují až na 25 bilionů jenů. Vláda z nich uhradí minimálně 10 bilionů.

Toyota chce plně obnovit výrobu do prosince

Toyota kvůli zemětřesení nevyrobila skoro 300 tisíc aut. Na plnou výrobní kapacitu měla najet nejpozději v prosinci. Podobně na tom jsou i automobilky Honda a Nissan.

OECD: Zemětřesení letos zpomalí růst Japonska na 0,8 %

Zemětřesení a následná vlna tsunami, které zničily část severního Japonska, výrazně zpomalí japonskou ekonomiku. Podle odhadů OECD klesne letos růst na 0,8 procenta. Příští rok ekonomika poroste o 2,3 procenta.

První lekce z Fukušimy: přesun záloh z elektrárny

Záložní zdroje elektřiny, které smetla ve Fukušimě tsunami, bude nutné přestěhovat na kopec nebo do vnitrozemí mimo dosah moře, říká Cheolho Pyeon, docent jaderného inženýrství z Institutu výzkumného reaktoru na Kjótské univerzitě.

Japonské trhliny v evropském jaderném mostu

Jaderná energie měla pomoci ochránit světové klima a zároveň vytvořit prostor pro přechod k čisté energetice postavené na obnovitelných zdrojích energie. Havárie v japonské Fukušimě tento koncept nabourala. Konec jaderné energetiky však neznamená.

Jádro jako přechod k obnovitelným zdrojům nedává smysl

Česko by mohlo v roce 2050 pokrývat až 94 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, říká Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace.

Hlavinka: Bez jádra se ještě pár desítek let neobejdeme

Poznatky z havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima se promítnou i do parametrů výběrového řízení na dostavbu Temelína, říká Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba společnosti ČEZ.

Výpadky elektřiny jako v Japonsku Praha zažila v roce 1969

Naposledy muselo Česko sáhnout k omezování spotřeby elektřiny v roce 2006, kde se kvůli poruše v jižní Evropě téměř rozpadla tuzemská elektrická síť, říká Miroslav Vrba, člen představenstva společnosti ČEPS, která řídí českou elektrizační soustavu.

Proč nemá Tokio a okolí dost elektřiny? Protože je to „ostrov“ na ostrově.

Zemětřesení odhalilo velkou slabinu japonského energetického systému. Při obřím výpadku výroby proudu v jedné časti země, Japonci nedokážou chybějící elektřinu dodat z oblastí, kde elektrárny fungují.

G7 se dohodla pomoci Japonsku intervencí na měnových trzích

Ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny nejvyspělejších ekonomik světa G7 se v noci na dnešek překvapivě dohodli na společné intervenci na devizovém trhu proti silnému kurzu japonského jenu.

Důsledky japonského zemětřesení pocítí české pojišťovny až na podzim

Odhadovat dopady japonského zemětřesení na ceny pojištění ve světě je zatím předčasné. Jasněji bude na podzim, kdy se obnovují smlouvy, kterými se pojišťovny zajišťují u světových zajišťoven, říká Václav Bohdanecký, ředitel úseku pojištění firemních zákazníků pojišťovny Allianz.

Škody po japonském zemětřesení mohou překonat 100 miliard dolarů

První odhady škod po ničivém zemětřesní a vlně tsunami se šplhají vysoko nad 100 miliard dolarů. To byl účet za poslední velké zemětřesení v Kóbe v roce 1995. Pojišťovny může katastrofa stát i více než dosud prognózovaných 34 miliard dolarů. Uvnitř se podívejte na profily poškozených provincií.

Japonské akcie ve strachu z dopadu zemětřesení klesly

Akcie na tokijské burze se dnes v silném výprodeji propadly podle širšího ukazatele trhu o sedm a půl procenta a zaznamenaly nejhlubší jednodenní ztrátu od vrcholu finanční krize v říjnu 2008. Trh se obává dopadů pátečního těžkého zemětřesení a vlny cunami, které zničily severovýchodní pobřeží země, na domácí ekonomiku a již tak silně zadlužené státní finance.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče