Špatné úvěry vyjdou stát draho

13. ledna 2012, 19:25 - Petra Pelantová
13. ledna 2012, 19:25

Teprve teď na nás začínají doléhat dopady minulé krize a už začíná další. Těmito slovy reagoval šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Karel Pleva na dotaz, jak hodnotí loňské výsledky hospodaření státní pojišťovny, jejímž hlavním úkolem je podporovat export českého zboží do rizikovějších regionů. Finální čísla zatím EGAP nezveřejnila, ziskem se však chlubit nebude. „Předpokládali jsme, že za rok 2011 budeme na nule, tedy ani ve ztrátě, ani v zisku. Takové bylo naše očekávání, než jsme se na přelomu roku dozvěděli několik negativních zpráv z bank, které se ještě teď rozhodují, jaké pojistné události nám pošlou. Náš auditor se na to dívá následovně: Co nám banky pošlou do konce března, to ještě půjde do roku 2011,“ vysvětluje Pleva, proč EGAP ještě nemá definitivní čísla za minulý rok.

Bude hůř Pojišťovna EGAP se v roce 2010 pochlubila ziskem ve výši 379 milionů korun, což byl po předchozí více než dvoumiliardové ztrátě úspěch. „Z hlediska účetního bude za rok 2011 zřejmě záporný výsledek.“ odhaduje Pleva a dodává, „V Rusku máme teď několik případů, v nichž banky intenzivně řeší, zda přistoupí k restrukturalizaci či odložení splátek.“ Přestože tyto problematické obchody mohou ještě zahýbat s hospodářskými výsledky za rok 2011, suma, kterou loni pojišťovna vyplatila na pojistném plnění za nesplácené exportní úvěry, by se už příliš měnit neměla. Podle předběžných čísel se tato částka vyšplhala na celkem 885 milionů korun. Rekordní rok 2010, kdy se za špatné obchody vyplatilo 1,5 miliardy korun, sice zůstal nedostižen, přesto šlo o třetí nejhorší výsledek od vzniku této státní pojišťovny v roce 1992.
Vedení EGAP navíc naznačuje, že bude hůř. „Co jsme vypláceli v roce 2010, to ještě moc s krizí nesouviselo. V té době jsme řešili kubánské problémy a začínal tam Pákistán, což byla jednorázová záruka na dvě elektrárny. Teprve teď na nás začínají doléhat potíže způsobené minulou krizí,“ upozorňuje Pleva. Kvůli vyplacenému pojistnému za nesplácené exportní úvěry musela EGAP podle Plevy navyšovat rezervy na pojistná plnění o necelé dvě miliardy korun. „To jsou ty očekávané špatné úvěry,“ vysvětluje.
Za kubánské dluhy prý loni pojišťovna vyplatila celkem 117 milionů korun, za cementárnu v Kazachstánu 217 milionů a za sklárnu v Rusku 110 milionů korun. Ještě v roce 2008 přitom vystačilo EGAP na úhradu špatných exportních úvěrů necelých tři sta milionů korun.

Nová strategie EGAP pojistila v roce 2010 obchody za 67 miliard korun. Loni to bylo o něco méně, podle předběžných odhadů šlo o 52,9 miliardy. Zhruba dvě třetiny celkového objemu pojištěných úvěrů jsou půjčky, které poskytla Česká exportní banka (ČEB). Její nesplácené úvěry přitom rostou svižným tempem. Podle Plevy činil objem pojistného plnění vyplaceného jenom za špatné úvěry České exportní banky necelých 600 milionů korun. ČEB evidovala ke konci roku 2011 úvěry déle než devadesát dní po splatnosti v celkovém objemu 8,3 miliardy korun, což odpovídá podílu 12,4 procenta. Ke konci roku 2009 přitom podíl kolabujících úvěrů ČEB činil jen 4,9 procenta.
Šéf ČEB Tomáš Uvíra upozorňuje, že při hodnocení kvality úvěrového portfolia exportní banky je třeba zohledňovat fakt, že banka se primárně zaměřuje na rizikovější projekty a na transakce, kde privátní bankovní sektor pomoci nemůže nebo nechce. „Budeme-li dál plnit tuto roli, pak bude podíl úvěrů se selháním dlužníka v našem portfoliu vždy o něco vyšší než u komerčních bank,“ upozorňuje. Banka se nyní chystá na novou strategii: hodlá se zaměřit na nové trhy a také zrychlit přidělování úvěrů. Chce také podporovat více českých vývozců v návaznosti na tvorbu nových pracovních míst v Česku.

Miliarda z rozpočtu Vyplacené pojistné za špatné úvěry jde z peněz, které EGAP vybere na pojistném. „V žádném případě nejde o státní peníze,“ ujišťuje Pleva. Na státním rozpočtu je ale pojišťovna závislá. Aby mohla navýšit pojistnou kapacitu, získala loni i předloni dotaci z eráru ve výši jedné miliardy korun. Stejnou sumu má přitom od ministerstva financí slíbenou rovněž na letošní rok. Zda ji bude potřebovat, zatím není jasné.
EGAP podobně jako všechny subjekty na finančním trhu podléhá regulatorním požadavkům České národní banky, a proto musí držet likvidní rezervy ve výši osmi procent pojistné angažovanosti. V současnosti přesahuje výše povinných rezerv EGAP sedmnáct miliard korun, což vystačí na pojistnou kapacitu – tedy jaký souhrnný objem úvěrů smí pojistit – až do výše 212 miliard korun. Aktuálně se přitom pojistná angažovanost pohybuje na úrovni 175 miliard korun. Navíc při řádném splácení pojištěných úvěrů by se v letošním roce mohla pojišťovně uvolnit kapacita dalších 25 až 30 miliard korun. „Bude záležet, jaký bude zájem o pojištění a jak se budou vyvíjet nesplácené úvěry,“ uvedl Pleva k tomu, zda bude EGAP letos čerpat ze státní kasy slíbenou miliardu.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít