Součková chce zvýšit účast pacientů

21. července 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
21. července 2003, 00:00

Ministryně zdravotnictví Marie Součková překvapila. Po řadě socializujících nápadů přišla s návrhem na zvýšení úhrady zdravotní péče. Její záměr zatím vyvolává mírně optimistickou odezvu, ale i rozpaky, a to i ve vlastní straně.Ještě v době podpisu koaliční dohody byla pozice ČSSD jednoznačná.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková překvapila. Po řadě socializujících nápadů přišla s návrhem na zvýšení úhrady zdravotní péče. Její záměr zatím vyvolává mírně optimistickou odezvu, ale i rozpaky, a to i ve vlastní straně.

Ještě v době podpisu koaliční dohody byla pozice ČSSD jednoznačná. Nepřipustit zvyšování spoluúčasti pacientů na zdravotní péči. A to i přesto, že podobný postup kritizovali nejenom domácí ekonomové, ale i řada mezinárodních finančních institucí. Stejně tak jako v jiných případech ale sociální demokraté zřejmě od svých slibů ustoupí. Není divu. Nejenom v sociálním zabezpečení, ale i ve zdravotnictví se začínají kumulovat dluhy, protože je stále pojímáno jako veřejný statek. Podle ministryně zdravotnictví jenom příští rok má vzniknout ve zdravotnictví deficit ve výši šestnáct miliard korun. V e zdravotnictví, do něhož jenom letos přitečou 144 miliardy korun, však podle mnoha expertů není nedostatek peněz. „Jenom se s nimi špatně hospodaří,“ říká například ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jiří Madar. Ví, o čem hovoří. Z mnoha milionových dluhů se podařilo nemocnici během tří let vytáhnout na ziskovou. Šetřit se nyní chystá i Součková. V prozatímním návrhu, který přednesla na semináři o zdravotnictví v Lidovém domě, se objevila částka 2000 korun, která by měla být každoročně stropem pro úhradu zdravotní péče ze strany pacienta. „Rozhodně nebudeme bránit tomu, aby se zvýšila účast občanů na hrazení zdravotní péče,“ říká předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. „I zdravotnictví potřebuje projít reformou. Záleží ovšem na tom, zda a v jaké podobě ministerstvo zdravotnictví případné návrhy podá,“ dodává. Nejasný je zatím postoj ODS. Ta byla vždycky pro zvýšení účasti pacientů na úhradě zdravotní péče. Se svými návrhy na zvýšení spoluúčasti však ve sněmovně nikdy nepochodila. Na druhé straně ale odmítá ODS vládě v její případné snaze po zvýšení spoluúčasti pomoci, pokud by se Součkové návrhy dostaly až do sněmovny. „ČSSD lhala svým voličům, když mluvila o zachování bezplatné zdravotní péče. Ať jim nyní vysvětlí sama, proč změnila názor,“ říká místopředseda ODS Petr Nečas. Zároveň dodává, že zvýšení spoluúčasti by mělo následovat až po dosažení rezortních úspor. Tento postup chce ale zachovat i samotná Součková. Překvapeni jsou i představitelé organizací na ochranu práv pacientů. Podle předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíry Boškové si paní ministryně asi spletla stranu, jejíž je členkou. „To bych očekávala od ODS, ne od ní,“ říká. Záměr naopak přivítali lékaři. „Je to krok správným směrem,“ říká například předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Zvýšení spoluúčasti pacientů z dnešních 8, 6 % až na 15 % (průměr EU je 25 %) není jediným reformním záměrem ministryně zdravotnictví. Zároveň totiž přišla s tím, že by se až o deset tisíc měl snížit počet akutních lůžek v nemocnicích. Z toho zhruba tři tisíce bez náhrady, a sedm tisíc by bylo pronajímáno za úhradu jako lůžka sociální či náhradní péče. Tím by se ve zdravotnictví ušetřilo ročně až pět miliard. Zatím ale není jasné, zda rušení lůžek postihne stejnoměrně všechny nemocnice, nebo se budou některé nemocnice rušit. T o by měla vyřešit „zdravotní mapa ČR“, z níž by bylo zřejmé, která zdravotnická zařízení jsou nezbytná a která by naopak mohla být zrušena. O tom, kdo tuto mapu zpracuje, se však zatím přetahuje ministerstvo s kraji. Prostor pro rušení lůžek se navíc ministerstvu zdravotnictví značně zúžil. Ústavní soud vydal usnesení, podle nějž nemá ministerstvo zdravotnictví právo mluvit regionům do toho, jak naloží se zdravotními zařízeními. Stát zatím krajům v rušení nemocnic bránil tím, že dal do zákona podmínku desetiletého moratoria na provozování zdravotní péče. Tuto část zákona ÚS zrušil. Kraje budou moci se sítí nemocnic, které na ně byly převedeny začátkem roku, hospodařit samy, bez ohledu na stát. Naopak po výroku Ústavního soudu zůstaly krajům dluhy za převedenými nemocnicemi. Ještě před soudním výrokem označili představitelé krajů za vydírání návrh ministryně Součkové, že stát „vykoupí“ polovinu ze šestimiliardového dluhu výměnou za zrušení lůžek v krajských nemocnicích. Podle hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla není zatím jisté, jaký postup kraje v otázce dluhů po výroku Ústavního soudu zvolí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče