Solidní nejistota

21. října 2011, 17:14 - Pavel Páral
21. října 2011, 17:14

Očekávaná recese nemusí být dlouhá ani hluboká

Stojí světová a zejména evropská ekonomika před novým masivním propadem? Čeká i Česko návrat do recese, zvyšování nezaměstnanosti a snižování životní úrovně? Bude očekávaný krach Řecka a možná ještě některého dalšího evropského státu obdobou pádu Lehman Brothers? Pesimismus sílí jak ve firmách, tak u strážců státní kasy.
A do toho chodí zprávy, které by měly signalizovat pravý opak a vzbuzovat naděje. Rekordním tempem roste objem poskytnutých úvěrů na bydlení, výroba osobních aut v Česku poskočila meziročně o neskutečných jedenáct procent, a u autobusů dokonce o třiatřicet. Firemní sektor prošel při krizi restrukturalizací, ozdravil bilance, zvedl produktivitu práce a linky jedou. Případ automobilek je zcela průkazný. Snížení cen a zvýšení produktivity zvedlo prodeje a odvětví prosperuje. Může ho vůbec srazit nějaká nová finanční krize na kolena? To je otázka.
Klíč je třeba hledat v bankovním sektoru. Po pádu Lehmanů začaly banky čistit bilance a omezily půjčování firemnímu sektoru. Půjčky byly přesměrovány do státních dluhopisů. S představou, že jde o bezpečnou investici a snížená potřeba tvorby oprávek pak povede ke kapitálovému posílení banky potýkající se s nesplácenými úvěry a hypotékami firem a obyvatelstva. Jenže bezpečná investice dlouho bezpečnou být nevydržela. A místo balíčků toxických hypoték se dnes v portfoliích peněžních ústavů povalují úplně stejně toxické státní dluhopisy zemí před bankrotem.
Co s tím banky můžou dělat a jak nyní mají ozdravit bilance? Zdá se zjevné, že opakování creditcrunch z roku 2008 a 2009 z tohoto pohledu nehrozí, protože dnešní půjčky firemnímu sektoru a domácnostem jsou podstatně bezpečnější než tehdy. A v případě řady velkých korporací jsou i bezpečnější než úvěry státům. Včetně těch, o kterých se v souvislosti s bankrotem ještě zdaleka nehovoří.
Banky budou muset být rekapitalizovány, byť se mnohé z nich budou bránit. A pokud rekapitalizace neproběhne v nějaké fatálně chybné podobě a nedojde k nepřiměřeným regulačním zásahům, úvěrová politika bank se vůči podnikům a podnikatelům nijak výrazně měnit nebude.
To by mělo i pozitivně ovlivňovat poptávku soukromého sektoru a zaměstnanost. Zvláště když tahounem světové ekonomiky dnes jsou především asijské státy, jichž se ani odeznělá krize fakticky nijak nedotkla. Opačným směrem bude samozřejmě působit škrtací politika evropských vlád. U té české to ale nebude tak citelné, protože vládní investice v Česku jsou již na naprostém minimu. Dvě pětiny výkonu české ekonomiky však generuje export, takže my se budeme muset s velkými obavami dívat na vývoj v Německu. Tam ale více než dluhová krize vyvolává obavy odklon od jaderné energetiky, který zjevně v nějakém střednědobém horizontu poškodí konkurenceschopnost německého průmyslu. Problémem také bude měnová politika Evropské centrální banky. Při rekapitalizaci bank totiž může podle jednoho ze scénářů dojít k tomu, že nemalá část dodatečného kapitálu bude natištěna na rotačkách ve Frankfurtu a tenhle model z USA známého kvantitativního uvolňování povede k nárůstu inflace. A to je situace, v níž se jen obtížně dělají rozhodnutí o investicích do výrobních kapacit.
Přes to všechno by pokles evropské, a tím i české ekonomiky, k němuž patrně dojde, neměl být příliš hluboký a neměl by trvat dlouho. Samozřejmě pokud nedojde ke katastrofickému scénáři, při němž se chaoticky rozpadne eurozóna, jak o tom jako o velmi reálné záležitosti hovoří v tomto čísle týdeníku Euro výkonný ředitel Saxo Bank Lars Seier Christensen. To by bylo bezpochyby doprovázeno silnými politickými otřesy a zřejmě i nějakou destrukcí celé Evropské unie se všemi doprovodnými jevy, včetně vytváření obchodních bariér a komplikování mezinárodního obchodu. Věřme, že evropští politici najdou nějakou racionální, byť i bolestivou cestu k tomu, jak se vyhnout chaosu a jak při tom rozpustit společnou měnu bez tragických důsledků. Je ale nesporné, že na horečném jednání, které mělo začít až po uzávěrce tohoto vydání Eura, tato cesta ještě nalezena nebude. Natož aby po ní evropské vlády vykročily.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče