Špatné úvěry vyjdou stát draho

13. ledna 2012, 19:25 - Petra Pelantová
13. ledna 2012, 19:25

Teprve teď na nás začínají doléhat dopady minulé krize a už začíná další. Těmito slovy reagoval šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Karel Pleva na dotaz, jak hodnotí loňské výsledky hospodaření státní pojišťovny, jejímž hlavním úkolem je podporovat export českého zboží do rizikovějších regionů. Finální čísla zatím EGAP nezveřejnila, ziskem se však chlubit nebude. „Předpokládali jsme, že za rok 2011 budeme na nule, tedy ani ve ztrátě, ani v zisku. Takové bylo naše očekávání, než jsme se na přelomu roku dozvěděli několik negativních zpráv z bank, které se ještě teď rozhodují, jaké pojistné události nám pošlou. Náš auditor se na to dívá následovně: Co nám banky pošlou do konce března, to ještě půjde do roku 2011,“ vysvětluje Pleva, proč EGAP ještě nemá definitivní čísla za minulý rok.

Bude hůř Pojišťovna EGAP se v roce 2010 pochlubila ziskem ve výši 379 milionů korun, což byl po předchozí více než dvoumiliardové ztrátě úspěch. „Z hlediska účetního bude za rok 2011 zřejmě záporný výsledek.“ odhaduje Pleva a dodává, „V Rusku máme teď několik případů, v nichž banky intenzivně řeší, zda přistoupí k restrukturalizaci či odložení splátek.“ Přestože tyto problematické obchody mohou ještě zahýbat s hospodářskými výsledky za rok 2011, suma, kterou loni pojišťovna vyplatila na pojistném plnění za nesplácené exportní úvěry, by se už příliš měnit neměla. Podle předběžných čísel se tato částka vyšplhala na celkem 885 milionů korun. Rekordní rok 2010, kdy se za špatné obchody vyplatilo 1,5 miliardy korun, sice zůstal nedostižen, přesto šlo o třetí nejhorší výsledek od vzniku této státní pojišťovny v roce 1992.
Vedení EGAP navíc naznačuje, že bude hůř. „Co jsme vypláceli v roce 2010, to ještě moc s krizí nesouviselo. V té době jsme řešili kubánské problémy a začínal tam Pákistán, což byla jednorázová záruka na dvě elektrárny. Teprve teď na nás začínají doléhat potíže způsobené minulou krizí,“ upozorňuje Pleva. Kvůli vyplacenému pojistnému za nesplácené exportní úvěry musela EGAP podle Plevy navyšovat rezervy na pojistná plnění o necelé dvě miliardy korun. „To jsou ty očekávané špatné úvěry,“ vysvětluje.
Za kubánské dluhy prý loni pojišťovna vyplatila celkem 117 milionů korun, za cementárnu v Kazachstánu 217 milionů a za sklárnu v Rusku 110 milionů korun. Ještě v roce 2008 přitom vystačilo EGAP na úhradu špatných exportních úvěrů necelých tři sta milionů korun.

Nová strategie EGAP pojistila v roce 2010 obchody za 67 miliard korun. Loni to bylo o něco méně, podle předběžných odhadů šlo o 52,9 miliardy. Zhruba dvě třetiny celkového objemu pojištěných úvěrů jsou půjčky, které poskytla Česká exportní banka (ČEB). Její nesplácené úvěry přitom rostou svižným tempem. Podle Plevy činil objem pojistného plnění vyplaceného jenom za špatné úvěry České exportní banky necelých 600 milionů korun. ČEB evidovala ke konci roku 2011 úvěry déle než devadesát dní po splatnosti v celkovém objemu 8,3 miliardy korun, což odpovídá podílu 12,4 procenta. Ke konci roku 2009 přitom podíl kolabujících úvěrů ČEB činil jen 4,9 procenta.
Šéf ČEB Tomáš Uvíra upozorňuje, že při hodnocení kvality úvěrového portfolia exportní banky je třeba zohledňovat fakt, že banka se primárně zaměřuje na rizikovější projekty a na transakce, kde privátní bankovní sektor pomoci nemůže nebo nechce. „Budeme-li dál plnit tuto roli, pak bude podíl úvěrů se selháním dlužníka v našem portfoliu vždy o něco vyšší než u komerčních bank,“ upozorňuje. Banka se nyní chystá na novou strategii: hodlá se zaměřit na nové trhy a také zrychlit přidělování úvěrů. Chce také podporovat více českých vývozců v návaznosti na tvorbu nových pracovních míst v Česku.

Miliarda z rozpočtu Vyplacené pojistné za špatné úvěry jde z peněz, které EGAP vybere na pojistném. „V žádném případě nejde o státní peníze,“ ujišťuje Pleva. Na státním rozpočtu je ale pojišťovna závislá. Aby mohla navýšit pojistnou kapacitu, získala loni i předloni dotaci z eráru ve výši jedné miliardy korun. Stejnou sumu má přitom od ministerstva financí slíbenou rovněž na letošní rok. Zda ji bude potřebovat, zatím není jasné.
EGAP podobně jako všechny subjekty na finančním trhu podléhá regulatorním požadavkům České národní banky, a proto musí držet likvidní rezervy ve výši osmi procent pojistné angažovanosti. V současnosti přesahuje výše povinných rezerv EGAP sedmnáct miliard korun, což vystačí na pojistnou kapacitu – tedy jaký souhrnný objem úvěrů smí pojistit – až do výše 212 miliard korun. Aktuálně se přitom pojistná angažovanost pohybuje na úrovni 175 miliard korun. Navíc při řádném splácení pojištěných úvěrů by se v letošním roce mohla pojišťovně uvolnit kapacita dalších 25 až 30 miliard korun. „Bude záležet, jaký bude zájem o pojištění a jak se budou vyvíjet nesplácené úvěry,“ uvedl Pleva k tomu, zda bude EGAP letos čerpat ze státní kasy slíbenou miliardu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče