Sopečný účet za miliardy

01. června 2010, 14:47 - Jan Němec
01. června 2010, 14:47

Tisíce zrušených letů, miliardové ztráty, davy zklamaných turistů, kteří se nedostali na dovolenou, či manažerů, kteří nedoletěli na obchodní schůzky. Islandská sopka Eyjafjallajökull připravila cestovnímu ruchu krušné chvíle v době, kdy se pomalu začal zotavovat z ekonomické recese.

Autor: ČTK

Přestože se prozatím umoudřila, podle expertů mohou erupce s přestávkami trvat i několik let.

Snad s výjimkou lidí žijících poblíž letišť, kteří si mohli v polovině dubna užít týden klidu, nepotěšila erupce islandské sopky Eyjafjallajökull nikoho. Kvůli uzavření leteckého prostoru nad téměř celou Evropou se tisíce lidí nedostaly na dovolenou, firmy tratily kvůli pozdnímu doručení zboží, hotely v některých zemích byly na týden poloprázdné. Největší ztráty pak pochopitelně zaznamenaly letecké společnosti.

Přestože minulý víkend mluvčí islandského Meteorologického institutu přišel s nadějnou zprávou, že Eyjafjallajökull přestal chrlit popílek a lávu, souboj člověka s rozmary přírody zdaleka není vyhraný. „Bylo by ještě trochu předčasné vyhlásit erupci za skončenou,“ zdůraznil totiž hned vzápětí mluvčí úřadu, jehož experti situaci sledují přímo u kráteru. Podle úřadu vůbec není jisté, zda sopka znovu nevybuchne a celá letecká kalamita se nebude opakovat. „Existuje několik prognóz, například z Islandského vulkanologického institutu a dalších odborných zdrojů. Některé z nich se zásadně liší, v řádu měsíců i let,“ upozorňuje na komplikované předpovídání situace mluvčí Českých aerolinií (ČSA) Hana Hejsková.

I proto se sdružení aerolinek chce na podobné situace lépe připravit a chystá nová pravidla. Stále častěji se totiž objevují tvrzení, že uzavírání letového prostoru nad celou Evropou bylo přehnané a zbytečné.

Soptění za miliardy Rozmary přírody v podobě chrlení prachu a popela z vulkánu Eyjafjallajökull s sebou přinesly obrovské finanční ztráty. Nejvíce byly poškozeny letecké společnosti, cestovní kanceláře a hotely. Dopočítat další škody, jež sopka připravila soukromým firmám, je téměř nemožné. Nicméně jen celkové ztráty aerolinek dosahují zatím podle odhadů Evropské komise 2,5 miliardy dolarů. Na podobně dlouhou dobu se zastavil letecký provoz poprvé od roku 2001, kdy nad Spojenými státy nelétala letadla tři dny po teroristických útocích z 11. září. Jen v České republice se ztráty počítají na stovky milionů korun – provoz v českém vzdušném prostoru poklesl podle Řízení letového provozu v dubnu meziročně vinou sopky o 15 procent. Například České aerolinie se prozatím dopočítaly ke ztrátě 150 milionů. Účet přitom ještě není zdaleka konečný. „Finanční dopady dubnového uzavření vzdušného prostoru nad velkou částí Evropy České aerolinie zatím nemají přesně vyčísleny. Refundace neproletěných letenek stále probíhají a budou pokračovat minimálně do konce tohoto měsíce,“ upozorňuje mluvčí ČSA Hana Hejsková. Zmiňovaná částka je podle ní jen předběžný odhad, a to navíc jen za minulý měsíc, kdy aerolinky zrušily celkem 930 letů. V květnu podobný osud potkal prozatím 11 leteckých linek, především do západní Evropy a Velké Británie. Domácí lídr charterových letů Travel Service pak škody odhaduje na 73 milionů korun. Ještě větší ztráty hlásí české cestovní kanceláře a hotely. Na setkání s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou vyčíslili zástupci firem českého cestovního ruchu škody na zhruba půl miliardy. Z toho 380 milionů ztratili kvůli menšímu počtu turistů v Česku hoteliéři a na 130 milionů odhaduje šéf Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura škody cestovek. Popel může vyřadit motory

Výbuch islandské sopky na několik dní doslova ochromil letecký provoz nad Evropou; odvolání tisíců letů znepříjemnilo život mnoha lidem i firmám. I proto se brzy objevily kritické připomínky, podle nichž byla bezpečnostní opatření přehnaná. Jedním z prvních, kdo označil rozhodnutí vůbec nelétat za příliš razantní, byla Mezinárodní asociace leteckých společností (IATA). Její prezident Giovanni Bisignani už v druhé polovině dubna obvinil vlády evropských zemí, že se „příliš obávaly rizika, že by sopečný popel mohl představovat nebezpečí pro letadla a jejich pasažéry“. Vzápětí se přidali i někteří meteorologové. Podle nich se totiž ze současných meteorologických modelů nedá přesně určit, jak velký a nebezpečný sopečný mrak je. Proto se možná v některých uzavřených oblastech létat mohlo.

Kritika se však zaměřovala především na rozsah bezpečnostních opatření. Možná rizika, jež sopečný popílek představuje pro dopravní letouny, nezpochybňoval prakticky nikdo. Co tedy letadlům při průletu sopečným mrakem vlastně hrozí? „Částečky sopečného prachu a popela mohou v turbínovém motoru ulpívat, snižovat průtok vzduchu a zvyšovat teplotu motoru a jeho vibrace. Pokud by se prach dostal až do spalovací komory, kde je teplota okolo 800 stupňů Celsia, může dojít k roztavení některých křemičitých částic prachu a poškození motoru,“ popisuje mluvčí ČSA Hana Hejsková.

Podle mluvčího Řízení letového provozu Richarda Klímy navíc popel může ovlivnit i funkce palubních zařízení. „Popel proniká do systému klimatizace a chlazení letadla a znečišťuje elektrické systémy avioniky, palivové a hydraulické systémy, jakož i detektory kouře a další systémy letadla,“ vypočítává Klíma. Zákeřnost sopečného popela podle něj ještě zvyšuje jeho vysoká abrazivost (brusnost). Při průletu „mrakem“ dokáže popel obrousit i čelní kryt pilotního kokpitu. „Sklo je potom téměř mléčné a piloti nevidí z kabiny ven,“ dodává Klíma.

Nebezpečnost létání v oblasti s výskytem sopečného popela potvrzují zkušenosti z minulých let, kdy došlo k případům vážného ohrožení bezpečnosti letu. Nejzávažnější příklad se podle Richarda Klímy odehrál v roce 1982, kdy letounu Boeing 747 kvůli sopečnému prachu vysadily všechny čtyři motory. Stalo se to nad Indonésií po erupci sopky Galunggung a zachycuje to jeden z dílů televizního seriálu Letecké katastrofy. Stroj společnosti British Airways zachránilo především mistrovství pilotů.

Bezpečnost na prvním místě

Přestože asociace aerolinek se k plošnému uzavírání leteckého prostoru stavěla kriticky, Řízení letového provozu České republiky tento postoj odmítá. Podle mluvčího Richarda Klímy je totiž bezpečnost pro oblast letectví prioritou číslo jedna, a to „vždy a za všech okolností“. „Proto je na prvním místě prevence. Možnost podcenit riziko fatálního incidentu je pro letectví naprosto nepřijatelná,“ zdůrazňuje Klíma. Jinak řečeno – než by letecké firmy podstoupily byť minimální riziko nehody, je lepší raději vůbec nevzlétnout. Poškození důvěry v letectví by v opačném případě totiž mělo mnohonásobně horší důsledky.

Dalším argumentem pro preventivní opatrnost je i fakt, že evropské aerolinky s podobně rozsáhlou kalamitou způsobenou sopečným prachem nemají dostatečné zkušenosti. Nikdy v minulosti totiž ještě nenastala. „V takovém rozsahu se jedná o naprosto ojedinělou událost,“ potvrzuje Klíma. Proto vznikla narychlo nová pravidla, jež dala aerolinkám i centrálám letového provozu návod, jak se při zvýšeném výskytu sopečného popela chovat. „V tomto pokynu jsou uvedeny podrobné postupy a rozdělení vzdušného prostoru do tří zón, které by měly členské státy EUROCONTROL přijmout k zajištění bezpečného provádění letů ve svých vzdušných prostorech,“ upřesňuje Klíma.

První zóna se podle postupů vyznačuje vysokou intenzitou výskytu sopečného popela a lety jsou v tomto případě zcela zakázány. V druhé zóně jsou již podmínky let dostačující, přestože se v ní stále mohou nacházet stopy vulkanického popela. V těchto případech o uskutečnění letu rozhoduje sama konkrétní letecká společnost. Třetí zóna pak znamená nulový výskyt popela, letadla v ní mohou létat bez omezení. V praxi funguje systém tak, že když se český vzdušný prostor dostane do první zóny, Řízení letového provozu ukončí poskytování služeb a letadla zůstávají na zemi. Právě to byl případ kritického týdne v polovině dubna.

Ani tato pravidla nicméně v praxi podle IATA nejsou postačující. Proto asociace v druhé polovině května vyzvala k urychlenému nastavení pravidel nových. Asociaci se nelíbí zejména liknavost evropských úřadů. Schůzka ministrů dopravy EU, jež by se měla mimo jiné i touto problematikou zabývat, je totiž v plánu až na 24. června. „Které jiné vedení by čekalo více než jeden měsíc, aby se sešlo k řešení krizové situace? Tento problém v dohledné době nezmizí,“ varuje šéf IATA Giovanni Bisignani. Současný model podle něj nefunguje. „Bezpečnost bude pořád naší prioritou číslo jedna. Ale musíme se rozhodovat na základě faktů místo nepodložených teoretických modelů,“ dodává Bisignani.

Můžete pomoci, říká Evropská komise

Rozsah ztrát aerolinek, které se pomalu začaly zvedat po útlumu letectví způsobeném ekonomickou recesí, přiměl k akci i Evropskou komisi. Ta po zveřejnění prvních odhadů škod, přesahujících dvě miliardy dolarů, schválila výjimku z unijních pravidel, která za normálních okolností zakazují finanční pomoc soukromým firmám. Nyní však komise členským státům škody aerolinkám kompenzovat výjimečně povolila. Neřekla ale, jak by pomoc měla vypadat. Jediná podmínka zněla: státy mohou pomoci těm leteckým dopravcům, kteří se kvůli přerušení provozu dostali do svízelné finanční situace.

Státy nicméně alespoň prozatím příliš velkou ochotu sahat do zadlužených státních pokladen neprojevily. Například německý ministr dopravy Peter Ramsauer požadavky leteckých společností rázně odmítl a označil je za zcela nepodložené. Poukázal na to, že v roce 2005 byl vypracován plán měření obsahu popílku ve vzduchu (Volcanic Ash Contingency Plan), který byl v září 2009 za využití připomínek leteckých společností přepracován.

„Nikdo po mně přece nemůže chtít, abych, když dodržuji daná pravidla, hradil škody leteckým společnostem, které tato pravidla porušují, ačkoli si je právě samy přepracovaly,“ namítá Ramsauer a přidává i kritiku Evropské komise za to, že odškodnění aerolinek označila za jednu z priorit.

Odmítavě se k pomoci aerolinkám postavil i český ministr financí Eduard Janota. „V dané chvíli neuvažuji o žádné formě podpory,“ prohlásil. ČSA by navíc o pomoc nejprve musely požádat. „Toto téma aktuálně není na pořadu dne,“ říká ale mluvčí Hana Hejsková.

Cestovky se pomoci asi nedočkají

Vidina finanční injekce od státu vzápětí po zveřejnění stanoviska Evropské komise, jež povolilo pomoc aerolinkám, celkem pochopitelně zaujala i další firmy, které kalamita se sopečným popelem poškodila. V Česku se ozvaly hotely a cestovní kanceláře. Podle šéfa Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury bylo impulzem právě rozhodnutí Evropské komise. „Na základě příslibu pomoci komise leteckým společnostem bychom považovali za spravedlivé, aby v tom případě bylo pomoženo i dalším subjektům v cestovním ruchu, jelikož je nutné zachovat rovné podmínky,“ vysvětluje Okamura. Kdyby Brusel pomoc aerolinkám neschválil, zřejmě by cestovní kanceláře podle Okamury o kompenzace nežádaly. „Jedná se samo o sobě o nesystémové řešení, která obecně řečeno obvykle neprosazujeme,“ dodává. Další příčinou žádosti je pak údajně i nemožnost se před podobně rozsáhlými kalamitami pojistit.

Proto už na konci dubna iniciovaly obě české asociace, sdružující cestovní kanceláře a některé hotely, schůzku s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou. Ten i přes odmítavý postoj ministra financí slíbil, že nějakou formu státní pomoci zajistí. Mělo by se přitom zřejmě jednat o kombinaci státních a evropských peněz. I tak by ale opatření českou státní kasu vyšlo na desítky či spíše stovky milionů korun. „Momentálně připravujeme jednání s Ministerstvem financí, abychom zjistili, zda existují možnosti, jak cestovním kancelářím pomoci,“ tvrdí o měsíc později mluvčí ministerstva Martin Ayer. Podle něj bylo záměrem ministerstva mimo jiné „vyslat signál, že cestovní ruch považujeme za významnou součást české ekonomiky“. Podle Ayera ale situaci komplikuje skutečnost, že ani Evropská komise neřekla, jak by se vlastně mělo odškodňovat.

Ministerstvo financí však od dubnového vyjádření ministra Eduarda Janoty, který odškodnění odmítl, názor nezměnilo. „Ministerstvo financí rozhodně neplánuje na podobné odškodnění uvolnit žádné prostředky,“ upozorňuje mluvčí Ondřej Jakob. „Ministr Vondruška sice naznačoval určitou vůli pomoci, ale prozatím neinicioval žádná jednání a ani neřekl, kde na kompenzace cestovním kancelářím chce ušetřit,“ uzavírá Ondřej Jakob.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče