Souboj o vklady začíná

29. září 2010, 16:07 - Petra Pelantová
29. září 2010, 16:07

Proč se velké banky odmítají zapojit do projektu...

Celý podtitul: Proč se velké banky odmítají zapojit do projektu, který sleduje, kdo umí úspory zhodnotit nejvýhodněji

Strhne se v Česku velká bitva mezi finančními domy o vklady klientů? Společnost Sardis, kterou vlastní Michael Christensen a Petr Kursa, věří, že ano. Přichází proto s ambiciózním projektem. Jde o internetový portál www.bankbook.cz, který klientům pomůže zjistit, kdo nejvýhodněji zhodnotí jejich peníze, aniž by museli podrobně studovat nabídky jednotlivých bank. Po zaregistrování a zadání částky spolu s dobou, po kterou je člověk ochoten sumu odložit, lze do dvou hodin zdarma získat nabídku jednotlivých finančních domů a případně vybrat tu nejvýhodnější. Potíž je ale v tom, že data zatím pošlou jen čtyři banky a dvě spořitelní družstva. Těchto šest firem tvoří jen zlomek trhu. Na portálu se neobjevuje nikdo z velké bankovní pětky. Majitelé přesto tvrdí, že jde o přelomové řešení na finančním trhu – takzvanou aukci bank. Jenže označení aukce vyvolává dojem, že banky budou soutěžit o vklady klientů tím, že budou lákat na výhodnější úročení, než je ve standardní nabídce. Nic takového ale nečekejte.

Dobrý byznys Například Raiffeisenbank nebo Komerční banka zájem o účast v projektu nemají. Česká spořitelna nebo ČSOB zase uvedly, že je nikdo neoslovil. Výkonný ředitel firmy Sardis Petr Kursa tvrdí, že jednání o dalších partnerech není u konce. „Momentálně vyjednáváme s více bankami, ale před konečným podpisem smlouvy nemůžeme bližší podrobnosti uvádět,“ řekl Kursa. Některé banky ale v neoficiálních vyjádření tvrdí, že jim vadí vysoká provize, kterou si firma Sardis účtuje za to, aby banku pustila do systému. Kursa potvrzuje, že účast v projektu není pro banky zadarmo, avšak systém provizí je prý předmětem dvoustranných dohod, a nelze je tudíž zveřejnit. „Bankbook.cz využívá internetovou technologii, která nevyžaduje výrazné počáteční investiční náklady. Návratnost investice očekáváme do 24 měsíců,“ dodává Kursa. Finanční instituce, které spolupracují, si portál nemohou vynachválit. „Pro nás je to zajímavá alternativa, jak oslovit potenciální klienty a jednoduchou cestou je o kvalitě naší nabídky informovat,“ tvrdí Petr Málek, mluvčí J&T Bank, která je jedním z partnerů projektu. Podobně se vyjadřují další. Provize, které firmě Sardis platí, nechtějí zveřejnit ani jinak komentovat.

Není co nabízet? Nezájem velkých bank může mít především dva důvody. Do pobočkové sítě či jiných distribučních kanálů, jako je třeba partnerství se zprostředkovatelskými domy, už na rozdíl od malých bank či záložen investovaly velké sumy. Utrácet za další prodejní kanál, u něhož není jisté, jaký má akviziční potenciál, se jim logicky nechce. Tato forma distribuce či reklamy se vyplatí spíše pro menší finanční domy, které nemají peníze na reklamu či marketing. Druhý důvod, proč některé, především velké banky nechtějí do projektu, se může skrývat i v tom, že se vlastně nemají čím chlubit. Jde totiž o to, že nabídky úroků u vkladových účtů velkých bank mnohdy silně zaostávají za úroky, které slibují klientům menší finanční domy či záložny. Například Česká spořitelna nabízí maximální úrok na vkladovém účtu ve výši 1,85 procenta, a to pouze v případě, že si uložíte více než milion korun minimálně na tři roky. Pokud by klient České spořitelně svěřil sto tisíc korun na jeden rok, dostane 0,8 procenta. U ČSOB získá 0,85 a u Komerční banky 0,6 procenta. Například Evropsko-ruská banka coby účastník Bankbook.cz garantuje 3,6 procenta. Další člen – spořitelní družstvo Artesa – slibuje 3,4 a záložna Creditas 2,8 procenta.

Žádná aukce Každopádně vsadit na souboj o vklady se firmě Sardis může vyplatit. Po dlouhé době se opět objevují nabídky lukrativního zhodnocení především od menších společností a dá se čekat, že velcí hráči budou muset reagovat. Navíc na trh zřejmě zamíří desítky miliard korun, které lidé stáhnou ze stavebního spoření, neboť chystané změny připraví tento produkt o výsostná privilegia v podobě garantovaného až sedmiprocentního zhodnocení. Konkurence tedy bude mít o co hrát. Byznys model, kterého se drží Bankbook.cz, je v zahraničí zcela běžný, u nás však jde o novinku. Na tuzemském trhu by mohl slavit úspěch, neboť Česko patří v objemu depozit na jednoho obyvatele k evropské špičce. Jenže bez účasti většího počtu bank by mohl narazit. Kromě toho by mohl být další háček v tom, že nejde o žádnou aukci. Portál totiž vygeneruje od jednotlivých bank nabídku, kterou standardně poskytují všem klientům a kterou lze nalézt v jejich ceníku. A to i přes to, že portál slibuje aukci a úročení šité každému na míru.

Ve hře je 600 giga Bankbook.cz vycházi ze statistik České národní banky, podle kterých mají Češi na vkladových účtech s nulovým úročením uloženo zhruba 600 miliard korun. Tím prý dle společnosti Sardis přicházejí úhrnem o zhruba dvanáct miliard korun ročně, což je suma, kterou by získali, pokud by oněch šest set miliard korun měli na účtech s dvouprocentním úrokem. Jenže část klientů drží své prostředky na těchto „nulových“ účtech záměrně. „Potřebují je k okamžitému použití, což produkty nabízející vyšší zhodnocení ne vždy umožňují,“ poznamenal analytik společnosti Atlantik Petr Sklenář. Navíc mnohdy vyžadují tyto lépe úročené vklady i minimální investici, což rovněž řada klientů nesplňuje. Nelze tudíž vycházet z šesti set miliard, ale z částky nižší. Pravda ale je, že dle odhadů by více než polovina opravdu mohla být investována efektivněji. Firma Sardis rovněž předpokládá, že v následujících čtyřech letech se zvedne objem vkladů o třicet procent. Oslovení analytici se ale zdráhali odhadnout, zda je takový předpoklad reálný. Vzhledem k současnému vývoji tuzemské ekonomiky jde dle některých o příliš odvážné číslo. Podle majitelů portálu Bankbook.cz má ale web už nyní našlápnuto na úspěch. Dle statistik společnosti Sardis totiž zatím potenciální klientela poptala sazby k depozitním produktům v objemu zhruba sto milionů korun. Kolik si ale lidé skutečně uložili, firma nesdělila. Do konce letošního roku prý hodlá rozšířit nabídku, a to o účty pro advokáty a notáře. V průběhu příštího by pak mohly přibýt hypotéky a investiční fondy.

Tabulka 1: Kdo je členem (Finanční domy, které posílají své nabídky prostřednictvím serveru www.bankbook.cz) AXA ING Evropsko-ruská banka J&T Bank Artesa Creditas

Tabulka 2: Kolik za sto tisíc (Jaké úročení nabízejí partneři projektu bankbook.cz a jaké ti, kteří s portálem nespolupracují. Úroky jsou v procentech pro vklad sto tisíc korun na jeden rok.)

ČLENOVÉ Evropsko-ruská banka*3,6 Artesa*3,4 Creditas*2,8 AXA Bank*2,5 ING*1,75* J&T Banka* * *nenabízí lze kdykoli vybrat NEČLENOVÉ** Volksbank*1,25 GE Money Bank*1,1 Raiffeisenbank*1,0 ČSOB*0,85 Česká spořitelna*0,8 Komerční banka*0,6

Pramen: bankbook.cz, banky

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče