Současný stav a trendy jsou nadějné

16. září 2002, 00:00 - Karel Macík, František, Freiberg, Jan Bauer, Ústav řízení a ekonomiky podniku, ČVUT Praha
16. září 2002, 00:00

Výrobní technika ve strojírenství pomalu ale jistě navazuje na tradici Technická úroveň a kvalita obráběcích a tvářecích strojů tradičně řadila české výrobce vždy na přední místo mezi průmyslově vyspělými státy. Obor strojírenské techniky se významně podílel na exportu našeho strojírenství.

Výrobní technika ve strojírenství pomalu ale jistě navazuje na tradici

Technická úroveň a kvalita obráběcích a tvářecích strojů tradičně řadila české výrobce vždy na přední místo mezi průmyslově vyspělými státy. Obor strojírenské techniky se významně podílel na exportu našeho strojírenství.

V současné době obráběcí a tvářecí stroje dokazují svou vysokou konkurenční schopnost i na nejnáročnějších trzích. Objemem výroby se Česká republika řadí na 7.

- 8. místo v Evropě a na 14.

- 16. místo ve světě. Největšího objemu produkce a vývozu bylo dosaženo v r. 2001, v letošním roce se

- vzhledem ke zpomalení ekonomického růstu v zemích EU a severní Ameriky

- očekává proti předcházejícímu roku pokles produkce o 5

- 10 %. Objem exportu dosáhl v roce 2001 výše 10,5 miliardy Kč, z toho podíl vývozu činil do Německa 38 %, Itálie 10 %, USA 1 0%, Rakouska a Slovenska po 4 %, Finska a Belgie po 3 % atd. V grafu jsou uvedeny údaje o výrobě a vývozu strojírenské výrobní techniky v období 1995 až 2001. U dovozu do ČR je překvapující výrazný nárůst jeho objemu za posledních pět let (proti r. 1995 vzrostl dovoz v r. 2001 téměř 2,7 krát). Tento nárůst je způsoben na jedné straně dodávkami nejmodernějších kompletních technologií pro zahraniční investory a dovozem strojů, které nejsou v ČR vyráběny (např. brousicí stroje na ozubení, stroje pro honování, superfinišování a beztřískové obrábění, některé tvářecí stroje), na druhé straně pravděpodobně podceněním marketingových aktivit výrobců ve vztahu k tuzemským zákazníkům (často se realizuje i dovoz srovnatelných strojů vyráběných v ČR). Na objemu dovozu se 51 % podílí Německo, 10 % Itálie a 9 % Švýcarsko. Dá se předpokládat

- vzhledem k očekávané obnově a modernizaci často již zastaralých výrobních zařízení a technologií v tuzemsku

- že poptávka tuzemských zákazníků bude pokračovat i do budoucna, a to by mělo vést naše výrobce k realizaci programů směřujících ke zvýšení tržního podílu v tuzemsku. Značný rozsah sortimentu vyráběných obráběcích a tvářecích strojů a snaha udržet vysoký standard jejich technické úrovně klade vysoké nároky na výzkum a vývoj výrobní techniky a technologie. To si uvědomovala řada odborníků z oboru (z vysokých škol, podnikové praxe a zaniklých výzkumných ústavů) a iniciovala v roce 1994 založení Společnosti pro obráběcí stroje s programem směřujícím k zintenzivnění výzkumně-vývojových činností a posílení spolupráce podniků a technických vysokých škol. Dalším významným mezníkem v této oblasti byl rok 2000, kdy na strojní fakultě ČVUT v Praze vzniklo Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie, které s podporou státu, SST a na smluvním základě řeší konkrétní výzkumně-vývojové úkoly v oboru výrobních strojů a technologií. Vedle společného výzkumu je neustále posilován výzkumně-vývojový potenciál i v podnicích, které postupně budují vlastní projektová, konstrukční a technologická pracoviště s moderní výpočetní, měřicí a zkušební technikou. Nedávno provedená anketa s generálními řediteli některých podniků SST (publikována v časopise MM Průmyslové spektrum) ukázala, že i přes zřejmé zlepšení není stále doceněna nezastupitelná role marketingu při překonávání bariér k inovacím. Je to z části způsobeno i nedostatečným vybavením a zkušenostmi obchodních útvarů, které někdy velmi obtížně zvládají realizaci prodeje na velmi různorodém zahraničním trhu, kam z výroby obráběcích a tvářecích strojů směřuje kolem 85 % celkové produkce. To se pak v podnicích promítá do problémů souvisejících zejména

- s potřebou větších znalostí a respektováním požadavků trhu a získáváním informací a podnětů od zákazníků

- s nižším efektem při uspokojování tuzemských potřeb v konkurenčním prostředí vytvářeném obchodními zastoupeními zahraničních společností, které provádějí na našem trhu razantnější marketing a jsou aktivnější ve vztahu k zákazníkům

- s nedostatečným kontaktem mezi výrobcem a konečným zahraničním zákazníkem. Ten je zatím zpravidla doménou obchodních zastoupení, která výrobním podnikům neposkytují vždy informace v dostatečném rozsahu a hloubce

- v nesystematické spolupráci pracovníků obchodních útvarů s projektanty, konstruktéry a technology

- s nedostatečným vyhodnocováním příležitostí a hrozeb, předností a slabých stránek

- se stavem, kdy jsou úkoly výzkumu a vývoje zadávány bez objektivního marketingového průzkumu a znalostí potřeb jednotlivých zákazníků

- s využíváním licenčních a kooperačních možností

- s úrovní znalostí s vývojem ve světě a sledováním činností a trendem vývoje konkurentů

- s podceňováním manažerského vzdělávání, a to zejména v oblasti skloubení technických znalostí s obchodními dovednostmi, schopnostmi ve finančním managementu a také často jazykovým vybavením.

I přes výše uvedené nedostatky ukazují výsledky prezentované výrobními podniky na konferencích o integrovaném inženýrství, že problémům propojování technických přístupů s marketingem, ekonomikou, podnikovou kulturou a etikou podnikání je ze strany především vrcholových manažerů věnována stále větší pozornost a podpora. Svědčí o tom i dále uvedený výběr vyřešených nebo v současné době řešených projektů z oblasti integrovaného inženýrství:

* Projektové řízení vývoje ve strojírenském podniku

* Produktový marketing strojírenského podniku

* Digitální modely prototypů z pohledu marketingu a ekonomiky Inovace, rychlost a náklady jako podstata konkurenceschopnosti

* Tvorba produktových strategií ve strojíren. podniku

* Řízení vývoje nových výrobků

* Cockpit Chart jako nástroj strategického plánování odbytu

* Produktové strategie podporované počítač. modely

* Kritéria rozhodování o produktech

* Umísťování produktů na trhu

* Konkurenční výhody v globalizujícím se trhu

* Produktové strategie pro globální trhy

* Zvýšený inovační potenciál pomocí metodiky integrovaného inženýrství

* Transformace stroj. podniku na evr. standardy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče