Sobotkovo chucpe

26. března 2014, 12:00 - Pavel Páral
26. března 2014, 12:00

Odškodnění církví bylo, je a vždy bude diskutabilní akcí. Ono heslo „co bylo ukradeno, musí být vráceno“ zní sice hezky, ale lidské dějiny jsou dějinami krádeží a přesunů majetku, za něž nikdo nebyl nikdy odškodňován a když se chtěl bránit, čekala ho kulka nebo oprátka. Ale to, co provádí tato koalice kolem jednou schváleného a spuštěného vyrovnávání s církvemi, je opravdu dosti zapáchající činností.

Vyrovnat se nějak s církvemi tak, aby byla přetržena pupeční šňůra, která je svazuje se státem a státní kasou, je naprosto v pořádku a žádoucí. Nečasova vláda to udělat musela, protože ji to kromě elementárního smyslu pro odpovědnost nakázal i Ústavní soud. Kdyby k vyrovnání nedošlo, církve a řády by se domáhaly majetku a odškodnění soudně a díky nálezu Ústavního soudu by nepochybně ve většině případů uspěly. Náklady pro stát by nižší rozhodně nebyly.

Dohoda církví se státem není ničím jiným než dohodou mezi legitimní vládou a církvemi, stvrzenou Parlamentem. A jestli Bohuslav Sobotka hovoří o tom, že schválení zákona většinou jednoho hlasu je jako hlasování ukrajinského parlamentu, tak asi zapomněl, že sám byl ne až tak dávno ministrem financí také jen většinou jednoho hlasu stojedničkové koalice ve dvousethlavé Sněmovně. A na svém místě nasekal rozpočtové schodky desetinásobně převyšující částku, o níž se s církvemi pře, skoro každý rok. Ta dohoda platí a platit bude, i kdyby se Sobotka s Gajdůškovou navzájem rozkrájeli na nudle.

A když chce premiér kontrolovat, jak církve s vráceným majetkem hospodaří, měl by si nechat zkontrolovat, jak on sám ve svém poslaneckém životě hospodařil s náhradami určenými k zaplacení nákladů na práci poslance, získávání analýz a na vše další potřebné k řádnému výkonu funkce. Nepořídil z nich náhodou byt pro svou rodinu?

Chování církví v průběhu vypořádávání jejich nároků je někdy velmi nekřesťanské a třeba v případě Lesů ČR, kde se velmi nevybíravě domáhají neoprávněného prospěchu, když chtějí, aby státní podnik do vydání lesa netěžil, ale přesto zalesňoval a udržoval les na své náklady. A dějí se i jiné nefér příběhy, za něž by preláti zasloužili příkré odsouzení. A je nepochybné, že se mnohé nehezké s vráceným majetkem ještě stane, protože i v církvi jsou jen lidé a ti jsou hříšní.

Jenže chování této vlády včetně vyhrožování dodatečným zdaněním něčeho, co zdanit z principu nelze, postup církevní hodnostářů vůči státu vlastně legitimizuje podle pravidla oko za oko, zub za zub. Když chceš natáhnout ty mě, tak já budu rychlejší. To je politika poněkud nedospělá.


Od autora se dočtete více zde:

Pavel Páral: Doktorský Otesánek otevřel ústa

Pavel Páral: Kádruje se jako vždycky. Jen rychleji

Škoda Sparu


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče