Snížte si celní náklady při dovozu surovin

26. října 2010, 04:17 - Jiří Fronc
26. října 2010, 04:17

Evropská unie umožňuje snížit celní sazby na suroviny či komponenty, které dovážejí ze třetích zemí firmy v členských státech pro účely výroby. Jen české podniky tak ročně ušetří zhruba 1,3 miliardy korun. Jak celý systém funguje?

Foto: Shutterstock

Pokud dovážíte ze zemí mimo Evropskou unii suroviny, polotovary či komponenty pro vlastní výrobu, můžete sami požádat o snížení celní sazby. Systém autonomních celních suspenzí a kvót v Unii funguje již více než deset let. Aktuálně jsou dovozní cla dočasně suspendována pro bezmála 1 500 položek a úspory na clech překračují jednu miliardu eur ročně. Česká republika se do tohoto mechanismu úspěšně zapojila a se svými více než 100 případy a ročními úsporami na cle ve výši 1,3 miliardy korun je mezi středně velkými členy Unie premiantem.

Jednostranné snižování dovozních cel je jedním z účinných nástrojů k podpoře konkurenceschopnosti a investic do zpracovatelského průmyslu. V poslední době se v médiích objevují příklady takového snižování cel na některých světových trzích, například v Kanadě a Mexiku, ale i USA. V prvních dvou případech šlo o mimořádný krok v reakci na hospodářskou krizi a potřebu oživení výrob. Ve Spojených státech se jednalo o uplatnění standardního mechanismu revizí dovozních cel na nedostatkové suroviny a komponenty. Rovněž Unie takovým nástrojem disponuje a pravidelně snižuje dovozní celní sazby na zboží, které její zpracovatelský průmysl potřebuje. Navíc o tom, které konkrétní výrobky jsou pro snížení cla vhodné, se rozhoduje tím nejlepším způsobem – pomocí úzké spolupráce s unijním průmyslem.

Hlavní podmínky pro celní suspenze a kvóty
Musí jít o surovinu, polotovar nebo komponent – v rámci tohoto systému lze žádat o snížení cla na vstupy do výroby, nikoli však na konečné výrobky. Tovar je nedostupný na trhu EU – lze žádat pouze o snížení celní sazby na zboží, jež není vyráběno na unijním trhu (žádost o celní suspenzi), či je vyráběno v nedostatečném množství (žádost o celní kvótu). Rozdíl mezi cenou zboží na unijním trhu a trzích mimo EU není brán v úvahu. Nelze tedy žádat o snížení cla z důvodu, že zboží vyráběné v EU je dražší. Minimální výše nevybraného cla – v současné době lze žádat o suspenzi cla na zboží, u něhož celková výše potenciálně nevybraného cla činí minimálně 20 tisíc eur ročně. Výše se vypočítá jako součin hodnoty ročního dovozu a uplatňované celní sazby. Pro dosažení této výše mohou firmy své žádosti předkládat společně s jakoukoli další firmou z EU, která dané zboží také používá jako vstup pro vlastní výrobu.

Zažádat lze dvakrát do roka

Jak systém funguje? Žádosti o celní suspenzi nebo kvótu je možné podávat na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) nebo Generální ředitelství cel (GŘC) každých šest měsíců, konkrétně vždy do 20. února a 20. srpna příslušného roku. Přesné termíny a formuláře jsou vždy v předstihu zveřejněny na webových stránkách MPO: Úvodní stránka www.mpo.cz » Zahraniční obchod » Obchodně politická opatření » Autonomní systém suspenze cel a celních kvót pro určité výrobky » http://www.mpo.cz/dokument10962.html.

Po obdržení žádosti MPO společně s GŘC komunikuje s žádající firmou, radí a pomáhá se sestavením konečné bezchybné verze, která je následně odeslána do Bruselu. Pro každý jednotlivý výrobek musí být vypracována vlastní žádost, s detailním popisem výrobku včetně uvedení technických parametrů a funkcí.

Po obdržení žádostí od všech členských států Unie (zhruba 150 žádostí každého půl roku) je sestaven jejich seznam a rozeslán unijním firmám k posouzení. V Česku je tento seznam vždy zveřejněn na webových stránkách MPO a rozeslán příslušným svazům a asociacím.

Pokud se objeví firma, která dotčený výrobek vyrábí, může podat proti příslušné žádosti o snížení cla námitku. Žádající a namítající firma musí následně začít komunikovat, vyměnit si potřebné informace včetně technických specifikací, ve snaze zjistit, zda-li žádající společnost skutečně dováží stejný výrobek, který namítající společnost v EU vyrábí a je schopna ho žádající společnosti dodávat. Pokud se jedná o stejné výrobky, snížení celní sazby nelze schválit. Pokud se však nejedná o stejné výrobky nebo proti žádosti námitka není vznesena vůbec, žádost o snížení celní sazby je schválena.

Pokud jsou žádosti schváleny, příslušné celní suspenze či kvóty začnou platit od 1. ledna, respektive od 1. července, pokud se jedná o žádosti podané v srpnu předchozího roku. Nejbližší termín pro podání nových žádostí bude 20. února 2011.

Další možnosti pro snížení celních nákladů
České firmy mohou pro snížení či osvobození od cla při dovozu do EU využít také některého z takzvaných celních režimů s hospodářským účinkem: • přepracování pod celním dohledem • aktivní zušlechťovací styk • pasivní zušlechťovací styk • dočasné použití • uskladňování v celním skladu O povolení zvláštního celního režimu mohou české společnosti žádat prostřednictvím Celní správy ČR. Více informací najdete na www.celnisprava.cz/cz/clo/celni-rizeni/RHU. V případě jakýchkoli dotazů týkajících se autonomních celních suspenzí a kvót, kontaktujte Ministerstvo průmyslu a obchodu, oddělení ochranných opatření obchodu. E-mail: fronc@mpo.cz. Web: www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/ochranna-opatreni-obchod. Tel.: 224 852 975.

České žádosti jsou úspěšné zhruba z 80 procent

Ve většině případů je celní sazba snížena na nula procent po dobu pěti let s možností prodloužení. Snížená celní sazba platí plošně, bez rozdílu pro všechny dovozy do Unie. Nejde tedy o exkluzivní výhodu konkrétním firmám nebo vybraným dodavatelským zemím.

Z aktuálně platných 1 431 celních suspenzí a kvót může profitovat kterákoli firma v EU. Výše nevybraného cla, a tedy úspora nákladů unijních společností se každým rokem zvyšuje, letos již překročila jednu miliardu eur.

Česká republika se tohoto systému aktivně účastní již od svého vstupu do EU. Dvakrát ročně podává vlastní žádosti o snížení celních sazeb na další výrobky. Česko také na základě požadavků svých firem podporuje některé žádosti ostatních členských států, a podílí se tak na jejich úspěšném schválení, nebo naopak podává námitku, pokud je dotčené zboží v Česku vyráběno a snížení celní sazby by mohlo narušit obchodní zájmy českých firem.

Úspěšnost českých žádostí se pohybuje kolem 80 procent. České firmy v současné době využívají přibližně 100 celních suspenzí a kvót, jejich úspora na celních nákladech přesahuje zmíněných 1,3 miliardy korun ročně.

Vzhledem k celní unii EU-Turecko mohou – stejně jako firmy EU – žádosti či námitky proti žádostem v rámci systému autonomních celních suspenzí a kvót podávat i turecké firmy.

Autor působí na odboru mnohostranné a společné obchodní politiky na ministerstvu průmyslu a obchodu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče