Sníží cenový tlak řetězců kvalitu potravin?

03. února 2003, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista, petr44@centrum.cz
03. února 2003, 00:00

Ministr zemědělství Palas: Víme o tom, že některý "gothaj" opravdu není "gothajem" Nadnárodní obchodní sítě způsobují finanční problémy svým dodavatelům. Ti pak zase mají potíže s platbami svým partnerům. Rostoucí síla obchodních řetězců na tuzemském trhu začíná v poslední době přinášet více problémů než užitku.

Ministr zemědělství Palas: Víme o tom, že některý „gothaj“ opravdu není „gothajem“

Nadnárodní obchodní sítě způsobují finanční problémy svým dodavatelům. Ti pak zase mají potíže s platbami svým partnerům.

Rostoucí síla obchodních řetězců na tuzemském trhu začíná v poslední době přinášet více problémů než užitku. Zemědělci i potravináři si ostatně po celou dobu existence řetězců stěžují na problémy s placením svých dodávek, velká obchodní centra zlikvidovala celou řadu menších pultových, ale i samoobslužných, prodejen.

Spokojený spotřebitel a konec slabých

Spotřebitel je ale spokojen - pod jednou střechou našel prakticky celou škálu základních potravin i různých specialit, většinou v kombinaci se spektrem dalších služeb, možnost nakupovat i o víkendech či v noci, nepochybně se zvýšila kultura prodeje. Zboží v obchodních řetězcích je často levnější než na stáncích, bylo a je možné nakupovat třeba na týden dopředu. Zejména řetězce se navíc staly hlavním impulzem k restrukturalizaci tuzemského potravinářství, neboť tlakem na dodavatelské podmínky a ceny nakupovaných produktů vyřadily z trhu celou řadu nekonkurenceschopných podniků.

Nižší cena znamená nižší kvalitu

Jenže právě tlak řetězců na ceny začíná být alespoň pro celou řadu dodavatelů potravin neúměrný - a působí navíc i proti tolik zdůrazňovanému zájmu spotřebitele. Aby se totiž do cenových podmínek dodávek do řetězců potravináři vešli, jsou v celé řadě případů nuceni používat levnější suroviny, respektive nahrazovat původní standardní potravinářské komponenty jinými složkami, takže výsledkem je snižující se kvalita potravin. Samozřejmě, že výsledné produkty nejsou zdravotně závadné, jsou jenom jiné. Někdy natolik jiné, že název potraviny prakticky neodpovídá tomu, co si pod takovým pojmem spotřebitel představuje. Do paštik je tak přidávána strouhanka, do kečupů škrob, do salámů sojové náhražky, celá řada výrobků tvářících se jako máslo je ve skutečnosti margarín. Nesmyslná honba spotřebitele za light výrobky vede k tomu, že v jogurtech a dalších mlékárenských výrobcích včetně mléka samotného není tuk, ve kterém se ale rozpouštějí vitaminy. Výroba a prodej jmenovaných produktů je přitom důsledkem jediné priority - dosáhnout co nejnižší ceny.

Rozetne Palas gordický uzel?

O problému ví i ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas. Jak uvedl na nedávném setkání s novináři, bude v zájmu spotřebitele zřejmě v nejbližší době nutné novelizovat stávající podobu zákona o potravinách. Nejhorší jsou přitom podle Palase takzvané cenové akce řetězců, v zásadě tendry na dodávky co nejlevnějšího zboží. Protože dodávky potravin do řetězců znamenají jistotu významného odbytu produkce, snaží se jejich výrobci do vyhlášených cen „vejít“, výrobky pak ale neobsahují všechny složky, které by v nich měly být. „Pokud chce řetězec za nějakou nízkou cenu nakupovat nějaké výrobky od potravinářů, nechť nese takový výrobek název a logo řetězce. Nemůže se ale jmenovat například gothajský salám, když tomuto názvu tak levný výrobek neodpovídá,“ zdůraznil ministr. Do zákona o potravinách by tak bylo třeba podle Palase implantovat některé zásady o kvalitě potravin, které by nahradily dřívější Československé státní normy (ČSN). „Například ze zákona závazné receptury,“ uvedl ministr.

Co na to řetězce

Řetězce samozřejmě teze o snižujícící se kvalitativní úrovni některých levných potravin odmítají. Například Lucia Cavina, mluvčí obchodní sítě Ahold, tvrdí, že se řetězec při výběru dodavatelů „rozhodně neřídí heslem levné výrobky za každou cenu“, ale naopak, že zvyšovat kvalitu výrobků je jeho prvořadým cílem. Jednatel společnosti Globus ČR Petr Vyhnálek ovšem přiznává, že cena je určitě jedním z nejdůležitějších rozhodovacích kritérií zákazníka pro nákup a že se tento tlak na cenu promítá i do jednání o nákupních podmínkách. „Podle našeho názoru však výrobky, které v důsledku cenového tlaku ztratí svoji kvalitu nebude zákazník kupovat. Dále je důležité si uvědomit, že dnes neexistují žádné skupiny zboží, ve kterých by byly pouze výrobky v nejnižší cenové hladině, a každý si tak může vybrat buď ty nejlevnější, nebo ty dražší a kvalitnější výrobky,“ říká Vyhnálek.

Nízká osvěta nakupujících a vysoké investice

Skutečností nicméně zůstává, že pro českého spotřebitele je cena, především potravin, při nákupu zboží rozhodující a díky léta trvající absenci jakékoli spotřebitelské osvěty o kvalitě výrobků příliš neuvažuje. Řada potravinářských výrobců ale investovala desítky a stovky milionů korun do nových technologií, systémů kvality a kontroly typu HACCP či ekologických norem ISO a i díky tomu jsou jejich produkty dražší. Řetězec ale často objedná zboží od konkurence, která tyto certifikáty nemá a její zboží je levnější.

Tvrdá hra

Nikdo z potravinářů přitom nechce za svůj podnik na tyto praktiky poukázat, protože trestem by bylo vyřazení ze spektra dodavatelů příslušných řetězců. Redakce má však informace o tom, že minimálně v jednom případě byla dána při objednávce zboží přednost levnějšímu dodavateli v oblasti pekárenského zboží na úkor významného dodavatele s certifikovanou kvalitou. Stejně tak nehodlá žádný konkrétní výrobce poukázat na konkrétní řetězec, který mu dluží peníze po lhůtě splatnosti. Fakturační dokumenty však dokazují, že opět minimálně jednomu z rozhodujících dodavatelů dlužil významný domácí řetězec v lednu letošního roku 30 milionů korun. Zcela běžné jsou přitom příklady, kdy řetězec dodavatelům potravin ve skutečnosti nedluží, ale dobu splatnosti významně prodlužuje prostřednictvím rozporování vystavených faktur. Podle prezidenta Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslava Camplíka většina obchodních řetězců platí svým dodavatelům v dohodnutých termínech, které ovšem nemusí být totožné s obecně platnou splatností 30 dnů.

Na dodavatele tlačí i jejich dodavatelé

Největší prodlevy přitom podle ředitele PK Miroslava Koberny ale skutečně nastávají administrativními průtahy. To v praxi funguje tak, že řetězec zpochybní vystavenou fakturu na dodávku zboží v některé z položek z dodaných produktů, případně z důvodů nedodržení formálních náležitostí faktury. Díky tomu obchod fakturu neproplatí, ale také na své pochyby dodavatele neupozorní. Dodavatel se tak o tom, že faktura nebude z výše uvedených důvodů v termínu uhrazena, dozví až na základě vlastní iniciativy, obvykle v situaci, kdy se zajímá, proč nedostal za svou dodávku zaplaceno. To se může opakovat několikrát a původně třicetidenní splatnost se může protáhnout na čtvrt roku i více. Řetězec má přitom finanční prostředky od zákazníků na účtech každodenně v hotovosti ve výši několika stovek milionů korun. Výrobce potravin je ale včas nedostane, takže musí svým vlastním dodavatelům hradit úroky z prodlení nebo si brát na své podnikání úvěry od bank. I v tomto případě řetězce odmítají, že by se tak chovaly. A opět jedině Vyhnálek přiznává, že k takovým situacím docházet může, jsou však velmi řídké. „V loňském roce jsem řešil dva takové případy, letos zatím jeden,“ uvádí jednatel společnosti Globus ČR. To je podle jeho názoru vzhledem k množství dodávek všeho druhu zanedbatelný počet.

Na co všechno platí dodavatelé potravin obchodním řetězcům:

* zalistovací poplatky za každý druh prodávaného zboží (poplatek za zařazení do seznamu zboží)

* paušální poplatek za otevření každé obchodní jednotky

* regálové umístění, pokud chce své zboží na atraktivním místě tak, aby co nejlépe přilákal zákazníka

* marketingový bonus, který je určen na různé akce

* zpětné bonusy, které jsou placeny z tržeb, tzn. za dosažené obraty prodeje daného zboží

* slevy přímo do faktur, což znamená dodávku zboží od výrobce v nižší relaci, než je jeho daná ceníková cena

* nadstandardní marketingové akce, které sice nejsou povinné, ale při jejich nerespektování to producent brzy pocítí (jedná se např. o různé narozeniny daného obchodního subjektu či další oslavy)

* při letákových akcích musí dát výrobce nejen slevu na zboží uvedené v letáku, ale musí se rovněž podílet na výrobě daného letáku

* logistické bonusy

* EDI bonusy

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče