Solární elektrárna se začne vyplácet po deseti letech

01. října 2007, 00:00 - Jiří Němeček
01. října 2007, 00:00

V tuzemských zeměpisných šířkách sice nelze vydělat miliardové částky výrobou a prodejem solární energie. Jde ale  určitě o dobrou investici s jistým úspěchem na konci. Možná i proto letos čeští podnikatelé podali nejvíce žádostí o evropské dotace právě na investice do ekoenergie, tedy i sluneční.

Sluneční energie

V tuzemských zeměpisných šířkách sice nelze vydělat miliardové částky výrobou a prodejem solární energie. Jde ale  určitě o dobrou investici s jistým úspěchem na konci. Možná i proto letos čeští podnikatelé podali nejvíce žádostí o evropské dotace právě na investice do ekoenergie, tedy i sluneční.

Nemusí pršet, stačí když kape, praví české přísloví. V případě solární energie by se dalo přeformulovat: Nemusí žhnout, stačí když svítí. Majitel solární elektrárny si sice na takové zisky jako ČEZ nepřijde, ale má jistotu, že po čase začne vydělávat.

„Stavba solární elektrárny trvala dva roky. Náklady se vyšplhaly na 90 milionů korun, 36 procent z této částky jsme získali z dotací Evropské unie. Solární elektrárna má životnost třicet roků, zaplatit by se měla do deseti let,“ vypočetl podnikatelský tah společnosti HiTechSOlar její projektový manažer Vítězslav Jančík. Firma zahájila v prvním zářijovém víkendu naostro provoz jedné z největších solárních elektráren u obce Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku. Panely z hliníku a nerezi zabírají tři hektary, jsou natočeny ve třicetistupňovém úhlu k slunečním paprskům a za rok vyrobí 700 megawattů (MW). „To je množství, které využijí dvě stovky domácností v Ostrožské Lhotě. Místo jsme vybírali proto, že má velké množství slunečných dnů,“ vysvětluje lokalitu Jančík.

PRAOTEC ČECH MĚL POPOJÍT K JIHU

Zeměpisné podmínky naší republiky nejsou z hlediska využití solární energetiky právě nejlepší. Přesto mohou sluneční pa-

prsky pomoci k úsporám při spotřebě energie a pro část podnikatelů jsou i zdrojem slušného zisku.

Propočet vychází z jasných čísel. Stavba solární elektrárny se podle její velikosti pohybuje zhruba od 50 do 100 milionů korun. Stát přitom (pro letošní rok) garantuje výkupní cenu elektřiny do sítě 13,46 korun za kilowatthodinu (kWh). A protože se jedná o takzvaně zelenou energii, nabízí stát za kilowatthodinu vyrobenou ze slunce ještě Zelený bonus ve výši 12,75 korun. Podmínkou je, že výrobce svou energii ve formě tepla či elektřiny sám spotřebuje a nebude tedy „obtěžovat“ distribuční síť. Naopak, při prodeji elektřiny do sítě musí producent platit distributorovi poplatek.

Výkupní ceny ovšem pravidelně rostou – proti loňsku například o dvě procenta. Větší sluneční elektrárny se tak svým investorům zaplatí za deset, menší zhruba za 15 let.

Na výstavbu ekologické elektrárny je navíc možné teoreticky získat i státní nebo evropskou dotaci. Důležité je přitom slovo teoreticky. Podmínky jsou totiž stále tvrdší. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman vysvětluje proč: „Tahle elektřina je nákladově desetkrát dražší než ta vyrobená klasicky. Nechceme dotovat výrobu, ale výzkum, aby se efektivita fotovoltaiky zvýšila.“

MINISTR ŘÍMAN: JE TO NEJJEDNODUŠŠÍ PODNIKÁNÍ

Žadatelé o dotace na investice do solární energie se tak musí připravit na fakt, že letos asi odejdou s prázdnou. Lépe řečeno se ztrátou – jen vypracování studie podnikatelského záměru stojí 15 až 30 tisíc korun. I přesto bylo letos nejvíce žádostí z evropského programu Podnikání a inovace podáno právě na investice do slunečních zdrojů. „Nedivím se – je to nejjednodušší podnikání. Koupíte fotovoltaické desky, namontujete a stát vám garantuje výkupní cenu,“ vysvětluje zájem podnikatelů ministr Říman.

Podnikání se sluneční energií ale nemusí spočívat jen přímo v provozování elektrárny a prodeji přeměněné sluneční energie. Může jít třeba naopak o snahu snížit svou závislost na dodávkách (a cenách) energií od dodavatelů. Vybavit kacelářskou budovu nebo prodejnu elektřinou a ohřevem vody z vlastních solárních panelů na střeše je jednodušší než se pustit přímo do stavby elektrárny.

Odborníci ale zájemce o takové úspory varují, že nejsou bez rizika. Provoz je sice levný, počáteční náklady ovšem vysoké. A navíc je třeba mít i alternativu – na počasí se prostě nedá spolehnout, upozorňují zájemce pracovníci firmy Buderus, která se specializuje na energetický provoz budov.

V zimním období, kdy je potřeba tepla pro vytápění největší, nemá sluneční záření dostatečnou intenzitu, proto je nutné solární systémy vždy kombinovat s vhodným konvenčním zdrojem tepla (plynový kondenzační kotel, kotel na olej či kotel na tuhá paliva, krbová kamna a podobně). Naopak v letních měsících, kdy je značný přebytek sluneční energie, lze výhodně ohřívat třeba také bazénovou či užitkovou vodu.

Takové využití bezplatného slunečního svitu je tak jistě záležitostí, o níž by měla řada podnikatelů uvažovat. Jde vlastně o celkem bezpečné podnikání či úsporu nákladů. Jsou zde ovšem vyšší počáteční investice a vědomí, že přísun „paliva“ není možné plánovat. Podnikatelé se ale i do tohoto risku nebojí pustit. Příkladů je v tuzemsku už dnes dost.

SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY JSOU TURISTICKOU ATRAKCÍ

Už zmiňovaná solární elektrárna v Ostrožské Lhotě není samozřejmě v Česku jediná. Například v Bušanovicích na Prachaticku začátkem roku připojila společnost Korowatt do sítě více než pět tisíc solárních kolektorů. Výstavba zařízení stála 85 milionů korun, 30 milionů korun zaplatila dotace z ministerstva průmyslu a obchodu.

Jak v Bušanovicích, tak v Ostrožské Lhotě navíc tvrdí, že solární elektrárny zvýšily atraktivitu místa pro turisty. „Poblíž vede cyklostezka, mohl by to být návštěvnický impulz,“ míní starosta Lhoty Antonín Jelének.

Pro turisty-ekology vyrostla solární elektrárna také v Habřině u Úštěku na Litoměřicku. Stavba trvala šest měsíců, projekt spolufinancovala Unie a ministerstvo průmyslu a obchodu. Investorům při rozhodování pomohly jistě i údaje o úspěšnosti další velké sluneční elektrárny Opatov ve východních Čechách. „Rozpětí denních výnosů z prodeje se pohybovalo v dubnu od 1500 až po 5800 korun,“ uvedl Lubomír Bureš, ředitel společnosti HiTechSolar. Ta elektrárnu nejen postavila, ale také ji provozuje.

NAD VĚTRNOU VYHRÁLA SLUNEČNÍ ENERGIE

V obci Jaroslavice na Znojemsku začne energetická skupina Energy 21 stavět sluneční elektrárnu o výkonu 0,9 MW. Elektrárna za 13 milionů korun vznikne také v Hrušovanech na Chomutovsku. Výstavba začne už v listopadu, fungovat by měla napřesrok na jaře.

V okolí obce měly stát původně větrné elektrárny, jejich stavbu ale zakázala armáda, která provozuje v okolí radary. Vedení Hrušovan se proto rozhodlo pro sluneční energii. Tu budou vyrábět sluneční panely, umístěné na střeše bývalých kasáren, které obec přestavěla na obytný dům se 70 byty. Kolektory budou mít výkon 63 kilowattů, vyrobenou elektřinu odebere elektrárenská společnost ČEZ.

Solární panely by se měly objevit i na ploše patnácti tisíc metrů čtverečních u obce Topol, která spadá pod Chrudim. Zastupitelé budou brzy rozhodovat o změnách územního plánu, které by případnou výstavbu umožnily.

„Měla by vzniknout na příjezdu u Topole, protože tam je jižní svah a je tam sklon třicet stupňů, který je právě nejvýhodnější na vstřebávání panely solární energie. Solární elektrárny jsou nejčistším zdrojem. Chrudim, která se hlasí k projektu zdravé město, iniciativu podporuje. Jedná se o soukromou investici a rozpočet je zhruba osmdesát milionů korun,“ uvedl v Českém rozhlasu místostarosta Chrudimi Roman Málek. Chrudim jedná v současné době s investorem, který má o výstavbu fotovoltaické elektrárny zájem.

SLUNCE PROSPÍVÁ I VĚDĚ A NAOPAK

Už druhý rok slouží fotovoltaický systém také tuzemských vědcům a studentům. Střecha laboratoří Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze-Holešovicích je v praxi malá sluneční elektrárna. Do univerzitní sítě bude ze 192 panelů na zhruba 160 čtverečních metrech dvacet let dodávat ročně 20 MWh.

Na Slunce se zaměřili i studenti a jejich učitelé z Masarykovy Univerzity v Brně. Během dvou let fungování panelů na střeše i fasádě budovy produkují 82 MWh. Pod těmito čísly si nelze představit nic konkrétního. Brněnští studenti ale mají něco, co lze pochopit. Hra s čísly může být i k užitku. „Je to jako by zmizel vlak se čtyřiceti va-

gony naplněných popílkem,“ vyzdvihuje šetrný přístup slunečních elektráren k životnímu prostředí na rozdíl od uhelných jeden ze studentů.

I když je v Česku solární energie velmi nejistým zdrojem, může ušetřit tuny škodlivin ročně. A to je důležitý argument pro budování solárních elektráren. Proto vědci celého světa hledají cestu z krize energetického tunelu, kam se řítí současná průmyslová výroba.

Evropa dokonce nabízí dotace za náhradu fosilních paliv. O dvě miliardy korun na roky 2008-13 zvýší rozpočet programu Eko-energie, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace. Motivem je velký zájem hned o první výzvu z letošního dubna, na niž se přihlásilo 568 žádostí reprezentujících celkovou dotaci zhruba 10,5 miliardy korun. Tedy více než dvojnásobek alokace programu Eko-energie na sedm let. Nejvíce projektů se týkalo solární energie, energetických úspor, malých vodních elektráren a energie z bioplynu.

kam pro vědomosti

Obecně prospěšná společnost pro podporu obnovitelných zdrojů energie Czech RE Agency pořádá seminář na téma fotovoltaických elektráren. Uskuteční se v závěru října na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Kontakt: Milena Můčková, tel.: 575 750 095, 602 504 662

E-mail: milena@czrea.org.

elektrárna jaroslavice

  hlavní parametry

  výkon 0,9 MW

  počet fotovoltaických

  panelů 15 000

  investiční náklady 90 milionů Kč

  roční množství vyrobené

  energie  1,08 GWh

Pramen: Energy 21

solární zajímavosti

Na Mars i na Měsíc

Ultralehký bezpilotní model Zephyr dokázal díky solárním bateriím vydržet ve vzduchu čtyřiapadesát hodin. Zephyr s rozpětím osmnácti metrů je vyrobený z uhlíkových vláken a váží pouhých třicet kilogramů. NASA uvažuje nasadit tyto letouny na průzkum Měsíce i Marsu, ovšem cena jednoho se pohybuje kolem 15 milionů dolarů, tedy 300 milionů korun. 

Pramen: www.atecaircraft.eu

Unikátní pouliční osvětleni

Obec Modrá na Uherskohradišťsku využívá denní světlo k pouličnímu osvětlení. „Máme sběrač světelné energie, který je schovaný v takové lávce. Osvětlujeme asi 25 míst, mezi jinými třeba věže archeo-skanzenu, rybník a příchozí chodníčky,“ pochvaluje si alternativní zdroj energie starosta Miroslav Kovářík s tím, že osvětlili i lokality, které by běžně považovali za méně důležité. 

Pramen: Český rozhlas Brno

Wi-Fi na solární pohon? Proč ne!

Americká společnost Solis Energy přišla se solárním zdrojem energie, který je vhodný i pro napájení Wi-Fi sítí. Provoz solárních panelů je v tomto případě v podstatě stejně drahý jako napájení ze sítě. Systém společnosti Solis se skládá z fotovoltaických panelů a dobíjecích baterií, které dodávají energii v případě, že nesvítí slunce. Router tedy může být v provozu ve dne i v noci. Dobíjecí baterie zaručí dokonce sedmidenní fungování bez jediného slunečního paprsku.

Pramen: News.com

Německo Slunci věří

Přestože Německo nepatří k zemím s nejvyšším slunečním svitem, má v zemi nainstalované velké množství fotovoltaických článků. „Úplné náklady na sluneční energii se dnes ve většině zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pohybují kolem 25 centů na jednu kilowatthodinu, nebo jsou i nižší. Do tří let se tyto náklady pravděpodobně sníží na 15 centů a v oblastech s nejvyšším slunečním svitem budou činit jen asi deset centů,“ říká analýza výzkumné společnost Photon Consulting. 

Pramen: Deutche Welle

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče