Šok z volného trhu s elektřinou se nekonal

10. listopadu 2003, 00:00 - VÍT SMRČKA
10. listopadu 2003, 00:00

OSTŘEJŠÍ KONKURENCI NA TRHU, LEPŠÍ SLUŽBY ZÁKAZNÍKOVI I ČÁSTEČNÉ SNÍŽENÍ CEN PROUDU PŘINESLO UVOLNĚNÍ OBCHODOVÁNÍ S ELEKTŘINOU. LIBERALIZACE TRHU SE V ČESKÉ REPUBLICE PROVÁDÍ POSTUPNĚ.

Hovořili jsme s obchodním ředitelem Pražské energetiky Františkem Krákorou Jak hodnotíte dosavadní vývoj liberalizace trhu s energiemi? V ČR byl pro liberalizaci energetiky zvolen model regulovaného přístupu třetích stran k energetické síti. Přechod bude podle Energetického zákona realizován v postupných krocích, tedy nikoliv jednorázově. Stejně tak jako má postupný přechod své výhody a nevýhody, je tomu tak i v případě jednorázového přechodu. Při skokové změně se účastníci trhu musí vyrovnat se šokem, který jim přinese náhlá změna chápání dříve monopolního prostředí a s problémy, které přináší většinou ne zcela fungující IT infrastruktura, bez níž o liberalizaci obchodu s energiemi ani není možné uvažovat. Relativní výhodou je však to, že „jsou na tom všichni stejně“. Přechod v několika postupových krocích dává prostor na přizpůsobení se účastníků trhu novým dříve neznámým podmínkám. Na druhé straně jim však umožňuje přechodné zneužití nerovností mezi nimi, jako jsou např. křížové dotace mezi oprávněnými a chráněnými zákazníky použité zejména v zájmu zvýšení podílu na trhu. Původní časování liberalizace, kdy se postupně stávali oprávněnými zákazníky od 1. 1. 2002 odběratelé se spotřebou nad 40 GWh, od 1. 1. 2003 pak odběratelé nad 9 GWh, bylo na základě novely zákona urychleno. Od příštího roku se na tomto základě stanou oprávněnými zákazníky všichni velkoodběratelé, jejichž odběr elektřiny je měřen měřicí soupravou zaznamenávající nepřetržitě průběh odběru v pravidelných patnáctiminutových intervalech. V následujícím roce budou oprávněnými všichni odběratelé kromě domácností a od 1. 1. 2006 se oprávněnými zákazníky budou moci stát všichni odběratelé elektřiny v ČR. Co liberalizace dosud přinesla zákazníkovi a distribučním společnostem? Urychlení liberalizace, které přinesla novela Energetického zákona, je nepochybně prospěšná věc. Ne zcela přesně formulovaný zákon však může způsobit určité obtíže. Zákonodárci bohužel zapomněli na to, že o tom, jaký typ měřicí soupravy bude mít konkrétní odběratel, rozhoduje výhradně jeho místně příslušný distributor. A je tedy jen na něm, zda „připustí“, aby se stal zákazníkem oprávněným. Věřme však tomu, že této nepřesnosti nebude žádná z distribučních společností zneužívat, respektive že navazující sekundární legislativa možné spekulativní chování eliminuje. Pokud jste měl na mysli efekty pro zákazníka nebo obchodníka s elektřinou, pak mohu konstatovat, že naše pochybnosti o reálnosti naplnění vidiny poklesu cen byly oprávněné. Na straně výroby elektřiny je to nepochybně způsobeno nedostatečnou diverzifikací výrobních zdrojů mezi vzájemně si konkurující producenty, a to včetně importu. Na straně konečné spotřeby si obchodníci poprvé euforii s dumpingem uvědomili, že se ztrátou se podnikat nedá, a tak je na výši ceny uplatněn jen takový tlak, který odhalí pouze reálné rezervy. Výsledkem je skutečnost, že při první vlně liberalizace došlo k poklesu ceny elektřiny o 5-7 %, při druhé vlně se ceny snížily již jen asi o 2-3 %. V porovnání s očekávaným poklesem cen o desítky procent založeném na zkušenosti z liberalizace v Německu se tak ukázalo, že v cenách elektřiny u nás nebyly skryty nákladové rezervy, které by takový pokles umožňovaly. Cítíte dnes již reálně konkurenci na trhu s elektřinou?

Samozřejmě že ano a je to tak správné. Méně prospěšná je ta, která zneužívá stavu postupného otevírání trhu a získává zákazníka cenou, které se konkurovat nedá, protože je pod úrovní nákladů. To je ta horší zkušenost s konkurencí. Ta lepší spočívá v naší pozici odběratele elektřiny. Veškerou elektřinu, kterou dodáme svým zákazníkům, totiž musíme nejprve nakoupit u výrobců. A nás naši dodavatelé považují nebo někteří by snad měli považovat za pány - zákazníky. Pro nás není až tak důležité, kdo je naším dodavatelem, ale to, za jakých podmínek nám elektřinu dodá. Výsledkem změny politiky jednoho z našich tradičních dodavatelů byl tak náš nezájem o jeho nabídku, neboť jeho konkurence nám nabídla nesrovnatelně výhodnější podmínky. Pokud chceme být schopni konkurence u konečných zákazníků, nemůžeme jednat jinak.

Konkurují vám kromě velkých distribučních společností i menší firmy? A jak si myslíte, že tomu bude v budoucnosti? Je nutno přiznat, že dosud se na poli dodávky konečným odběratelům jiní než obchodníci pracující v rámci distribučních společností nijak zásadně neprojevili. Myslím, že jejich čas teprve přijde s rozšířením liberalizace i do „dolních pater“ zákaznických segmentů. Jinak je tomu v oblasti velkoobchodu s energií. Zde je již etablováno několik významných obchodníků s elektřinou, se kterými živě spolupracujeme. Hromadné rozšíření počtu obchodníků s elektřinou velmi rozumně regulují finanční bariéry vstupu na toto pole. Neobáváte se, že v zájmu úspor budou energetické firmy neúnosně šetřit náklady a česká energetika může prodělat podobný kolaps, jako tomu bylo v Kalifornii nebo v Itálii?

To je otázka na dlouhou diskuzi. Spekulace jsou v této věci bezpředmětné. Mnohem více by řekla odborná analýza vzniku těchto situací a porovnání s tím, co se může stát u nás. V této věci jsem poměrně optimista, protože naše sítě byly dlouhodobě budovány s vysokou mírou zabezpečenosti. Pokud se však někde začne šetřit nad rozumnou míru, rozhodnutí převezmou nekvalifikovaní lidé, kteří necítí rizika, která vedla ke zmíněným kolapsům, pak samozřejmě může být zle.

Hlavním cílem liberalizace je pokles cen. Jaký předpokládáte jejich vývoj v příštích letech?

O cenách jsem se již zmínil. Do budoucnosti lze podle mého názoru očekávat stálý tlak na jejich snížení vyvolaný konkurencí, který však může být do jisté míry posílen či naopak omezen integrací energetiky. Pokud chcete znát můj osobní odhad, pak by po krátkém a nevýznamném poklesu cen mohlo dojít k jejich plynulému navyšování mírně pod úrovní obecné inflace.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče