Sombrera „Made in China“

01. června 2012, 14:43 - Mgr. Dáša Hyklová
01. června 2012, 14:43

Peking přestává spoléhat pouze na export svého zboží na Západ. Více pozornosti obrací na rozvojové trhy

V obchodě se suvenýry u proslulého Monument Valley ležícího na hranici jižního Utahu a severní Arizony stojí u pár kousků vystaveného zboží nápis: Výrobky zde umístěné vznikly v dílnách místních indiánů a nebyly vyrobeny v Číně. Vývoj nelze zastavit, globalizace před lety dorazila i do rezervace amerického kmene Navajo. A s ní i dovoz levnějších „indiánských suvenýrů“ z Číny. Většina z nich se od těch autentických na první pohled neliší. Nebýt písemného upozornění, turisté by si žádného zásadního rozdílu zřejmě nevšimli.

Churavějící eurozóna

Čína v posledních dvou desetiletích uspokojovala poptávku ze strany rozvinutých zemí po nejrůznějším druhu zboží. Největšími odběrateli čínského exportu se staly Spojené státy, Evropská unie, Hongkong, země ASEAN a Japonsko. Pro zajímavost: většina zboží dovezeného do Hongkongu hned putuje dál, především do západních zemí, takže skutečný export do USA a EU je mnohem vyšší, než uvádějí statistiky. Léty zaběhnutý model, výhodný pro obě strany, však dostává trhliny. Vývoz do Spojených států kolísá a v prosinci 2011 dosáhl nejnižších hodnot za posledních sedm měsíců loňského roku. Čína na vlastní kůži začíná pociťovat i zhoršení hospodářských problémů eurozóny. Vzájemný obchod mezi Čínou a EU v lednu klesl o sedm procent. Export ČLR se za první měsíc v letošním roce snížil meziročně o 0,5 procenta na 150 miliard dolarů, což byl první pokles za více než dva roky. Je pravdou, že k této situaci přispělo částečně i letošní načasování oslav lunárního nového roku, v jejichž průběhu tradičně utichá téměř veškerý pracovní ruch v zemi včetně exportu a importu. Nicméně odborníky znepokojuje, že v případě čínského exportu do zemí EU došlo k meziročnímu poklesu o 3,2 procenta a u Itálie, která je považována za jednu z problematických zemí eurozóny, dokonce o 28,2 procenta.

Kontejnery mění směr

Čína přestává spoléhat pouze na své tradiční obchodní partnery a hodlá se více zaměřit na rozvojové země. Nedávno to potvrdil Čung Šan, náměstek ministra obchodu ČLR. „Soustředíme se více na země bohaté na zdroje, ale také na státy s početnou populací, se strategickou pozicí, případně na ty, jejichž obchodní obrat s Čínou je nízký,“ uvedl koncem února náměstek. Peking již vypracoval seznam přibližně 30 zemí, mezi nimiž nechybí Brazílie, Indie, Indonésie, Vietnam, Rusko, Mexiko a Jižní Afrika. Nová strategie se teprve dolaďuje, nicméně její součástí mají být akce nejrůznějšího druhu. Například na konec června se připravuje velký čínský obchodní veletrh v Tanzanii, první svého druhu v této východoafrické zemi. V jeho průběhu představí firmy z ČLR nejrůznější druhy zboží vhodné pro export do Afriky. V loňském roce rostl objem zahraničního obchodu Číny v průměru o 22,5 procenta, v případě Brazilie však nárůst představoval 34,5 procenta, a u Jižní Afriky dokonce rekordních 76,7 procenta. Náměstek Čung se domnívá, že objem zahraničního obchodu Číny s tzv. nově vznikajícími trhy poroste právě díky novým iniciativám ještě více. Odhaduje, že „do roku 2015 se zvýší z dnešních 3,6 na pět bilionů dolarů“.

Poučení z minula

Peking má ještě v živé paměti situaci z roku 2008, kdy se kvůli globální krizi odstartované Spojenými státy vývoz země propadl v průběhu pár týdnů o 30 procent. Podle Donny Kwok, ekonomické expertky hongkongské pobočky HSBC je však dnes Čína v poměrně jiné situaci. Ekonomika země je více vybalancovaná a již není až do takové míry závislá na exportu jako před čtyřmi lety. Čistý export (rozdíl mezi vývozem a dovozem) se nyní pohybuje mezi dvěma až třemi procenty HDP země, zatímco v roce 2007 to bylo až osm procent. S tímto názorem souhlasí i Jonathan Fenby, ředitel výzkumného týmu pro Čínu z londýnského ústavu Trusted Sources. „Pokud v Evropě nastane ekonomický propad o dvě až tři procenta, odrazí se to na zpomalení růstu Číny pouze o polovinu bodu na 7,5 procenta,“ odhaduje.

Promyšlená strategie

Na snižování exportu do USA a Evropy doplácí nejvíce malé a střední podniky, které v Číně vytvářejí až 80 procent pracovních příležitostí. Řada z nich se již dostala do potíží a některým hrozí i bankrot. Pomoci by jim měly tři tisíce nově vytvořených inkubačních základen a čtyři tisíce platforem veřejné správy. Další berlička od centrální vlády přichází v podobě speciálního rozvojového fondu, který se s rozpočtem 2,38 miliardy dolarů má zaměřit především na nově vytvořené firmy. Největší pomocí však bude nalezení nových trhů pro export jejich zboží.

Přeorientovat se na nové požadavky nepředstavuje pro čínské firmy velký problém. Ostatně, suvenýry s etiketou „Made in China“ lze již dnes vidět na místech, kde se například zrodila tequila nebo tanec mariachi. Loni na podzim se v mexickém městě Guadalajara uskutečnily XVI. panamerické sportovní hry. A podle statistiky až 62 procent veškerých oficiálních suvenýrů bylo vyrobeno v Číně. Na zakázku a podle designu domácích pořadatelů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče