Sociální fond je i pro podnikatele

09. května 2006, 00:00 - ANDREA CERQUEIROVÁ
09. května 2006, 00:00

SVĚTLANA NAVAROVÁ, MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: I když z Evropského sociálního fondu těží především nekomerční sféra, ani podnikatelé nejsou bez šance. „Podnikatelé mohou například podávat projekty zabývající se vzděláváním zaměstnanců,“ nastiňuje možnosti Světlana Navarová.

SVĚTLANA NAVAROVÁ, MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ:

I když z Evropského sociálního fondu těží především nekomerční sféra, ani podnikatelé nejsou bez šance. „Podnikatelé mohou například podávat projekty zabývající se vzděláváním zaměstnanců,“ nastiňuje možnosti Světlana Navarová.

Česká republika je v poslední době kritizována za nízké čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Jak se k tomu staví ministerstvo práce a sociálních věcí?

Ministerstvo řídí tři programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu: Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ), Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha (JPD 3) a Program iniciativy Společenství EQUAL. Osobně se zabývám pražským programem, ale problémy jsou všude obdobné. Pravidla nejsou jednoduchá a nějakou dobu trvalo jejich nastavení, vyhlášení výzev, vyhodnocení a výběr projektů. Nyní shromažďujeme žádosti o platby na běžící projekty a jsem přesvědčená, že prostředky vyčerpáme.

Kdybych byla podnikatelkou v Praze, jakou bych měla šanci získat podporu z Evropského sociálního fondu?

Docela reálnou. Na období 2004 až 2006, přičemž čerpání prostředků končí v roce 2008, máme například v pražském JPD 3 k dispozici zhruba 3,6 miliardy korun. Do konce dubna 2006 jsme zatím obdrželi 1357 žádostí, z nichž 508 uspělo ve výběrových komisích. Ve skutečnosti je šance ještě lepší než tento poměr, protože řada žadatelů předkládala projekt opakovaně. To je ovšem jen statistika, ve skutečnosti bude záležet na projektu i opatření programu.

A mají vůbec tyto prostředky pro podnikatele význam? Na co je mohou použít?

Význam mají a je o ně rozhodně zájem. Programy z Evropského sociálního fondu jsou především zaměřeny na politiku zaměstnanosti. Tu však lze podporovat různými způsoby, ať již prostřednictvím samotné aktivní politiky zaměstnanosti či třeba prostřednictvím podpory začleňování znevýhodněných skupin a celoživotního vzdělávání nebo adaptability a konkurenceschopnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů. To znamená, že v JPD 3 podnikatelé mohou například podávat projekty zabývající se vzděláváním svých zaměstnanců zaměřeným na doplňování, rozšiřování a zvyšování kvalifikace včetně vzdělávacích aktivit v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Co patří k dalším podporovaným aktivitám?

Zavedení koncepčních moderních způsobů řízení organizací, včetně řízení lidských zdrojů, podpora spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací a rozvoj cestovního ruchu. V neposlední řadě je zde možnost získání prostředků na aktivity spojené s vytvářením nových pracovních míst a udržením stávajících či vytváření pracovních míst pro sebezaměstnání.

Co tedy přesně mám udělat, pokud chci požádat o grant? A kdo mi poradí?

Základním zdrojem informací by pro každého potenciálního žadatele měly být webové stránky www.esfcr.cz, není ovšem nutno detailně studovat programové dokumenty. Především je třeba si na webových stránkách prohlédnout rubriku „Výzvy“. Z textu výzev je přesně patrné, kdo a na co může žádat, jaké typy činností lze financovat, jak dlouho mohu realizovat projekt a v jaké výši, komu a v jaké podobě předkládám žádost a tak dále. Zajímavé mohou být i výzvy již uzavřené, protože se mohou opakovat. Pak je třeba si stáhnout „Příručku pro žadatele“, seznámit se s pravidly a začít podle uvedené nápovědy formulovat projektový záměr do vzoru žádosti. Všem bych vřele doporučila záměr konzultovat s kontaktní osobou, uvedenou ve výzvě, případně navštívit seminář pro žadatele. Pro inspiraci mohou posloužit výsledky výběrových komisí, které jsou uveřejněny u jednotlivých uzavřených výzev na webových stránkách.

A kolik bude stál projekt mne?

V rámci Evropského sociálního fondu lze proplácet až 100 procent uznatelných nákladů. To znamená, že u většiny projektů není nutné zajišťovat spolufinancování z dalších zdrojů, tak jak je to u většiny jiných evropských fondů. Na financování projektů JPD 3 se podílí Evropská unie a státní rozpočet, v některých případech i rozpočet hlavního města Prahy. V případě podpory podniků z veřejných zdrojů nesmíme zapomenout na to, že tyto zdroje jsou definovány jako veřejná podpora. Ze strany antimonopolního úřadu byla udělena výjimka, její celé znění je možno nalézt na webových stránkách v záložce „Veřejná podpora“. Pravděpodobně většina žadatelů z řad malých a středních podniků bude využívat takzvané pravidlo „de minimis“.

Co to znamená?

Toto pravidlo říká, že subjekt může během tří let obdržet veřejnou podporu do výše 100 tisíc eur, aniž by tato podpora podléhala výše zmíněným výjimkám. V případě, kdy podnik nemá vyčerpáno „de minimis“, budou mu uhrazeny náklady například na školení v plné výši. Pokud již podporu „de minimis“ vyčerpal, uhrazena bude pouze část nákladů dle uvedených výjimek. Pravidla také umožňují většinu projektů JPD 3 zálohovat, to jest příjemce podpory obdrží zálohu, kterou v pravidelných tříměsíčních intervalech vyúčtovává a získává další prostředky.

Do kdy lze o podporu požádat?

Termíny jsou vždy uvedeny ve zveřejněných výzvách. V současné době jsou v Praze vybrány k financování projekty za necelých 70 procent prostředků programu. To ovšem neplatí pro všechny oblasti podpory. Navíc v řadě opatření nedávno skončily výzvy vyhlášené na veškeré zbývající prostředky. Poslední kola výzev budou vyhlášena letos pouze tam, kde peníze ještě zbudou. Grantová schémata „Vyrovnávání šancí žen a mužů“, „Konkurenceschopnost“ a „Podpora inovací“ jsou již vyčerpána. V grantových schématech „Rozvoj počátečního vzdělávání“ a „Rozvoj dalšího vzdělávání“ je po třetí výzvě tak výrazný převis poptávky, že lze s jistotou rovněž předpokládat přidělení všech prostředků.

Kde je naopak ještě šance?

V grantových schématech „Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí“ a „Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu“ existuje ještě určitá pravděpodobnost další výzvy, ovšem pouze na zbytkové prostředky. Na Podporu aktivní politiky zaměstnanosti zbývá naopak prostředků ještě velmi mnoho, kvalitní projekty nutně potřebujeme a lze se zde uplatnit.

A pokud bych chtěla předkládat projekt mimo Prahu?

Pravidla jsou velmi obdobná, pouze je nutno se obdobným způsobem seznámit s dokumenty platnými pro Operační program Rozvoj lidských zdrojů.

Jaké chyby podnikatelé v žádostech nejčastěji dělají ?

Zdůvodnění projektu, typy činností a cílové skupiny projektu žadatelé zpravidla trefí dobře. Je třeba věnovat pozornost jasnému popisu klíčových aktivit projektu. To pak usnadní i zpracování rozpočtu a projekt je přehledný i srozumitelný. Obecně je dobré projekt velmi konkrétně zacílit - příliš vágní a všeobjímající cíle vyvolávají u výběrových komisí pochyby. Partneři nesmějí být skrytými dodavateli. Později, při samotné realizaci projektu, je třeba dodržovat pravidla, stanovená v Příručce pro příjemce, a v případě pochybností opět raději konzultovat. Pokud se při kontrole například zjistí, že výběrové řízení na dodavatele neproběhlo v souladu se stanovenými postupy, nebudou příslušné výdaje projektu uznány a proplaceny.

V kterých kapitolách má podnikatel největší šanci uspět?

Nejvíce podnikatelských subjektů figuruje v oblasti „Podpora inovací,“ kde nejvyšší přidělené dotace dosahují 30 milionů korun. Dále v obou grantových schématech zaměřených na „konkurenceschopnost“ a také pochopitelně v oblasti rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu. Jedna perlička: máme i projekt inovací v pivovarnictví.

Umíme si podle vás na evropské peníze sáhnout? Zlepšujeme se?

Všichni se čerpat ze strukturálních fondů teprve učíme. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že to půjde, a že zvládáme i problémy, které si nikdo na začátku neuměl ani představit. Za největší úspěch považuji to, že se čeští občané naučili poměrně rychle připravovat a předkládat projekty. Zároveň jsou však procedury pro čerpání evropských peněz složité, a proto narážíme na určité potíže, například na přenášení požadavků evropské legislativy do českých podmínek. Vzhledem k předpokládaným prostředkům z Evropského sociálního fondu a na základě zkušeností ze zkráceného období lze v budoucím období očekávat pozitivní dopady na situaci na trhu práce. Cílem ministerstva práce a sociálních věcí je využít v maximální možné míře těchto prostředků k investicím do lidských zdrojů, jež povedou ke snížení nezaměstnanosti a zlepšení situace na trhu práce.

ING. SVĚTLANA NAVAROVÁ Narozena 12. června 1956 v Praze. Absolventka elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, obor technická kybernetika. Do roku 1991 pracovala v podnikovém ředitelství VAKUS Praha (postupně jako programátorka, technička počítačů a vedoucí provozu). V letech 1991 až 1999 byla vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Ústředního sekretariátu ČSSD. V letech 2000 až 2002 byla poslankyně Poslanecké sněmovny. Od roku 2003 působí na ministerstvu práce a sociálních věcí, nyní jako vedoucí oddělení řízení a implementace JPD 3.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče