Sociální pojištění by se mělo snížit

16. června 2008, 00:00 - Martina Martinovičová
16. června 2008, 00:00

PREZIDENT ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ JIŘÍ RUSNOK - Pokles sazby sociálního pojištění je krok správným směrem. Už proto, že vedlejší náklady práce jsou u nás relativně hodně vysoké. „Představuje obecně vysokou zátěž a z jeho eventuálního snížení budou těžit všichni,“ říká Jiří Rusnok.

Politici právě projednávají první etapu penzijní reformy a návrh na snížení sazeb sociálního pojištění o jeden procentní bod. Mají tyto kroky nějaký reálný význam, nebo jde především u snížení pojistného jen o gesto?

První etapa představuje nutnou první fázi složitého procesu reformy důchodového systému. Snížení sociálního pojištění je velice důležité. Jestliže na jedné straně hodláme vytvořit systém, v jehož rámci si budou muset lidé spořit na penzi více než doposud, musíme na druhé straně pro tyto úspory uvolnit nějaké zdroje. Je evidentní, že současná úroveň státních důchodů v České republice je v relaci ke mzdám neudržitelná. Mají-li si lidé více spořit, musejí mít z čeho.

Jestliže ale systém míří k deficitu, jak může akceptovat další snížení sazeb?

Odpověď spočívá v kouzlu diverzifikace. Systém musí dospět k tomu, že člověk nebude závislý jen na jednom zdroji. Musí zde nadále existovat průběžný systém financování penzí, který má své výhody, a soukromé spoření, které má jiné výhody. Jestliže stát uvolní nějaké peníze pro individuální úspory, lidé k nim přidají další peníze, takže se to ve finále vyplatí. V tomto případě samozřejmě nejde o podporu státu v podobě dotací či úlev, protože snížení sociálního pojištění má být plošné a bez vazby na spořicí pilíř. Přesto je to krok správným směrem už proto, že vedlejší náklady práce jsou u nás relativně hodně vysoké.

Průběžný systém přitom stejně bude muset stát částečně financovat i z jiných příjmů, ze širší základny, než je jen zdanění práce. Spíše jde o to, že právě napjatost státních financí vede k tomu jednomu procentu, což není mnoho. Uvědomme si, že reálně hovoříme o zhruba třech miliardách korun, což je jistě částka, kterou bezmála tisíc miliard státního rozpočtu dokáže absorbovat.

Proč zrovna sociální pojištění? Stát by také mohl ulevit na daních z příjmů.

Míra zdanění je u různých příjmů různá. Pro některé kategorie je to dnes už marginální záležitost, pro jiné ne. Sociální pojištění představuje obecně vysokou zátěž a z jeho eventuálního snížení budou těžit všichni. Samozřejmě kromě těch, kteří jej neplatí. To se ale týká velice omezeného okruhu jednorázových a nízkých příjmů, které se většinou daní nějakou speciální formou daně. Z tohoto pohledu mi návrh připadá rozumný.

Ministr financí Miroslav Kalousek potvrdil, že druhá etapa musí být založena primárně na změnách v sektoru penzijních fondů. A že je třeba ji dokončit do roka.

Nutné změny k rozšíření investičních možností, oddělení majetku, zapojení pojišťoven a podobně navrhujeme již delší dobu, a také jsme k nim ministerstvu financí předložili své návrhy.

V poslední době se zdálo, že tyto práce ustaly. Prohlášení pana ministra tak vítáme, zdá se, jakoby se ledy hnuly. Jeho záměry korespondují s tím, na čem se shodují i nezávislí odborníci, a co i my považujeme za technicky schůdné. Návrhy jsou připraveny, chápu to tedy tak, že do roka má být završen celý legislativní proces.

Ovšem ohledně třetí etapy reformy a možnosti částečného vystoupení z povinného placení pojištění – opt-outu – si ministr Kalousek nehodlá odhadnout horizont přijetí, a vyřešit tento problém zřejmě opravdu složité bude.

Obávám se, že jeho názor je realistický. Proti opt-outu je opozice a schvalování bude velice náročné. Navíc je třeba rozhodnout také o jeho parametrech a institucionálním zajištění. Za dva roky zde přitom máme volby do Poslanecké sněmovny. Přesto by ministerstva neměla na tento cíl rezignovat. Je třeba opt-out rozpracovat a položit jej na stůl jako variantu, která má podporu významné části politického spektra. Pokud s ním někdo nesouhlasí, nechť předloží vlastní řešení problému penzí v rychle stárnoucí zemi.

Penzijní fondy volají po změně systému, aby mohly nabídnout vyšší výnosy. Znamená to, že nyní se nevyplatí do nich investovat?

To v žádném případě. Existují zde státní příspěvky a daňové úlevy. Fond tedy zhodnocuje částku již jednou výrazně zhodnocenou státem. A to v systému, který se vyznačuje mimořádně vysokou bezpečností. Doposud přitom fondy vždy zhodnocovaly nad úrovní bankovních účtů. Samozřejmě vliv každé jednorázové podpory se časem rozplyne.

Dočkáme-li se ovšem nového systému v dohledné době, má smysl investovat už teď a nechat peníze růst v penzijním fondu spíše než jinde. Navíc by každý měl prostě část prostředků ukládat do dlouhodobého systému spoření už z principu. Zvyknout si, že část peněz má jít na důchod.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče