Souboj titánů: Brusel proti Gazpromu

13. září 2012, 09:40 - Martin Čaban a Petr Třešňák
13. září 2012, 09:40

Ruský energetický gigant Gazprom čelí vyšetřování antimonopolních orgánů Evropské komise. Na iniciativu Bruselu reagoval i ruský prezident Vladimir Putin speciálním ochranným dekretem, který má zjevně vyšetřování ztížit. Jak ovšem upozorňuje komentátor listu Wall Street Journal, proti Gazpromu stojí ostří úředníci, kteří neradi prohrávají.

The Voice of Russia: Akce a reakce

V úterý podepsal prezident Putin dekret, podle nějž už Gazprom nebude nabízet slevy zahraničním zákazníkům, pokud to neschválí vláda. Cílem je ochrana zájmů strategických ruských firem působících v zahraničí. Dekret reguluje oblasti, jako je nakládání s informacemi, dodatky ke smlouvám či prodeje majetku. Dokument tedy přímo upravuje situace, jako bylo loňské šetření úřadů EU prováděné v dceřiných firmách Gazpromu či aktuální antimonopolní vyšetřování.

Potřeba chránit zájmy ruských společností je relevantní již dlouho. Gazprom měl to potěšení setkat se s evropským tržním mechanismem minulé září, kdy zástupci EK prohledali kanceláře partnerů firmy. Komise byla přesvědčena, že Gazprom brání konkurenci rozdělením plynového trhu, staví se na odpor diverzifikaci dodávek a stanovuje nespravedlivě vysoké ceny.

„Je to zvláštní obvinění. Je to EU a ne Gazprom, kdo má vytvářet jednotný trh s plynem v Evropě. Má snad Gazprom stavět potrubí mezi Pobaltím a Švédskem?“ ptá se Konstantin Simonov, ředitel Energetického bezpečnostního fondu. Situace je o to absurdnější, že Gazprom chtěl Evropě pomoci i s budováním transportního systému.

EU nejen odmítla nabídku, ale navíc schválila třetí energetický balíček, který výrobcům plynu zakazuje vlastnit plynovody. Kdo by za takových podmínek vstupoval do tak náročného projektu?

Rzeczpospolita: Marné Putinovo lkaní

Přes četné spojence, hlavně v Německu, Putin ničeho nedosáhne. Gazprom se stále více stává přežitkem nepřizpůsobeným reáliím energetického trhu 21. století. Dorazí ho nikoli politika, ale ekonomika. Přitom by se mohlo zdát, že Gazprom bude mít důvod k radosti. Táž Evropská komise, která proti němu vede antimonopolní tažení, zveřejnila zprávu o negativním vlivu těžby břidlicového plynu a odklad jeho těžby doporučuje i německý úřad pro životní prostředí. To Moskvě vyhovuje – břidlicový plyn je škodlivý, kupujte ten náš. I kdyby se ale břidlice odložila, Gazprom už prohrál.

Zaprvé jeho snaha o vstup na evropský maloobchodní trh ztroskotala. Zadruhé třetí energetický balíček EU mu brání v propojení výroby a přenosové sítě. Zatřetí mu nevyšel projekt terminálu na zkapalňování plynu LNG, neboť trh je zaplaven levným plynem z Kataru a Austrálie. Začtvrté neprorazil na čínský trh. Zapáté jeho těžební infrastruktura zastarává a na novou nejsou peníze. Zašesté evropská poptávka po plynu klesá, a to nejen kvůli krizi, ale i kvůli obnovitelným zdrojům. Zasedmé naleziště budou brzy vyčerpána, hledání v nových oblastech je velmi nákladné. Zaosmé díky budování propojovacích terminálů se evropský trh se zemním plynem stále rozšiřuje a lze v nich nakupovat za místní ceny. Mohli bychom pokračovat, ale už těchto osm bodů stačí, abychom si uvědomili, že tentokrát ruský varovný prst, byť alfa-samcův, spíše nudí, než nahání strach.

The Wall Street Journal: To není malý byrokratický štulec

Vyšetřování Gazpromu Evropskou komisí je pro ruský gigant vážnou událostí. Antimonopolní šetření provádí Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž a jak ví třeba i Microsoft, toto těleso se nevzdává a neprohrává.

Vlastně žádný případ, který se týkal dominantního postavení na trhu, ještě u Evropského soudního dvora neprohrálo, a to od zavedení antimonopolních pravidel v roce 1958. Komise nezahajuje vyšetřování, pokud nemá důkazy. Ty pravděpodobně pocházejí z loňských razií v Německu a Česku a z vlastního sledování trhu.

Evropské vlády se mohou ptát, zda Gazprom vůbec někdy vzal antimonopolní evropské regule vážně. Litevská vláda poznala výhružky Moskvy, když chtěla v roce 2008 zahájit liberalizaci tamního trhu s plynem.
Čtyři roky poté platí jedny z nejvyšších cen v Evropě.

Z obvinění EK je nejzávažnější bod, v němž se poukazuje na navázání ceny plynu na cenu ropy v dlouhodobých kontraktech Gazpromu. Takové cenové navázání je v moderní evropské ekonomice těžké obhájit. Šlo to snad v šedesátých letech, kdy v Evropě fungovaly ropné elektrárny, ale ty skončily s ropným šokem. Otázkou pro dohled nad hospodářskou soutěží v tomto případě je, zda dochází ke zneužití dominance na trhu, pokud se dominantní firma snaží prosadit metodu cenové regulace, jež nemá souvislost s trhem, na němž působí. Dojde-li k oslabení tohoto principu, dojde i k oslabení aktuálního obchodního modelu Gazpromu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče