Soud nad cukrem

25. listopadu 2002, 00:00 - Jan Šmíd, politolog
25. listopadu 2002, 00:00

V pondělí přišla od Ústavního soudu dobrá zpráva: Zrušil kvóty na produkci cukru. Vyhověl tak stížnosti malých cukrovarů, které nesměly vyrábět a prodávat tolik cukru, kolik by mohly, kdyby jim to žádný předpis nezakazoval. Nyní už mohou vyrobit a prodat, co chtějí, ovšem jen do chvíle, než ministerstvo zemědělství připraví nový výnos.

Zrušená regulace neškodila jen malým či novým cukrovarům, ale také zákazníkům: Výkupní cena cukru je u nás trojnásobná ve srovnání s cenami, za jaké se obchoduje na světových trzích. Proto můžeme očekávat, že cukr na pultech příjemně zlevní. Ústavní soud ovšem nerozhodoval kvůli levnějším sladkostem, nýbrž aby zjednal spravedlnost pro malé či nové cukrovary. Klan velkých a zavedených výrobců si chtěl rozparcelovat český trh a držet enormně vysoké ceny, zatímco konkurenční drobotina měla dělat jen stafáž a naoko budit dojem svobodného podnikatelského prostředí. Ve skutečnosti se mohlo vyrábět jen tolik, kolik velcí hráči po bratrské dohodě se státními úředníky dovolili. Malé cukrovary se mohly cítit stejně jako strany bývalé Národní fronty, které mohly získat jen tolik, kolik jim předepsali komunisté. Zatímco byla špatná regulace už potřetí během dvou let rušena, ministerstvo se nechalo slyšet, že připraví novou. Historie se tedy bude opakovat. Jen autoři si možná napočtvrté dají konečně pozor. Ústavní soud jim ukázal cestu: Sám řekl, že proti regulaci jako takové vůbec nic nemá. Vadila mu jen její do očí bijící nespravedlnost při rozdělování kvót. Jak má tedy příští vládní výnos vypadat? Názor soudu lze vyložit i tak, že postačí nová omezení jen trošku chytře nastavit a už budou v pořádku. Ať budou jakákoliv, jedno je jisté: Klíč pro určování toho, kolik a za kolik se smí prodávat, se může měnit, zato princip zůstává týž. Vždy tu budou jedni, kterým byl systém ušit na míru, zatímco druhým, zrovna těm nejschopnějším, krutě uškodí a omezí jejich podnikání. Jednoduše bude opět nespravedlivý, jen dělicí čára povede jinudy než dnes. Co na to Ústavní soud, kterému regulace (tedy nespravedlnost) sama o sobě nevadí? Vzal v úvahu, že pojem „spravedlivé kvóty“ je jen obyčejný protimluv? Kvóty vždy budou jen pouhým komplotem, který chrání jedny na úkor mnoha jiných. Nechme se překvapit, jak se soudci z vlastní šlamastyky dostanou. A když se ukáže, že zrovna tento druh nespravedlnosti je jednoduše nezajímá? Pak se ptejme, proč je vlastně máme.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče