Sněmovna chce přehled o využití dotací

STRUKTURÁLNÍ FONDY - Komu a na co plynou peníze ze strukturálních fondů Evropské unie? To je podle poslanců velká neznámá.  Sněmovna si stěžuje, že od vlády dostává jen celková čísla o čerpání peněz, ale chybějí jí informace o konkrétních projektech a jejich skutečném přínosu. Poslanci tak nevědí, zda jsou peníze skutečně použity efektivně.

Česko patří mezi země s nejhoršími výsledky čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Prozatím nedokážeme využít všech možností, které se nám z dotačního měšce nabízejí.

Od svého vstupu do Unie v květnu 2004 do konce loňského roku získala Česká republika 144 miliard korun. Dalších více než sedm set miliard korun může dostat z evropských fondů v letech 2007 až 2013. Finanční prostředky mohou podnikatelům poskytnout startovací kapitál, malým a středním podnikům přinášejí podporu pro inovační a výzkumné projekty. Například v operačním programu Podnikání a inovace budou mít v několika příštích letech čeští podnikatelé k dispozici včetně národního spolufinancování téměř 100 miliard korun. Proto jej Hospodářská komora považuje za nejvýznamnější z programů z hlediska rozvoje podnikání.

Čerpáme málo a nevíme na co

„Máme zpoždění oproti ostatním zemím a zatím se nám to nepodařilo dohnat. Čerpáme málo a ani nevíme, na co čerpáme,“ stěžuje si člen sněmovního rozpočtového výboru Milan Urban. Finanční prostředky z fondů jsou v členských státech rozdělovány prostřednictvím zvláštních, většinou tematicky zaměřených programů či podobných nástrojů. Podle předsedy sněmovního kontrolního výboru Vladimíra Koníčka rozdělila Česká republika na příští roky čerpání peněz do více než dvaceti speciálních programů, jiné země jen do tří nebo čtyř. „Žadatelé v českých regionech narážejí na problém, že jejich investice se nevejde jen do jednoho programu, ale třeba do tří. Ale jejich podmínky jsou navzájem neslučitelné, a tak žadatelé nakonec na evropské peníze nedosáhnou,“ kritizuje. Výhodnější by podle něj bylo, kdyby byly vyhlášeny také jen tři nebo čtyři všeobecné programy, do nichž by se „vešly“ různé typy investic. To může být jedním z důvodů, proč Česko čerpá méně než ostatní nováčci.

Dalším důvodem je skutečnost, že koordinací působnosti operačních programů je u nás pověřeno ministerstvo pro místní rozvoj. Správa a řízení jednotlivých operačních programů je v působnosti příslušných rezortních ministerstev. Místní rozvoj kromě své celorepublikové koordinační úlohy plní u řady programů i roli přímého řídícího orgánu, který je zodpovědný za jejich úspěšné čerpání. „Chronické problémy jsou právě na ministerstvu pro místní rozvoj,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Jiří Dolejš. „Zpoždění v čerpání peněz máme pravděpodobně kvůli nefunkčnímu ministerstvu pro místní rozvoj, které je gestorem čerpání evropských peněz,“ míní i Urban.

Hlavně rychle utrácet

„Spolupráce s vládou se zhoršuje,“ kritizuje Urban. V čem je největší problém? Vláda poslancům poskytuje souhrnné údaje o stavu uvolňování a čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a o průběhu vyjednávání s Evropskou komisí. Ministerstva se ale podle poslanců soustřeďují hlavně na to, aby přidělené peníze včas „utratila“. Ale o tom, jak a na co je vydají, už se poslanci nedozví. Počet žádostí o dotaci většinou značně převyšuje množství peněz v operačním programu, a tak se musí vybírat.

I kdyby pro výběr projektů měla existovat určitá kritéria, dosud se výběr řídil především subjektivními hledisky, jak potvrdil i náměstek ministerstva pro místní rozvoj Daniel Toušek. „Šlo spíš o výběr, který neměl přímý vztah k cílům operačního programu, ale byly tam spíš neměřitelné parametry, například soulad projektu s nějakou strategií nebo koncepcí. Tedy všechno to, co bylo spíše subjektivním hlediskem,“ říká Toušek.

A současně upozorňuje na silné zájmové skupiny, které se kolem peněz z evropských fondů točí. Kvůli nepřehlednosti a komplikovanosti nakládání s penězi ze strukturálních fondů kritizovala ministerstvo v minulosti i Transparency International. Před rizikem ovlivňování úředníků při přidělování peněz varovala také Bezpečnostní informační služba. Ale výhrady má i Evropská unie. Kritizuje neexistenci výběrových řízení a nevhodné využití dotací.

Chyby a zase chyby

Poslanci volají po více informacích. „My chceme nejen globální čísla, ale i informace o konkrétních projektech, abychom věděli, na co se peníze efektivně utratily,“ vysvětluje Milan Urban.

„O detailech čerpání peněz se nedozvíme. V pořádku to není. Může se stát, že budou-li peníze vynaloženy špatně, budou se muset vracet,“ dodává předseda sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček. A jako příklad uvádí, že ministerstvo práce a sociálních věcí využívá peníze z Evropského sociálního fondu na běžnou činnost úřadů práce. „Narazili jsme na to, že náplň operačního programu byla nastavena tak, že se z něj dá čerpat na normální provoz úřadů práce. A to by mohl být problém,“ míní Koníček.

K chybě podle něj došlo už ve fázi vybírání projektů. „A teď má ministerstvo práce nelehkou pozici. Když peníze nebude na činnost úřadů práce vydávat, vystaví se kritice, že není schopno vyčerpat evropské dotace. A když je bude poskytovat dál, může se stát, že bude peníze vracet a ještě zaplatí pokuty. A to vyvolá další kritiku,“ dodává Koníček. Pokud se totiž projekty financované Evropskou unií dostanou do rozporu s unijními pravidly, musí členské státy peníze vracet.

A chyby dělá téměř každý. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že hned několik ministerstev se dopustilo v letech 2001 až 2006 chyb při vytváření a provozu informačních systémů pro čerpání peněz ze strukturálních fondů Unie. Třeba ministerstvo průmyslu v letech 2004 až 2006 špatně nastavilo některá pravidla pro čerpání peněz z programu Průmysl a podnikání a mezi přijetím žádostí a rozhodnutím o poskytnutí dotace uplynula příliš dlouhá doba.

Odpovědnost za zjištěné chyby nese bývalé vedení rezortu a agentury CzechInvest. Mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský ujistil, že současné vedení rezortu nastavilo efektivní pravidla a podstatně urychlilo schvalování žádostí o dotace. „Systém se zjednoduší a zrychlí. Chci, aby se žádosti schvalovaly do šedesáti dní,“ slibuje ministr Martin Říman.

Budeme vracet stamiliony

České republice však hrozí, že bude muset kvůli jednomu projektu, který selhal vinou ministerských úředníků, vrátit dotaci 430 milionů korun. Úředníci ministerstva pro místní rozvoj, včetně bývalého náměstka ministra Petra Formana, byli obžalováni z podvodu a praní špinavých peněz za to, že se údajně přes Nadaci pro rozvoj regionů, která spravovala evropské peníze na projekty rozvoje podnikání, chtěli v letech 2003 až 2005 obohatit o 229 milionů korun. Česko bude muset zřejmě stamiliony zaplatit, protože Evropská komise odmítla návrh na obnovení projektu podpory malého a středního podnikání z prostředků Phare.

Poslanci upozorňují také na to, že dotace ze strukturálních fondů jsou současně i dotacemi ze státního rozpočtu České republiky. „Větší část poskytuje Evropská unie, ale část jde i ze státního rozpočtu, a část hradí i příjemce dotace,“ vysvětlil Urban. K přibližně sedmi stům miliard korun, které může Česko čerpat z fondů Evropské unie v letech 2007 až 2013, musí náš stát přidat přes sto miliard korun z národních zdrojů na spolufinancování projektů, protože Evropská unie poskytuje maximálně 85 procent způsobilých výdajů.

„Jde o velké miliardy z rozpočtu a není to až tak pod kontrolou, už proto by měl rozpočtový výbor mít více informací,“ je přesvědčen Koníček. Přitom při projednávání státního rozpočtu a rozdělování peněz při pověstném „porcování medvěda“, kdy poslanci lobbují za peníze pro své regiony, se zákonodárci handrkují o každý milion ze státní pokladny. Bylo by logické, kdyby měli pod kontrolou alespoň peníze, které spolu s evropskými dotacemi plynou na projekty. „Musíme na vládu víc zatlačit,“ míní Dolejš. Máme co dělat. Rokem 2013 podpory z těchto fondů pro Českou republiku v podstatě skončí, budou totiž v mnohem menším rozsahu než dosud.