Sociální a zdravotní pojištění v roce 2007

08. ledna 2007, 00:00 - Antonín Daněk
08. ledna 2007, 00:00

Jak se změnila výše minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění? Jaké nové povinnosti čekají zaměstnavatele? Zůstává systém nemocenské zcela beze změn? Kolik činí penále za pozdní zaplacení pojistného? Připravili jsme stručný přehled změn od 1. ledna 2007.1. ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ1.

Jak se změnila výše minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění? Jaké nové povinnosti čekají zaměstnavatele? Zůstává systém nemocenské zcela beze změn? Kolik činí penále za pozdní zaplacení pojistného? Připravili jsme stručný přehled změn od 1. ledna 2007.

1. ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

1. 1. PŘÍJMY ZAHRNOVANÉ DO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

V souvislosti s novým zákoníkem práce přichází od 1. ledna 2007 podstatná změna při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění v případě sociálního pojištění: Vyměřovacím základem zaměstnance je nyní úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se z výše uvedených příjmů nezahrnují tyto příjmy: * náhrada škody podle zákoníku práce, * odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů, * věrnostní případek horníků, * odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, * jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, * plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

1. 2. SNÍŽENÍ SAZBY PENÁLE

S účinností od 1. ledna 2007 se snižuje penále za nedoplatky a opožděné úhrady pojistného jednotlivými skupinami plátců. Nová sazba činí 0,05 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.

Výše penále u pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za dobu před 1. lednem 2007 se řídí předpisy účinnými před tímto datem. Vývoj výše penále byl následující: 1. 1. 1993 - 30. 6. 1993……. 0,1 % 1. 7. 1993 - 30. 4. 1995……. 0,3 % 1. 5. 1995 - 31. 12. 2006 …..0,1 % IV. Nařízení vlády č. 462/2006 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu za rok 2005.

1. 3. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ ZÁLOHY OSVČ

Zákonem č. 117/2006 Sb. došlo s účinností od 1. dubna 2006 u osob samostatně výdělečně činných k podstatné změně mechanismu v souvislosti s placením pojistného.

Od tohoto data vychází ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ OSVČ z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Ta se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu.

V návaznosti na nařízení vlády č. 462/2006 Sb. činila tato „průměrná měsíční mzda“ v roce 2005 po zaokrouhlení částku 20 139 korun. Minimálním vyměřovacím základem OSVČ je 50 procent této částky.

Minimální výše zálohy na pojistné u OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, se vypočte od ledna 2007 následovně: Z min = 20 139 x 0,5 x 0,135 = 1360 korun.

Splatnost minimální „lednové“ zálohy je v období od 1. ledna do 8. února 2007. OSVČ, které provádějí platby formou trvalého příkazu, si musí změnit u peněžního ústavu výši zálohy.

1. 4. ZVÝŠENÍ ODPOČTU OD DOSAŽENÉHO PŘÍJMU U ZAMĚSTNAVATELŮ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Další změna se od ledna 2007 týká firem zaměstnávajících více než 50 procent osob se zdravotním postižením (z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců).

Při splnění podmínek stanovených zákonem č. 123/2005 Sb. mohou tito zaměstnavatelé odečítat od dosaženého hrubého příjmu u zaměstnaných poživatelů plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu měsíčně částku 5035 korun (0,25 x 20 139 po zaokrouhlení). Nárok na odpočet lze použít i v případě, že pobírání některého z důchodů netrvá po celý kalendářní měsíc.

1. 5. DOPOČET DO MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

Změny vyplývají také ze zvýšení minimální mzdy (od ledna 2007 vzrostla, na základě nařízení vlády, o 45 korun na 8000 korun).

U zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda (8000 korun), se provádí dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Dopočet se neprovádí u zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů: * osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, * osoba, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, * osoba, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, * osoba, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, * osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem (pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období).

Při odvodu pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno) se vychází z minimální mzdy. Pojistné z neplaceného volna se neodvádí v případě, jedná-li se o osoby uvedené v ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb.

Vpřípadě odvodu pojistného z titulu neomluvené absence nebo stávky se výše pojistného vypočítává stanoveným postupem z nové výše minimální mzdy 8000 korun.

2. ZMĚNY V DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

2. 1. OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ

Účast osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na důchodovém a nemocenském pojištění v roce 2007 se bude řídit dosavadními právními předpisy.

2. 1. 1. Minimální zálohy na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do podání Přehledu za rok 2006 platit minimální zálohy na důchodové pojištění 1394 korun měsíčně, po pod
ání Přehledu za rok 2006 minimálně 1491 korun. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě samostatné výdělečné činnosti hlavní i nadále vždy povinná.

Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do podání Přehledu za rok 2006 činit 558 korun, po podání Přehledu za rok 2006 se bude jednat minimálně o 597 korun. Tato osoba bude v roce 2007 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2007 nebo pokud její příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2006 ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění, tedy alespoň 45 200 korun. 2. 1. 2. Nemocenské pojištění Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstane nadále dobrovolná. Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do podání Přehledu za rok 2006 celkem 208 korun měsíčně, u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 83 korun měsíčně. Po podání Přehledu za rok 2006 bude minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 222 korun měsíčně, u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost to bude 89 korun.

2. 1. 3. Vyměřovací základ Vyměřovací základ pro odvod pojistného (tedy částka rozhodná pro výpočet důchodu) bude nadále částka, kterou si OSVČ určí, nejméně však 50 procent z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Takto stanovený vyměřovací základ ale nesmí být nižší než součin počtu kalendářních měsíců, ve kterých byla samostatná výdělečná činnost vykonávána, a minimálního měsíčního vyměřovacího základu.

Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální měsíční vyměřovací základ až do dne, v kterém byl (měl být) podán Přehled za rok 2006, činit 4709 korun. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak bude činit 1884 korun. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se vyměřovací základ alespoň v minimální výši stanoví pouze v případě, že za rok 2006 byla účastna důchodového pojištění.

Z celkového počtu měsíců se odečtou ty, v kterých OSVČ po celý měsíc měla nárok nebo pobírala nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství či vykonávala vojenskou službu.

Formulář pro Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2006 je už zveřejněn na webových stránkách ČSSZ na adrese: www.cssz.cz/osvc/prehled_2006/prehled_osvc_2006.asp

2. 2. ZAMĚSTNANCI

2. 2. 1. Odložení změny systému nemocenské Původně plánovaná změna systému nemocenské byla o rok odložena. V roce 2007 budou nadále v nemocenském pojištění platit následující zásady: Organizace s více než 25 zaměstnanci budou dávky nemocenského pojištění poskytovat stejně jako dosud.

Malé organizace do 25 zaměstnanců budou rovněž postupovat stejně jako dosud, tzn. budou přijímat od zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění a posílat je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Nemocenskou budou práceneschopní pojištěnci dostávat od prvního dne uznání dočasné pracovní neschopnosti.

2. 2. 2. Vyměřovací základ od 1. ledna 2007 Nadále budou platit jen dvě redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů. K 1. lednu 2007 se tyto redukční hranice zvyšují ze současných 510 na 550 korun a ze 730 na 790 korun.

Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ do částky 550 korun započte z 90 procent, z částky nad 550 do 790 korun se započítá 60 procenty, k částce nad 790 korun se nebude přihlížet. Maximální denní vyměřovací základ tak bude 639 korun.

Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 korun započítá v plné výši a částka od 550 do 790 Kč pak ze 60 procent. V praxi to znamená, že maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti bude 694 korun.

Za první tři kalendářní dny se nemocenská v současné době, a bude tomu tak i od 1. ledna 2007, počítá jako 25 procent denního vyměřovacího základu po redukci. Jeho maximální výše tak 1. ledna 2007 bude činit 160 korun za kalendářní den. Od 4. do 14. dne se nemocenská počítá jako 69 procent redukovaného denního vyměřovacího základu a od 1. ledna 2007 se tedy bude jednat maximálně o 441 korun za kalendářní den. Od 15. dne pracovní neschopnosti se nemocenská vypočítává jako 69 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. To znamená, že od 15. dne pracovní neschopnosti bude maximální nemocenská 479 korun za kalendářní den.

Maximální nemocenská, kterou bude možné dostat za prvních 30 kalendářních dnů nemoci, od 1. ledna 2007 bude celkem 12 995 korun. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 korun, tedy alespoň cca 24 000 korun měsíčně hrubého.

2. 2. 3. Příjmy zahrnované do vyměřovacího základu Od 1. ledna 2007 bude vyměřovacím základem zaměstnance (tedy částkou rozhodnou pro výpočet důchodu) úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Vyplývá to ze zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s novým zákoníkem práce.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nebude zahrnovat: * náhrada škody podle zákoníku práce, * odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), * věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb., * odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, * jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, * plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

Takto stanovený vyměřovací základ se poprvé použije pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za leden 2007.

2. 3. SNÍŽENÍ SAZBY PENÁLE

Od 1. ledna 2007 se zaměstnavatelům i OSVČ sníží sazba penále z dlužného pojistného. Nově se bude jednat o 0,05 procenta dlužné částky za každý kalendářní den, za který nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Jde tedy o polovinu dosavadní sazby, která činila 0,1 procenta.

Pokud příslušná správa sociálního zabezpečení povolí placení dlužného pojistné ve splátkách, penále z takového dluhu bude činit 0,025 procenta dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to od splatnosti první splátky dluhu.

(Připraveno podle informací České správy sociálního zabezpečení)

Tabulka

ČÁSTKY PRO ÚČELY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

všeobecný vymě

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče