Souboj o smysl maturit na spadnutí

09. února 2012, 06:13 - Jan Stuchlík
09. února 2012, 06:13

Česká firma Scio vyrostla díky kvalitnímu testování předpokladů žáků a studentů k dalšímu studiu. Dnes je klíčovým dodavatelem a organizátorem přijímacích testů na stovkách středních a vysokých škol. Na souboj nyní vyzývá i ministerstvo školství. Její pojetí maturit reprezentuje zcela odlišný přístup ke vzdělávání.

Foto: Profimedia.cz

České školy sice do dětí dostanou spoustu informací, ale mnohem méně je učí, jak se mají správně učit. Přitom schopnost učit se a sebevzdělávat se je klíčová, aby dnešní děti obstály v budoucnosti na trhu práce. Firmy už nebudou chtít lidi, kteří budou umět donekonečna opakovat stále stejnou, jednou naučenou činnost, ale pracovníky, kteří budou schopni pružně se přizpůsobovat podmínkám, analyzovat informace a na jejich základě se rychle rozhodovat.

Některé školy si to uvědomují. Děti a rodiče z těch ostatních musí sáhnout po placených kurzech, které pomáhají s tím, jak se učit. S jedním takovým kurzem přišla loni vzdělávací společnost Scio, známá především díky testování obecných studijních předpokladů u zájemců o studium na středních a vysokých školách. „Zatím pořádáme dva takzvané ScioCampy. V kurzu Jak na učení děti poznávají svůj styl učení. Naučí se, jak začít s učením, jak si vytáhnout důležité informace z textu, jak si pomocí grafických pomůcek strukturovat učivo, jak si třídit pojmy a hledat v nich souvislosti. To vše pak uplatní ve škole i v praktickém životě. Druhý kemp Jak na komunikaci rozvíjí u dětí schopnost naslouchat, prosadit svůj názor a prezentovat sebe a svou práci,“ říká Ondřej Šteffl, zakladatel, majitel a ředitel společnosti Scio.

Podobné kurzy, které musí rodiče dětem zaplatit, sledují obecnější trend ve vzdělávání. Jen chodit do školy nebude pro získání dobrého vzdělání stačit. Svět se mění tak rychle, že školy nejsou schopny dostatečně pružně reagovat na poptávku po nových dovednostech. „Jde třeba o umění řešit konflikty, organizační schopnosti, empatii, porozumění a týmovou práci,“ vypočítává Šteffl. Nejen děti se proto budou muset více vzdělávat i mimo školy. To je obrovský potenciál pro vzdělávací firmy. Během 10 let by mohl obrat v oblasti mimoškolního vzdělávání dosáhnout celosvětově až 1,5 bilionu dolarů za rok,“ odhaduje Šteffl.

Přijímačkový král

Ondřej Šteffl založil Scio v roce 1996. Firma tehdy vsadila na reformu přijímacích zkoušek na vysoké školy. Jenže se ukázalo, že školy potřebují jiné služby. Šlo o srovnávací testování žáků jednotlivých škol. „Na tuto poptávku jsme dokázali rychle reagovat,“ říká Šteffl. Firma do Česka přivezla test obecných studijních předpokladů, který vychází z modelu přijímacích zkoušek, jak je znají ve Spojených státech. Tento způsob vybírání uchazečů o studium si postupně osvojilo přes 260 středních škol a desítky fakult vysokých škol. Dnes Scio nabízí školám také rozsáhlý výběr srovnávacích testů, které ukážou, jak dobře žáky učí. V dalších hodnotících projektech, založených na testování a dotazníkových šetřeních, firma školám zpracovává analýzy, v čem spočívají jejich silné, či naopak slabé stránky.

Ještě na konci 90. let jsme naráželi na socialistické uvažování mnohých řídících pracovníků, ředitelů škol, úředníků na všech úrovních i učitelů,“ vzpomíná na začátky podnikání Šteffl. Ve školství přetrvával dojem, že vzdělávání je zadarmo. Placené služby soukromých firem budily v tomto prostředí podezření. „Mnozí si pletli obrat a zisk, protože ve školství náklady jaksi samozřejmě platí stát. Dnes vidím, že i ve školství většina pracovníků chápe, že kvalitní služba něco stojí a že mnohdy to, co nabízí stát takzvaně zadarmo, ve skutečnosti stojí mnohem víc. Masivní tok peněz z veřejných rozpočtů však byl pro mnoho lidí neviditelný,“ dodává ředitel Scio.

Na školách ovšem není Scio úplně závislé. Ty tvoří jen třetinu obratu firmy. „Jde o školy, které chtějí vědět, jak na tom jejich žáci jsou, nebo potřebují testy pro své přijímací zkoušky. Zbylé dvě třetiny vydělaných peněz pocházejí od individuálních zájemců. Realizujeme i projekty placené z peněz Evropského sociálního fondu,“ rozkrývá hospodaření Šteffl.

V roce 2006 přišlo Scio s projektem Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). Ty skládají uchazeči o studium na vysoké škole. Na 16 fakultách českých vysokých škol tyto zkoušky nahrazují přijímací řízení. Na dalších několika desítkách fakult přijímací komise k výsledkům testů přihlíží. Výhodou je, že výsledek jedné zkoušky je zároveň platný na různých školách. NSZ obsahuje zkoušky z obecných studijních předpokladů, základů společenských věd, matematiky, biologie, angličtiny a němčiny. Studenti ji mohou absolvovat několikrát, přičemž se počítá nejlepší dosažený výsledek. Zkoušku si ovšem studenti musí zaplatit. Cena za test z jednoho předmětu se pohybuje mezi 400 a 450 korunami. Dražší je, když Scio studentovi zpracuje i analýzu jeho studijních předpokladů. V loňském školním roce se zkoušek účastnilo 30 515 studentů.

Maturitní výzva

Do testovacího byznysu loni výrazně promluvil stát. Po letech ministerstvo školství spustilo projekt státních maturit. Ministr školství Josef Dobeš si vysnil, že jednou státní maturita nahradí přijímací zkoušky na vysoké školy. Placené zkoušky od Scio by pak byly zbytečné. Ondřej Šteffl se však státní konkurence nebojí. „Stačí se podívat na Slovensko. Tam mají státní maturitu už šest let. Jako jediné kritérium pro přijetí ji používají tři fakulty. Výsledky NSZ přitom už využívá sedm slovenských fakult. Příští rok jich bude kolem 25,“ říká šéf Scio.

Pro mnoho fakult prý státní maturity nikdy nebudou dobrým kritériem pro výběr uchazečů, protože množství naučených znalostí není dobré kritérium výběru. „Více se kloní k obecnějším schopnostem a dovednostem důležitým pro studium, jako je třeba kritické myšlení nebo umění prezentovat výsledky,“ domnívá se Šteffl. I proto Scio přišlo s projektem Učíme myslet (um21), jehož cílem je vyvinout nový model komplexní zkoušky, která zakončí středoškolské studium. Bude hodnotit nejen znalosti, ale také dovednosti jako vyhledávání informací, jejich kritické hodnocení a analýzu. Samotné zkoušce předchází dvouletý přípravný kurz, který je součástí středoškolského studia. Na 10 středních školách už tyto kurzy běží. „Věříme, že takový certifikát bude zajímat nejen vysoké školy, ale také zaměstnavatele,“ dodává Šteffl k projektu inspirovanému dánskou maturitou a cambridgskou zkouškou Pre-U.

Zkouška je tak v podstatě přímou konkurencí státních maturit v tom, jaký smysl má mít vzdělávání v 21. století. Její podoba vychází z mezinárodních trendů, které se prosazují stále více v rozvinutých zemích, a měla by být jedním z mezníků celoživotního vzdělávacího procesu. Ten se bude vedle učení ve škole stále více opírat i o vzdělání, které děti a studenti získají jinde. Třeba na kurzech typu ScioCampů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče