Sousedy čeká zdražování

19. května 2008, 00:00 - Martina Martinovičová
19. května 2008, 00:00

VSTUP SLOVENSKA DO EUROZÓNY - Firmy obchodující se Slovenskem mohou nyní čekat rychlejší zhodnocování slovenské koruny vůči euru. Od příštího roku pak vyšší růst tamních cen. Letos v červenci zřejmě přijde ještě poslední revalvace slovenské koruny před vstupem do eurozóny.

Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou 7. května doporučila přijetí eura na Slovensku k 1. lednu 2009. K definitivnímu vstupu do eurozóny Slovákům chybí už jen souhlas členských států Unie. Evropská centrální banka i přes svůj souhlas vyslovila obavy z nadměrného růstu spotřebitelských cen na Slovensku, a zároveň Ficovu vládu vyzvala k rychlejšímu snižování schodku veřejných financí.

Po vstupu do eurozóny zřejmě Slovensko pocítí růst cen – tedy totéž, co před ním Slovinsko, první postkomunistická země, která přijala euro. Slovensko vstoupí do eurozóny jako stát s nejnižšími cenami. „Úroveň cen na Slovensku se stále pohybuje pouze okolo šedesáti procent celkového průměru Unie, a další cenová konvergence se tak stává nezbytnou,“ soudí Juraj Kotian, vedoucí makroanalytik Erste Bank pro střední a východní Evropu. Jakmile totiž bude stanoven pevný kurz slovenské koruny k euru, stane se podle něj jedinou cestou ke snížení existujících cenových rozdílů vyšší růst cen na Slovensku oproti zahraničí. Dohánění cenové hladiny přes zhodnocující se kurz slovenské koruny vůči euru totiž odpadne.

„Podle našich očekávání bude důsledkem přijetí eura na Slovensku ve srovnání s eurozónou všeobecně vyšší inflace, a to v období dalších deseti až dvaceti let,“ dodává Kotian.

Rovněž podle hlavního ekonoma Atlantik finanční trhy Petra Sklenáře přinese přijetí eura do slovenské ekonomiky jednoznačně nárůst inflačních tlaků. Odpadne totiž protiinflační tlak posilující slovenské koruny, což vedle nižších úrokových sazeb způsobí zrychlení inflace. Tento vývoj bylo možné sledovat v Portugalsku, Irsku a v poslední době ve Slovinsku, kde inflace zrychlila na pětileté maximum 6,5 procenta, a to bez jednorázových faktorů, jako je tomu například v Česku.

Koruna posiluje jak divá

Od rozhodnutí Evropské komise slovenská měna posiluje a šplhá k dalším rekordům. Minulý týden se pohybovala už kolem hranice 31 slovenských koruna za euro. Analytici očekávají, že růst kurzu bude pokračovat tak dlouho, dokud nebude stanoven pevný kurz pro výměnu korun za eura.

Vstup teprve druhé postkomunistické země do eurozóny musí ještě potvrdit na svém zasedání 2. června v Lucemburku ministři financí eurozóny a o den později ministři financí celé Unie. Členské státy by zde měly vydat doporučení ke vstupu země do eurozóny. Poté musí přijetí jednotné měny u našich východních sousedů „posvětit“ i summit Evropské unie, který se bude konat na konci června. Zcela definitivní rozhodnutí nicméně padne až na zasedání ministrů financí v červenci, kde Evropská unie rovněž stanoví pevný kurz.

Čeká se ještě revalvace parity

Právě obavy z růstu inflace po vstupu do eurozóny velmi pravděpodobně povedou Slovensko k rozhodnutí podruhé revalvovat centrální paritu. Ta určuje pevný střední kurz slovenské koruny vůči euru, kolem kterého může v povoleném intervalu oscilovat, tedy takzvaný směnný mechanismus ERM-2.

„Očekáváme opětovnou revalvaci centrální parity slovenské koruny na 32,50 vůči euru,“ potvrdil hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. „Nezměněnou centrální paritu (35,4424 slovenských korun vůči euru – pozn. redakce) vnímáme jako inflační faktor, a z tohoto důvodu očekáváme její revalvaci. Domníváme se, že inflační obavy převáží nad myšlenkou zachovat měnový kurz,“ dodává.

„Devizové trhy oprávněně spekulují, že dojde k opětovné revalvaci parity slovenské koruny před přijetím eura, protože současná parita by po přijetí eura určitě působila výrazně proinflačně,“ potvrzuje i Petr Sklenář. Případné problémy s příliš vysokou inflací na Slovensku po přijetí eura budou podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka pro Evropskou komisi i pro Evropskou centrální banku vhodným argumentem proti případnému předčasnému přijetí jiných zemí s vysokou diferencí mezi domácí cenovou hladinou a cenovou hladinou v eurozóně. Zejména těch, které jsou z hlediska své váhy v evropské ekonomice „větším soustem“ než Slovensko. Tedy hlavně Polsko a perspektivně Rumunsko.

Revalvaci parity musí Evropská komise schválit. Důvodem tolerance evropských úřadů směrem k silnějšímu směnnému kurzu může být podle Kotiana strach „starých“ vlád Evropské unie ze ztráty konkurenceschopnosti. Současně může Evropská centrální banka podporovat silnější přepočtový kurz kvůli jeho tlumícímu vlivu na inflaci v počátečním stadiu po přechodu na euro.

Slovenská koruna vstoupila do systému ERM-2 v listopadu 2005 při paritě 38,46 slovenských korun k euru, a kurz se mohl pohybovat v pásmu plus minus 15 procent. V březnu 2007 byla parita revalvována na 35,44. Slovenská koruna dlouhodobě posiluje tempem 3,5 procenta ročně, poslední čtyři roky, tedy od vstupu Slovenska do Unie, dokonce pětiprocentním.

Další země za tři roky

Přes pozitivní ohodnocení Slovenska Evropskou komisí analytici očekávají, že další stát se kvalifikuje pro vstup do eurozóny nejdříve za tři roky.

V Česku není zatím téma jednotné měny v popředí politického programu. „Česká republika nemá žádný přesně určený termín pro přijetí eura. Vzhledem k rozhodujícím faktorům, jako jsou z velké části nereformované systémy a vlažný přístup podstatné části politické elity k rychlému přijetí eura, neočekáváme vstup Česka do eurozóny dříve než v roce 2015,“ soudí Martin Lobotka, makroanalytik České spořitelny.

Polsko by na rozdíl od Česka mohlo profitovat ze silné vládní podpory rychlého přijetí eura. „Předpokládáme, že nejpravděpodobnějším datem vstupu do eurozóny bude rok 2013. Současné období vyšší inflace je podle našeho názoru pouze přechodné a rozhodná monetární politika Polské národní banky zajistí potřebnou inflační stabilitu,“ říká Ľuboš Mokráš, makroanalytik České spořitelny.

Nejbližším možným datem vstupu Maďarska do měnové unie je podle Orsolyi Nyeste, makroanalytičky maďarské Erste Bank, rok 2014. Tato země nebude podle ní s to dodržet svůj střednědobý plán na snížení strukturálního deficitu rozpočtu pod jedno procento před rokem 2012, a to především kvůli vysokým politickým nákladům na reformu. Maďarsko nemá zatím pro přijetí eura žádný oficiální termín.

Rovněž Rumunsko bude potřebovat poněkud více času na to, aby pokročilo v realizaci strukturálních reforem před přijetím evropské jednotné měny. „Přestože Rumunsko udělalo ohledně konvergence v posledních letech veliký pokrok, je před námi stále ještě dlouhá cesta,“ říká Dumitru Dulgheru, makroanalytik Banca Comerciala Romana. Ke konci loňského roku tato země neplnila dvě z pěti maastrichtských kritérií, a to inflaci a dlouhodobé úrokové sazby.

Baltské státy se potýkají především s problémem vysoké inflace. V režimu ERM-2 jsou již déle než požadované dva roky, takže mohou požádat o vstup do eurozóny kdykoliv, pokud se jim podaří splnit inflační kritéria.

Chorvatsko dosud není ani členem Evropské unie, na spekulace ohledně vstupu do eurozóny je tedy ještě brzo.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče