Sňatek úřadů. V čí prospěch?

29. září 2011, 20:28 - Táňa Králová
29. září 2011, 20:28

Za chystanou reorganizací se vynořuje mocenský boj o poslední státní pozemky. Dotýká se i církevních restitucí

Vláda už má jasno v tom, jak se stát majetkově vyrovná s církvemi. Dostanou 59 miliard korun během třiceti let a asi 56 procent bývalého majetku jim stát vrátí v naturálních restitucích. Vůbec ale není jasné, kdo pole a louky církvím vydá. Vládní pravá ruka totiž neví, co dělá levá. V zákopech se mezitím vede politický boj o nadvládu nad státními pozemky a pravidelným přítokem peněz z nájmů a splátek za privatizovaný majetek.
Pole a louky bude církvím vydávat Pozemkový fond České republiky (PF). S tímto scénářem počítá návrh zákona ke zmírnění některých majetkových křivd a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, vzešlý z dílny ministerstva kultury. Besserův úřad přirozeně vychází z předpokladu, že když fond asi 48 tisíc církevních hektarů spravuje, předá je i do rukou církevních hodnostářů. Nad vším má bdít pozemkový úřad, součást ministerstva zemědělství (MZe). Předloha zákona k církevním restitucím mu přisuzuje důležitou roli, a sice schvalovat dohodu mezi PF a církvemi o vydání zemědělských nemovitostí. A předtím samozřejmě prozkoumat, jestli je postup v pořádku.

Jedno datum pro všechno

Jenže MZe řízené Ivanem Fuksou (ODS) má s oběma pozemkovými institucemi jiné plány. Jejich načasování ovšem příliš neladí s církevními restitucemi. Ty mají začít 1. ledna 2013, kdy už ale Pozemkový fond nemá existovat. Ke stejnému datu má totiž vzniknout Státní pozemkový úřad, který pohltí dnešní PF existující dle zvláštního zákona a pozemkové úřady podléhající ministerstvu zemědělství.
„Vybudujeme jednu státní instituci, která bude vykonávat činnost vztahující se k zemědělským pozemkům a stavbám ve vlastnictví státu,“ předsevzal si šéf agrárního resortu Ivan Fuksa (ODS). Od sjednocení dvou úřadů si slibuje, že stát ušetří na lidech i provozu. Pro veřejnost by služba na jednom místě měla být komfortnější. Spojení obou institucí s příbuznými agendami má logiku. Doporučila jej také poradenská firma Facility, která připravila možný scénář transformace. Z něj vyplývá, že sloučení by přineslo významné úspory. Výrazně by totiž ubylo pracovišť i zaměstnanců, protože jejich pracovní náplň a odbornost se na obou úřadech do značné míry překrývá, a lidé jsou tedy vzájemně zastupitelní. Současných 1600 zaměstnanců, kteří pracují na okresních a krajských pobočkách fondu a pozemkových úřadů, by se dalo zredukovat o 226. Po opuštění okresů by se dnešních celkově 132 pracovišť smrsklo na čtrnáct krajských. Tím by se ročně dalo uspořit 110 milionů korun, vyčísluje analýza.

Čas a Nečas

Jak spočítala společnost Facility, ušetřit by se mohlo i podstatně víc – 490 milionů korun, pokud nový úřad bude právnickou osobou, tedy zřejmě státní akciovkou. Ministr Fuksa ale chce, aby byl Státní pozemkový úřad organizační složkou státu. Definitivní rozhodnutí dosud nepadlo. Fuksa podle všeho čeká na stanovisko premiéra Petra Nečase. Do konce října má přitom šéf MZe předložit vládě zprávu o transformaci PF, a to včetně organizačních a legislativních kroků. Čas hraje proti rychlým změnám, zvlášť ve spojení s církevními restitucemi.
Navíc pár, který má být sezdán, není zrovna v idylickém vztahu. Pozemkový fond se do nového svazku příliš nehrne. Platí ovšem usnesení vlády z března 2008, že do konce roku 2012 skončí a jeho zbytková agenda přejde pod organizační složku státu v působnosti MZe. Jak připomíná první náměstek ředitele PF Petr Šťovíček, vláda tehdy předpokládala, že restituce již budou vypořádány a státní půda prodána. Zbývá ale ještě privatizovat kolem 130 tisíc hektarů a uspokojit nároky v hodnotě tři čtvrtě miliardy korun. A k tomu vydat církevní pozemky. Fond vedený bývalým náměstkem libereckého hejtmana Radimem Zikou (ODS) se tímto snaží obhájit prodloužení své existence. Kritici fondu namítají, že takzvané liberecké křídlo, tedy lidé, které si Zika přivedl, se na svých židlích snaží udržet co nejdéle. „Transformace by se měla odložit, než se dokončí vypořádání zemědělských nemovitostí ve správě PF s církvemi,“ je přesvědčen Šťovíček.
Naopak vrchní ředitel Ústředního pozemkového úřadu (ÚPÚ) Jaroslav Vítek (ODS) už veřejně mluví o novém úřadu skoro jako o hotové věci. Nedávno prohlásil, že koncem září by měl být zpracován zákon týkající se Státního pozemkového úřadu. Mluvčí MZe Radek Ležatka tato tvrzení trochu krotí: „Návrh je v základních obrysech připraven a v říjnu budou dopracovány připomínky a detaily projednávané s ministerstvem financí a dalšími, aby mohl být předložen do porady ministra a legislativního procesu.“ Na MZe, jehož součástí je Vítkův úřad, nevidí důvod, proč transformaci Zikova fondu odkládat kvůli církevním restitucím. Aby nedošlo ke kolizi v jednotlivých rolích, stane se povinnou osobou místo PF přímo ministerstvo, jak samo navrhuje. Nebo se může zvolit druhá varianta: nový úřad bude o vydání pozemků vždy rozhodovat ve správním řízení. „Nemusí se tak odkládat transformace ani vypořádání církevních restitucí,“ poznamenává Ležatka.

Vybere si ministr. Který?

Ředitele Státního pozemkového úřadu bude jmenovat ministr, navrhuje připravovaný zákon. Fuksovi se totiž nezamlouvá svébytnost ředitele PF, kterého přímo neřídí. Jmenuje ho vláda. Stejně tomu bylo donedávna u Státního zemědělského intervenčního fondu. Tam si ale Fuksa prosadil změnu, do funkce pak vyslal Oldřicha Černocha, který fond už dříve poznal z pozice ekonomického náměstka.
Vůbec není jisté, že to bude Fuksa, kdo si vybere šéfa nového pozemkového úřadu. Stále častěji se mluví o tom, že Nečas už jen hledá důvody pro Fuksovo odvolání. Na jaře žádaly jeho hlavu Věci veřejné. Pokud Fuksa ve funkci přežije, posadí do křesla pozemkového veleúřadu Vítka? „To je předčasná otázka,“ uhýbá ministr. Svého podřízeného ale za aktivitu kolem transformace chválí. Vítek, který byl za starostování Filipa Dvořáka (ODS) na Praze 1 na radnici tajemníkem, Fuksovi vděčí za to, že se na MZe mohl vrátit. Do čela ÚPÚ se dostal už za ministra Petra Gandaloviče (ODS). Po roce a půl ho odvolal ministr Jakub Šebesta dosazený do úřednické vlády sociálními demokraty. Oficiálně byl Vítek odejit kvůli manažerskému selhání, neoficiálně pro údajné „vylepšování“ systému veřejných zakázek na pozemkové úpravy spolu s tehdejším ekonomickým náměstkem Petrem Kušnierzem. Ten je nyní ve vazbě a je obžalován z přijetí úplatku a zneužití pravomocí úřední osoby. Měl se ho dopustit jako šéf úřadu regionální rady Severozápad, přes kterou měla skupina kolem Kušnierze vyvést desítky milionů korun z evropských fondů.

Stamiliony pod Kalouska

Když se autonomní Pozemkový fond přemění na pouhou složku státu, agrární resort se tím připraví o finanční zdroje, které s oblibou využívá ve prospěch zemědělců. Zrovna minulý týden poslanci schválili převod 1,1 miliardy korun z účtu fondu na dotace chovatelům prasat, drůbeže a včel. Celkem PF věnoval na zemědělství během patnácti let více než dvanáct miliard korun. Ministr Fuksa věří, že resort o tyto peníze nepřijde, ani když nový úřad bude přímo napojen na státní rozpočet. „Budeme žádat o peníze rovnou ze státního rozpočtu. Bude to přímější,“ míní.
Na stát přejde veškerý majetek fondu a do rozpočtu poplyne ročně několik stovek milionů z prodeje půdy a nájemného. Celkové příjmy PF by v příštím roce měly přesáhnout 1,7 miliardy. Některým občanským demokratům se nelíbí, že šéf státních financí Kalousek a jeho TOP 09 tímto získají větší vliv na zemědělství.
Se zánikem fondu se má zároveň uvolnit prodej státní půdy. Zruší se totiž současný zákon, který dává zvláštní privilegia zemědělcům hospodařícím na pronajatých pozemcích. Místo tabulkových cen se bude prodávat za tržní. Ministerstvo obhajuje změnu tím, že z 900 tisíc hektarů stát slíbil prodat 500 tisíc, a to už splnil. Začátkem přespříštího roku bude k odstátnění ještě zhruba sto tisíc hektarů. Do výbavy pro nový úřad to není málo.

Státní držba 225 tisíc hektarů nyní spravuje Pozemkový fond
48 tisíc hektarů je blokovaných církevním paragrafem
47 tisíc hektarů je rezerva pro rozvojové programy státu a pozemkové úpravy
130 tisíc hektarů zbývá k privatizaci

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které Vás ochrání před otravnými telefonáty
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Google dnes představí Android O. Stylově na zatmění Slunce v USA
Intel vydává nové Atomy pro servery. 16 jader, spotřeba do 30 W a 10 Gb/s síťovky k tomu
Xbox One X bude stát 13 500 Kč. Do obchodů půjde i limitovaná edice Scorpio
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít