Solární megaprůšvih

24. listopadu 2010, 09:35 - Zuzana Luňáková
24. listopadu 2010, 09:35

Hrozba miliardových arbitráží, solární spekulanti, kteří své elektrárny prodali se stamilionovými zisky, drobní podnikatelé, jimž teď hrozí bankrot a energie ze slunce coby „nepřítel státu číslo jedna“. Takový je dnes pohled na fotovoltaiku. Co mu předcházelo?

Foto: Shutterstock

Elektřina zdraží – domácnostem o 18 procent, firmám o čtvrtinu. Tato zpráva během letních prázdnin vylekala statisíce Čechů. Viník byl jasný – solární elektrárny a jejich příliš štědrá podpora, kterou teď musí lidé doplácet. Během září pak Energetický regulační úřad sice čísla trochu poopravil, ale i tak vycházelo zdražení proudu na 13 procent.

Vláda tedy začala okamžitě jednat a uvalila na solární byznys daně. Majitelé elektráren postavených v posledních dvou letech budou následující tři roky platit daň ve výši 26 procent. Elektrárny a teplárny pak zaplatí 32 procent z emisních povolenek, které dosud dostávaly zdarma. Domluveno v parlamentu, schváleno a lidé si mohou oddechnout. Zdražení proudu nepřevýší 5,5 procenta.

Je ale skutečně na místě úleva? Podmínky nastavené v minulých letech, které do slunečního byznysu přilákaly spekulanty, bylo určitě potřeba změnit. Navíc, výkupní cena více než 12 Kč/kWh ostře kontrastuje s cenou tržní na úrovni 1,50 Kč/kWh.

Zavedení daně však může přijít Česko příliš draho. Investoři ho totiž chápou jako retroaktivní – tedy neodpovídající garantovaným podmínkám, a ti zahraniční se svého práva chtějí domoci pomoci arbitráží. Ty jsou vyčísleny na desítky miliard – padají i čísla převyšující 260 miliard korun. Naproti tomu samotné zdanění energie ze slunce přinese do rozpočtu „pouze“ zhruba 4 miliardy.

My se domníváme, že ztráta na straně státu z budoucích arbitráží bude vyšší, než je tento zmiňovaný příjem,“ říká Jakub Hájek, advokát společnosti Glatzová & Co. Odvolává se na analýzy bank a porušení garance patnáctileté návratnosti investic či garance zachování výnosů. Navíc prý srážková daň odporuje závazkům Česka, které vypovídají ze smluv uzavřených s dalšími evropskými i mimo evropskými státy. Takových smluv je zhruba 80.

Právníci už žhaví dráty

Připomeňme, že Česko není zrovna mistr ve vyhrávání arbitráží, a navíc tentokrát panuje na straně advokátů vzácná shoda: „Šance investorů na úspěch v arbitráži je reálná.“ Právníci už žhaví telefonní linky a zahraniční firmy, které Česko dosud třeba opomíjely, se snaží nějaké to pole ještě rychle odkoupit – samozřejmě že pod cenou. Arbitráže se totiž jeví jako ještě výnosnější byznys než samotná investice do energie ze slunce. „Valí se na mě telefonáty každý den, různé e-mailové zprávy, kde nabízejí zahraniční i místní právní služby, dokonce jsou i firmy, které odkoupí naše projekty. Zahraniční firmy, které půjdou do arbitráže. A je to opravdu teď spousta, spousta různých nabídek, spousta hyenismu, který se kolem toho točí,“ potvrzuje Michal Gärtner z Photon Energy – firmy, která nejenom dodává solární komponenty, ale zároveň se stala majitelem několika solárních elektráren.

Gärtner připomíná, že jeho rodině už Český stát zhatil podnikání podruhé. Poprvé to bylo v roce 1948, rodina kvůli tomu emigrovala a z Gärtnera se stal občan Austrálie. Díky tomu se na něj nyní vztahují smlouvy o ochraně investic, a chce proto zkusit uspět v arbitráži. „Mám výhodu v tom, že mám australské občanství, tak můžu využít bilaterální smlouvy mezi ČR a Austrálií k tomu, abych ochránil své investice v České republice. Už máme i několik právních analýz udělaných,“ říká.

Na hrozbu arbitráží v Poslanecké sněmovně upozorňoval i opoziční poslanec ČSSD David Rath. Sám se hlasování zdržel. „Všichni právníci, které jsem oslovil a kteří se s problémem seznámili, řekli jednoznačně, že si myslí s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou, že ti, kteří do toho solárního byznysu investovali, uspějí a budeme platit v průběhu příštích let obrovské sankce,“ apeloval na poslance Rath, který po členech vlády chtěl, aby se zaručili vlastním majetkem, že stát arbitráže neprohraje.

Dojde vlastně ke zdražení?

Vláda tvrdí, že arbitráže sice vyloučit nemůže, ale že kdyby nezakročila a cena proudu skokově vylétla nahoru, čekaly by ji soudní tahanice jiné – od firem, které šly do Česka podnikat. „Rozumíme tomu, že investoři do fotovoltaiky si najímají právníky, kteří se snaží budit veřejné mínění ve svůj prospěch a argumentují neustále arbitrážemi, popřípadě ztrátou tisíce pracovních míst. Pokud by vláda nezasáhla a ceny elektřiny pro průmysl by se zvýšily o 18 procent, tak jak to spočítal před měsícem ERÚ, to by bylo tak razantní pro český průmysl, že ztrát na zaměstnáních by byly desítky, stovky tisíc. Firmy by odešly z Česka. Takovéto razantní zvýšení ceny by totiž znamenalo, že právě ony by mohly arbitrovat Českou republiku za porušení investic,“ říká Pavel Vlček, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu. Podle vládních prognóz prý patnáctiletá návratnost investice porušena nebude a priorita byla jasná – zabránit zdražení proudu.

Jenže přesně v ten okamžik přichází zpráva ze společnosti E.ON, která svým zákazníkům nabízí od ledna silovou elektřinu o 10 až 20 procent levněji. A ostatní firmy na trhu ji budou muset chtě nechtě následovat. Právě od silové elektřiny se přitom odvíjí konečná cena proudu. Ke zdražení tak možná ve finále vůbec nedoje. „Pakliže by opravdu došlo k tak výraznému snížen&iac
ute; cen silové elektřiny, může se stát, že pro některé zákazníky celková cena dokonce i klesne,
“ potvrzuje Jiří Gavor, energetický analytik ENA. Proč tedy vláda už před uvalením daně nezahrnula možné snížení ceny do své analýzy?

Sluneční Temelín

Solární boom bylo nepochybně potřeba utlumit. Už nyní je výkon připojených slunečních elektráren v Česku větší než

1 100 megawattů, což je jen pro srovnání více než jeden temelínský blok. Do konce roku Energetický regulační úřad počítá s připojeným výkonem 1 600 megawattů. Kolik elektráren se ale skutečně připojí, není jisté. Mnoho investorů chce totiž licenci získat do konce roku, aby dosáhli na vyšší výkupní ceny.

Do panelů na polích investovaly mocné skupiny známých milionářů, firmy s neprůhlednou strukturou nebo již zmiňovaní zahraniční investoři. Velcí hráči tříletou daň ustojí. Chytří spekulanti už zase stačili ze solárního byznysu vycouvat a s velkými zisky své projekty prodat. Na obnovitelné zdroje ale vsadily i tisíce drobných podnikatelů. Často kvůli bankovním úvěrům zastavili veškerý svůj majetek a kalkulovali na hraně. Právě je postihne daň nejvíc. Klesnou kvůli ní výnosy a mnohdy nepokryjí ani nutné splátky.

Už před 14 dny před Poslaneckou sněmovnou demonstrovaly desítky drobných podnikatelů, kteří tvrdí jedno – daň nás zničí. Snažili se poslance přesvědčit, aby pro daň nehlasovali, protože jinak budou o jejich dalším osudu rozhodovat banky. A jak upozornil internetový deník Aktuálně.cz, Raiffeisenbank už prohlásila, že daní se natolik mění podnikatelské prostředí, že to mnohé firmy dotlačí k likvidaci.

Pro řadu investorů bude rozumnějším, ne-li jediným možným řešením nechat své projekty zkrachovat, a to i za cenu ztráty vložených prostředků,“ stojí v dopise, jehož kopii má Aktuálně.cz k dispozici. I bankám jde přitom o hodně. Půjčily na stavbu elektráren zhruba 60 miliard korun a v jejich zájmu rozhodně krachování solárních investorů nebude.

Místo zisků problémy

Například Dušan Horčička z Brna teprve nedávno dokončil stavbu třímegawattové elektrárny. Teď se bojí, že místo očekávaných zisků bude muset v prvních letech elektrárnu dotovat několika miliony ročně. „Elektrárna zavedením daně ztrácí na ceně natolik, že už nikdy neuvidím peníze, které jsme do toho já a můj otec vložili,“ říká Horčička.

Stejně je na tom Milan Douděra z Plzně. Původně choval činčily. Poté, co trh se zvířaty zdecimovala krize, se pustil do solárního podnikání. Na střechu kravína postavil solární panely o výkonu 32,4 kilowattu. Má smůlu, nová daň totiž platí pro výkon nad 30 kilowattů. Panely splácí úvěrem a kvůli vyšší dani jeho splátky teď převýší příjmy. Bojí se, že zkrachuje. S tím, že uprostřed hry stát změní pravidla, nikdo z investorů nepočítal.

Nejsem žádný solární baron a kořistník, ale zavedení daně ve výši 26 procent na příjmy z prodeje elektřiny pro mě a mojí rodinu bude znamenat těžkou životní ránu. Protože mám úvěr se splatností sedm let, nebudu jej moci splácet nejméně v prvních dvou letech (po zavedení daně budou splátky vyšší než příjmy). A přitom mám vlastní peníze na dlouhou dobu umrtvené,“ stojí v dopise, který zaslal poslancům před jejich rozhodováním.

To je na celé té historii to nejsmutnější. Lidé si mnohdy zjednodušeně představují pod pojmem solární car spekulanty a podnikatele, kteří na tom vydělávají miliardy. Ve většině případů se ale jedná o drobné podnikatele, kteří vsadili na stávající legislativu a vložili do toho své poctivě vydělané peníze,“ potvrzuje Gavor.

Jen připomenutí – v podobné situaci jako Česko se v létě ocitlo Španělsko. Také tam vážně uvažovali o zpětném omezení slunečních elektráren, ale nakonec od toho tamní vláda ustoupila.

Nákupy pod cenou

Investoři navíc potvrzují, že kolem jejich projektů nyní krouží podezřele mnoho investorů, a to nejenom těch zahraničních. Pod cenou chtějí projekty odkoupit. Právníci solárních investorů za tím vidí i silné české hráče, kteří tak levně přijdou k elektrárnám.

Existují dohady, že ČEZ poté, co malé projekty nebudou schopny financovat své cizí zdroje a padnou, tyto projekty skoupí,“ říká Hájek. Společnost ČEZ to popírá s tím, že dokončuje jen své stávající projekty a od poloviny letošního roku s nikým o koupi dalších nejedná. Kromě toho už firma v první polovině letošního roku zastavila všechny své vlastní projekty solárních elektráren v lokalitách uhelných elektráren. Koncem roku by měl mít ČEZ 125 megawattů solární kapacity. Její podíl na solárním koláči tak stoupne na sedm až osm procent.

U Evropské investiční banky však od 29. září letošního roku leží žádost o úvěr na pořízení solárních elektráren právě pro firmu ČEZ. Výše úvěru je 200 milionů eur, tedy téměř pět miliard korun, a celkem je investiční projekt spočítán na 400 milionů eur.

Solární fiasko

Solární panely tak Česku mohou přinést ještě další problémy. Jasné je v tuto chvíli jedno – současná situace nemusela nastat, kdyby politici včas reagovali a snížili výkupní ceny sluneční energie ve chvíli, kdy obor začal hromadně přitahovat spekulanty. „Zhruba od roku 2008 došlo k razantnímu poklesu cen technologií pro výstavbu solárních elektráren – v mnoha případech někam na polovinu, ovšem ERÚ měl možnost podle zákona snížit cenu elektřiny maximálně o pět procent. V tom byl zakopaný pes,“ potvrzuje Vlček. Proč nereagovala včas vláda? „V Poslanecké sněmovně byla před rokem patová situace a řešily se jiné problémy než tento. Na začátku roku bylo české předsednictví Unii, do toho padla Topolánkova vláda…“ pokračuje Vlček.

Dnes už tak zákonodárci jenom volí mezi všemi možnými zly to nejmenší. Původní záměr podpořit výrobu sluneční energie – levného a obnovitelného zdroje – ale končí jako naprosté fiasko.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče