Softwarová policie: Posvítíme si i na vás!

16. ledna 2006, 00:00 - admin
16. ledna 2006, 00:00

Až 41 procent počítačových programů používaných v českých firmách je nelegálních. Podnikatelům hrozí zátah kriminální policie, trestní stíhání, peněžité tresty, statisícové náhrady škody a ztráta dobré pověsti. Spolu se softwarovým pirátstvím se v českých firmách rozmohlo udavačství.

Bývalí zaměstnanci udávají firmy a prodejci nelegálního softwaru zrazují své zákazníky. Lze se bránit? Začátkem minulého roku provedla policie prohlídku nebytových prostor v sídle pražské přepravní společnosti. Na jejích počítačích objevila nainstalované nelegálně získané počítačové programy v celkové hodnotě přibližně 270 tisíc korun. Jednatel společnosti byl obviněn z trestného činu porušování autorských práv. Zdaleka nešlo o ojedinělý případ. „Za rok 2005 evidujeme 116 případů nelegálního užívaní či distribuce softwaru, které vyšetřovala policie a které se dostaly před soud,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí Business Software Alliance. Cílem sdružení, známějšího pod zkratkou BSA, je odhalování případů porušování autorských práv k softwaru. A právě tato tři písmena jsou čím dál tím větším postrachem podnikatelů. Softwarové pirátství už dávno není jen problémem studentů, kteří si nelegálně opatřují nejnovější počítačové hry. Do tajů internetu už dobře pronikla i velká část českých firem - podlehnout pokušení ušetřit je pro ně snazší než dříve. Podnikatelé i zaměstnanci si nelegálně obstarávají počítačové programy, za které by jinak museli platit vysoké částky. Počítačové pirátství kvete nejen ve firmách, ale i v domácnostech. „Uvedených 116 případů za loňský rok však zahrnuje jen soudní spory, dotýkající se některého ze členů BSA. Skutečný počet případů nelegálního užívaní či distribuce softwaru může být mnohonásobně vyšší,“ dodává Jan Hlaváč. Nemluvě o případech, které sice pro firmu šťastně skončí dříve, než se dostanou k soudu, i tak ale mohou poškodit její pověst a znamenat zbytečné peníze i čas navíc. MALÉ A STŘEDNÍ NEJSOU V BEZPEČÍ Malé a střední společnosti se často domnívají, že „softwarová policie“ má plné ruce práce s velkými firmami, a spoléhají, že na kontrolu menších podnikatelů nemá čas. Jenže ve skutečnosti je tomu spíše naopak: Téměř každá velká firma má totiž svého správce sítě a do legálního nákupu počítačových programů či softwarových auditů investuje desítky až stovky tisíc korun. „Jiná je situace u malých a středních firem. Tam k nelegálnímu užívání softwaru dochází často, navíc cíleně a u programů, které firmám aktivně slouží k jejich podnikatelské činnosti, tedy k zisku. To samé se samozřejmě týká i živnostníků, kde však často může docházet k porušování autorských práv z nevědomosti,“ tvrdí Hlaváč z BSA. Velice často si majitelé a manažeři firem neuvědomují důležité pravidlo: Softwarové licence mohou sice být vázané na právnickou osobu (tedy například firmu jako celek), ale odpovědnost za porušování autorských práv nese konkrétní člověk. „V trestním právu může být pachatelem pouze fyzická osoba. Podle okolností to může být vlastně kdokoli - bez ohledu na své postavení ve firmě,“ vysvětluje Hlaváč. U soudu tak může skončit například jednatel firmy, ve které někdo ze zaměstnanců nainstaloval nelegální software bez jeho vědomí. KDE NAJÍT PIRÁTY? Podle detektivů jsou typickým příkladem podnikajících softwarových pirátů například architekti, grafici ve firmách či zaměstnanci projektových kanceláří. Mimo jiné proto, že právě v těchto oborech jsou příslušné profesionální programy nejdražší. „Časté je, že projektová kancelář vydělává díky jedinému softwaru, přičemž ani tento jediný ale nemá legálně koupený. Dochází tak k situaci, kdy architekt pomocí nelegálního programu připraví projekt, který prodá řekněme za 100 tisíc. Program, který neoprávněně použil, ovšem stojí 200 tisíc. Takový člověk tedy vlastně vydělává na produktu, který ukradl. To považuji za neomluvitelné. Bohužel musím konstatovat, že obdobné případy nejsou žádnou výjimkou,“ vysvětluje detektiv Jiří Jakubka z oddělení Software Security - SwS. Nelze prý ovšem zevšeobecňovat. K softwarovému pirátství podle něj může docházet i tam, kde by to nikdo neočekával. Například v prodejnách oděvů i jakékoli jiné provozovně, kde nemají zakoupené originální programy. Výjimkou samozřejmě nejsou ani domácnosti, i když k jednotlivému soukromému pirátovi to má softwarová policie přece jen ještě daleko. „Ne každý odolá pokušení, že by program nemusel kupovat, ale mohl by jej mít nelegálně. Vždyť si ho lze stáhnout zadarmo například z internetu nebo koupit přes inzerát za cenu kolem jedné stokoruny,“ tvrdí Jakubka. Podle jeho zkušeností mívají firmy načerno nejčastěji operační systém MS Windows a sadu MS Office, které jsou dnes při práci s počítačem nejčastěji používané. Poměrně populární je také nelegální kopírování her. „V současné době se nejvíce kopíruje software pro Playstation 2,“ dodává Jakubka, který mimo jiné pracuje pro firmu Sony. BÝVALÍ ZAMĚSTNANCI JSOU HROZBOU Až 90 procent udání o nelegálním používání software firmami pochází od bývalých zaměstnanců. „Ne vždy jsou tato udání falešná. Jsem si ale vědom toho, jak moc je tato záležitost citlivá a postupuji korektně. Nejprve věc prověřím a pokud získám dojem, že v té společnosti opravdu je používán nelegální software, pokračuji ve své práci,“ vysvětluje detektiv. Udavačské praktiky jsou v Česku stále oblíbenější. Nijak výjimečné nejsou ani případy, kdy programátor používá programy patřící zaměstnavateli i pro své soukromé podnikání. A po odchodu z firmy svého bývalého šéfa ještě udá kvůli načerno vypálené počítačové hře. Odborníci proto doporučují zesílit kontrolu právě nad pracovníkem, o kterém už předem víme, že se chystá firmu opustit. V takovém případě se určitě vyplatí dostupnými technickými prostředky zaznamenat stav počítače například měsíc před odchodem tohoto zaměstnance firmy a důsledně monitorovat veškeré jeho aktivity v posledních týdnech - zejména úmyslnou instalaci nelegálního softwaru. Základním předpokladem je však samozřejmě existence jasně rozlišených uživatelských práv ve firmě - tedy že se každý zaměstnanec musí do svého počítače přihlásit pod konkrétním jménem a heslem, aby šlo jednoznačně určit, kdo učinil konkrétní příkazy a změny ve firemní počítačové síti. JAK OCHRÁNIT SVOU FIRMU? Malým a středním podnikatelům se situace může zdát neřešitelná. Vždyť i kdyby se snažili své povinnosti dodržet sebevíc, proti zlému úmyslu jsou bezmocní. „V minulosti jsem měl nelegální software - jako všichni. Teď už několik let používám legální. Ale jak to mám uhlídat, když mi zaměstnanec může z domova přitáhnout kupu vypálených her a programů, nahrát je do firemního počítače a pak mě třeba udat…,“ ptá se jeden z majitelů menší firmy. Ale i v tomto případě existuje řešení. Odborníci doporučují přidat k pracovním smlouvám soupis legálně používaného softwaru. Zaměstnanec by měl vědět (a závazně podepsat), že bez písemného pokynu vedení nesmí do svého počítače instalovat žádný jiný program. Pokud zaměstnanec poruší zákaz a do pracovního počítače si nainstaluje nelegální software, má pak zaměstnavatel v ruce triumf. Může poukázat na to, že zaměstnanec porušil jeho výslovný zákaz a odkázat se právě na podepsaný soupis legálního softwaru. Ani u softwarové kriminality se nevyplácí podceňovat prevenci. Dobrým řešením může být zejména softwarový audit. „Firmy si díky němu mohou zajistit, aby v prostředí jejich počítačových sítí byla dodržována práva autorů softwaru. Jedním z mnoha výsledků tohoto auditu je také to, že pak lze zabránit nákupu softwaru, který firma nepotřebuje. Nicméně pokud se podnikatel nebo jednotlivec cíleně rozhodnou, že budou pirátské instalace používat, audit jim v tom nezabrání,“ vysvětluje Martina Hyndráková, manažerka auditovacího softwaru AuditPro. „Softwarový audit je odborným názvem pro inventarizaci licencí software ve firmě. Prvotním cílem je obvykle zjistit, co je na počítačích nainstalováno a zda jsou instalace legální. V současné době ale bývá čím dál častějším impulzem pro provedení auditu snaha zjistit, nakolik se licence softwaru skutečně využívají,“ dodává manažerka. V České republice proběhnou ročně stovky softwarových auditů. „Z čísel, která máme k dispozici, si nyní zhruba 40 procent firem nechává pomoci či poradit od externích auditorů,“ říká Hyndráková. Toto číslo ale stoupá spolu s rostoucím počtem počítačových firem, které služby softwarového auditora nabízejí. ŘEŠENÍ ZDARMA Jak už jsme napsali, častou pozvánkou pro kriminální policii bývá právě udání bývalých zaměstnanců. Pokud tedy přece jen dojde k policejnímu zátahu, lze mnohým problémům předejít také tím, že firma má v pořádku účetnictví - a to zejména doklady k legálně zakoupenému softwaru. Často totiž dochází k tomu, že firma sice používá legální software, ale přesto se octne v nesnázích. Skartace účetních dokladů je v tomto případě zásadní chybou. Zatímco povinnost archivace dokumentů pro daňové účely je relativně krátká, povinnost archivace pro účely důkazů o legálnosti zakoupeného software trvá po celou dobu užívání tohoto programu. Další možností, jak se levně vyhnout nařčení ze softwarového pirátství, je používání zvláštních legálních programů, za které podnikatel nemusí zaplatit ani korunu. Tento software bývá označován jako svobodný nebo volný. „Pokud používáte Open Source programy, nejenže je získáte zdarma, ale bezplatně je můžete také používat a šířit. Open Source vám jednoduše umožní používat programové vybavení zdarma a legálně. Typicky v případě, když firmy nemají peníze pro zakoupení určitého programu, mohou využít jiné možnosti, kterou je právě legální bezplatné stažení si obdobného programu z internetu.“ vysvětluje Filip Molčan, předseda organizace OSS Alliance. Mezi subjekty používající Open Source patří například Česká pošta, městské části v Ostravě, Praze, Blansku, Domažlicích či firmy Baťa a GTS International. „Firmy se začínají o Open Source alternativy zajímat čím dál častěji,“ dodává Molčan. Stále rostoucí podíl těchto programů potvrzují také nejrůznější tuzemské průzkumy. PIRÁTI ZE ZÁKLADKY Navzdory skutečnosti, že snadných a beztrestných řešení existuje hned několik, zůstává počítačové pirátství v Česku oblíbenou praktikou. Mediálně nejznámější kauzou jsou případy z vysokoškolských kolejí Strahov, ale bez větších obtíží lze najít malé počítačové piráty už na základních školách. Během posledních dvou let se začíná více také hovořit o odsouzených „pirátech“ z řad podnikatelů. Základním problémem jsou vysoké ceny softwaru, nedostatečná informovanost a z ní plynoucí malé právní povědomí. „Každý slušný člověk v téhle společnosti nekrade a platí daně. Rád bych, aby lidé za stejnou samozřejmost považovali také používání legálního softwaru,“ říká detektiv Jakubka. „Dodržovat zákon je nutné. Nejdřív je ale třeba vytvořit podmínky k tomu, aby jeho dodržování bylo výhodné. Proč trestat malé firmy za vypálené CD, když jiní na nelegálním softwaru vydělávají statisíce a bez postihu?“ ptají se podnikatelé oslovení Profitem. ZÁKLADNÍ POJMY Software: Programové vybavení počítače. Firmy nejčastěji používají operační systémy Windows od firmy Microsoft. O nelegální verzi se jedná tehdy, pokud je programové vybavení rozmnožováno a užíváno v rozporu s licencí a právními předpisy. Softwarové pirátství: Trestná činnost, kdy pachatel úmyslně, bez řádného oprávnění, kopíruje programové vybavení - ať už s tímto vybavením dosahuje zisku, či nikoliv. Softwarový pirát: Označení osoby, která porušuje autorský a trestní zákon. Za počítačového piráta může být označena osoba odpovědná za chod firmy, v níž je používán nelegální software. PRAKTICKÉ RADY

Tipy pro vedení účetnictví:

Nepodceňujte vedení účetní evidence k počítačovým programům. Vyhnete se potížím s finančním úřadem. Firmy jsou ze zákona povinny uchovávat účetní doklady k softwaru po celou dobu, kdy se programy užívají. Při zátahu na softwarové piráty ve vaší firmě může policie ověřovat doklady staré několik let. Auditoři doporučují tento drobný nehmotný nebo drobný hmotný majetek účtovat na podrozvahových účtech, a to až do jeho vyřazení z používání.

RIZIKA UŽÍVÁNÍ NELEGÁLNÍHO SOFTWARE

peněžité tresty za porušování autorského práva odnětí svobody až na pět let náhrady škod dotčených výrobců software (až dvojnásobek licenčních poplatků) trest propadnutí věci sankce finančních úřadů vyšetřování policie, které může firmu ochromit minimálně na jeden den ztráta dobré pověsti firmy

NELEGÁLNÍ SOFTWARE V ČÍSLECH

Region
 2004200320042003
 EU3537 12 1519786
 Česko4140132106
 Evropa mimo EU616123131937
 Střední východ, Afrika585612391018
 Asie, Tichomoří535378977553
 Latinská Amerika666315461262 
 Severní Amerika222375497243
 Svět celkem 353632 69528 794

Pramen: BSA 

PŘÍKLADY VOLNÉHO (SVOBODNÉHO) SOFTWARU Linux - www.linux.cz - open-source operační systém OpenOffice.org - http://cs.openoffice.org/ - výkonná náhrada komerčních kancelářských balíků, kompatibilní s Microsoft Office (open-source) Mozilla Firefox & Thunderbird - www.czilla.cz - internetový prohlížeč a e-mailový klient, vyšší bezpečnost než u konkurence (open-source) PDFCreator - http://sourceforge.net/projects/pdfcreator/ - převod libovolného dokumentu do formátu PDF (GNU licence) LEGÁLNÍ KOPIE

Oprávněný uživatel může legálně vlastnit pouze tyto kopie softwaru:

datový nosič, který si pořídil s originální licencí (CD-ROM) záložní kopii nebo kopii na pevném disku počítače

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče