Snadnou cestu k úvěru od banky nečekejte

09. listopadu 2011, 12:30 - Jan Stuchlík
09. listopadu 2011, 12:30

Firmy se ze strany bank nemůžou těšit na žádné zázraky. Už po krizi začaly banky mnohem obezřetněji hodnotit žádosti o úvěry a kvůli nejistým ekonomickým vyhlídkám v tom budou pokračovat. Na druhou stranu se o zdravé a perspektivní firmy a financování jejich plánů mezi sebou budou prát.

Foto: Profimedia

O podmínkách mezinárodní finanční pomoci Řecku a nabídce na odpuštění velké části státního dluhu musejí rozhodnout v referendu Řekové, prohlásil zkraje minulého týdne řecký premiér Jorgos Papandreu, a zmrazil tak uspokojení evropských politických špiček, které o pár dnů dříve upekly další „definitivní“ balík opatření pro vyřešení evropské dluhové krize. O dva dny později bylo vše jinak. Papandreu je údajně ochoten referendum neuspořádat, pokud s ním bude domácí opozice spolupracovat na prosazování bolestných úspor a reforem, kterými je pomoc podmíněna. V pátek Řecko referendum odpískalo úplně.

Ve výsledku je jedno, jakou hru Papandreu hrál. Stačí, že tím posunul z říše fantazie blíže do reality černé scénáře, jež si pohrávají s živelným bankrotem Řecka a nákazou do dalších zadlužených zemí. Ta skončí obří evropskou bankovní krizí a hlubokou recesí a pohltí i Česko. Optimisté, kteří zatím počítají s vyřešením evropské dluhové krize a jen s menším zpomalením hospodářského růstu, se najednou ocitli v menšině. Papandreovy názorové kotrmelce proto jasně ilustrují důvody nejistoty, jaká ohledně dalšího ekonomického vývoje v Evropě, a tedy i v Česku už od léta panuje.

Pro české firmy je tato nejistota obzvláště tíživá. Do Evropské unie směřuje přes 80 procent jejich exportu. Když tamní trhy zkolabují, přijdou o zakázky a banky jim nebudou ochotny půjčovat. V extrémním případě může tok úvěrů z bank, jejichž zahraničních matek se dluhová krize bezprostředně dotýká, úplně zamrznout. Přitom v posledních měsících se trh s firemními úvěry začal po krizi zase rozjíždět. Podniky se oklepaly z recese, našly si nové zákazníky a banky jim najednou byly ochotnější půjčit. I když snadnější cestu k úvěrům mají spíše velké korporace než malé a střední podniky, celkový objem úvěrů pro firmy zase v Česku roste.

Banky zatím drží pesimismus na uzdě. Doufají, že evropská dluhová krize se v novou recesi nezvrhne. Zpřísňování podmínek pro úvěry nechystají. Nicméně ani nehodlají nynější hodnocení rizikovosti firem a jejich žádostí o úvěry příliš uvolnit. „Kvůli zpomalení růstu neočekáváme zásadní změny v našem přístupu k úvěrování,“ tvrdí Martin Pěchouček z ČSOB. Bitva o půjčky tak bude pro řadu firem dál složitá. V blízké budoucnosti se dá navíc čekat, že před podpisem úvěrových smluv si budou banky mnohem častěji než dnes přidávat ještě jednu podmínku – za úvěr si k nám převedete platební styk a budete nám platit i za další služby.

Komu banky nepůjčí

Nejistota ohledně vývoje české ekonomiky v příštím roce je velká. Částečné zpomalení se po poměrně rychlé cestě z recese očekávalo. Jenže odhady růstu se pohybují od nuly až po dvě procenta. I nula přitom počítá s tím, že eurozóna dluhovou krizi vyřeší. Domácnosti nebudou ochotny kvůli vládním škrtům a vyšším daním utrácet, firmy si zase kvůli nejistotě rozmyslí investice. Tím, jak zabrzdí ekonomiky v západní Evropě, především Německo, které táhly český export, přijdou firmy i o část zakázek v zahraničí. Nelze přitom vyloučit, že zbrzdění v eurozóně se může změnit v propad. Exportéři i firmy odkázané na domácí trh se tak zase mohou bankám jevit jako o něco rizikovější a některé mohou mít opět problémy se získáním financí na další provoz či rozvoj.

Samotná dluhová krize v eurozóně, pokud se nenaplní nejčernější předpovědi, nebude mít na české banky přímý dopad. Tuzemské peněžní ústavy jsou stabilní, mají dostatek kapitálu, nedrží kvanta pochybných dluhopisů a hlavně v průměru zatím rozpůjčovaly jen 70 procent klientských vkladů. „Z hlediska finanční síly je schopnost bank poskytovat úvěry větší, než co ekonomika může reálně absorbovat,“ říká Luděk Niedermayer, ekonomický expert poradenské společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér České národní banky. Nedá se ovšem vyloučit, že zahraniční matky tuzemských bank, které by se dostaly do potíží s plněním přísnějších kapitálových požadavků schválených eurozónou, budou na zpomalení ve svých zemích reagovat i pokynem do Česka k omezení riskování při poskytování úvěrů. Je rovněž možné, že tlak na navýšení kapitálu donutí některé mezinárodní banky přehodnotit strategii. Pokud je pro ně Česko jen okrajový trh, mohou z něj odejít.

Ekonomové se shodují, že Česko i celou Evropu v příštích letech čeká spíše pomalý růst. Nebude to prostředí, které by mělo české firmy položit, ale bude to znamenat mnohem tvrdší boj o zakázky. „Zatímco před finanční krizí, kdy všichni počítali s rychlým růstem, dávala většina firemních plánů smysl a banky je ochotně financovaly, teď bude takových projektů podstatně méně,“ soudí Petr Witowski, ředitel úseku firemní klientely České spořitelny. S žádostí o bankovní financování uspějí firmy, které jsou finančně zdravé a mají rentabilní a racionálně postavené projekty. Vzhledem k tomu, že banky budou mít na výběr méně žádostí než v minulosti, budou se o skutečně dobré firmy prát. Protože bez poskytování úvěrů nemohou vydělávat.

V konečném důsledku musejí firmy v bankách počítat v podstatě se stejným přístupem, s jakým se setkávaly už v uplynulých dvou letech. „Mnohem větší roli bude hrát odvětví, v němž firmy působí. V některých bude získání úvěru problematické. Takovým oborem je třeba stavebnictví, které se dosud nevzpamatovalo z recese,“ tvrdí Witowski. Stavební firmy pořád čelí poklesu výroby. Čím dál víc jich nestačí splácet úvěry. Za posledních dva a půl roku vzrostl objem úvěrů ve stavebnictví se splátkami opožděnými déle než tři měsíce více než dvakrát ze 14 na 31 procent a má tendenci dál růst. Pozitivněji se jeví zpracovatelský průmysl, kde podíl nesplácených úvěrů klesá. „Pokud se nestane nic dramatického z nezaměstnaností, mělo by se dařit i službám a obchodu,“ dodává Witowski.

Bankovní poučení z první krize

Řada firem si po vypuknutí finanční krize a příchodu recese stěžovala, že je banky odřízly od úvěrů. Banky kontrovaly, že úvěrové podmínky nezpřísnily. Nepožadovaly větší zástavy či dodatečné zajištění. Žádosti o půjčky ovšem začaly hodnotit mnohem obezřetněji. Už proto, že firmy jak přicházely o zakázky, začaly v očích bank vypadat mnohem rizikověji než před krizí. „Banky jsou citlivější například na rezervy v předkládaných projektech. Firmy musejí ukázat, že jejich záměry jsou životaschopné i v případě, že jim vypadne odběratel nebo se zvýší ceny vstupů. Žádoucí je i větší podíl ostatních zdrojů na financování, ať už jde o vlastní zdroje firmy nebo třeba o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie,“ vypočítává změny v chování bank Václav Štětina, ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank.

Před krizí byly banky ochotny nést i část podnikatelského rizika firem tím, že požadovaly jen minimální finanční spoluúčast. Teď se banky více drží tradičních postupů a v průměru požadují po firmě, aby do projektu vložila na začátku 20 až 30 procent vlastních peněz. „Není to ale dogma. Velmi kvalitní projekt klidně zafinancujeme z 90 procent a naopak na rizikovější záměr poskytneme jen polovinu peněz,“ dodává Štětina.

Banky si obezřetnějším přístupem k novým úvěrům a restrukturalizací nesplácených půjček v uplynulých dvou letech vyčistily úvěrová portfolia. Je v nich nyní větší podíl zdravějších podnikatelských záměrů. To by mělo firmám při očekávaném zpomalení pomoci. Banky nebudou muset řešit náhlý výpadek plateb u mnoha úvěrů, a nebudou tak mít důvod úvěrové linky zavírat nebo výrazně přiškrcovat.

Firmy jsou racionálnější

V nedávném průzkumu Hospodářské komory mezi malými a středními firmami 72 procent oslovených uvedlo, že banky zůstávají obezřetné. Necelá pětina firem zaznamenala zhoršení přístupu k úvěrům. Zatímco v roce 2009 byla změna chování bank pro firmy překvapením, teď se s ním učí žít a přizpůsobují se. „Podnikatelé jsou dnes racionálnější v hodnocení reality. Jejich projekty jsou mnohem propracovanější než dřív,“ říká Štětina z Raiffeisenbank. Do bank navíc chodí více firem, které prošly očistnou kúrou a jsou teď v lepší finanční kondici.

Mnohé podniky zracionalizovaly procesy, propustily část pracovníků a zvýšily produktivitu práce, někdy až o 20 procent. „Zejména velké firmy si při sestavování plánů a koncepcí nově najímají externí poradenské firmy, které jim poskytnou nezávislé a nezaujaté stanovisko k jejich záměrům,“ popisuje Petr Kopáček z Hospodářské komory. Firmy pečlivě hodnotí obchodní a finanční rizika, ale i rizika vyplývající z inovační politiky. „Nejsou tak zbrklé v investicích a snaží se je financovat bankovními zdroji až v okamžiku, kdy mají vlastní hotovost a jsou schopné projekt minimálně ze 30 procent spolufinancovat,“ dodává Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Opatrnější jsou i exportéři. Zatímco před krizí se zabezpečovali hlavně proti pohybu kurzů měn, dnes mnohem více řeší i riziko změny úrokových sazeb či cen surovin, které potřebují pro výrobu. Část firem dnes sedí na větší hotovostní rezervě, která slouží jako pojistka pro případ očekávaného zpomalení. Mnoho firem nyní samo tvrdí, že kdyby je k podobným opatřením někdo nebo něco donutilo ještě před krizí, mohly být mnohem ziskovější a ve svém rozvoji mnohem dál.

Sebevědomí firem se odráží i v průzkumech. Poslední vydání Indexu podnikatelského sentimentu, který sestavuje společnost Deloitte na základě odpovědí manažerů velkých podniků, ukazuje, že polovina z oslovených firem vidí svou finanční situaci v příštích měsících jako pozitivní. Navzdory tomu, že o celkových vyhlídkách ekonomiky totéž tvrdí jen čtyři procenta podniků. Z bank navíc zaznívá, že firmy, které provedly vnitřní restrukturalizaci a mohou se pochlubit efektivnějším hospodařením, mají u nich větší šanci získat úvěr. Bankéři se totiž podniků při vyřizování úvěrů mimo jiné ptají, jakým způsobem na krizi zareagovaly. Některé dlouhodobé potíže českých podniků ovšem nezmizely. „Za velký problém lze v Česku obecně označit platební morálku, která spíše vede k větší závislosti firem na cizích zdrojích,“ soudí Jindřich Vašina, partner z oddělení auditu společnosti KPMG.

Cesta z krize rovněž ukázala, že ne všechny firmy potřebují bankovní úvěry k prosperitě. Typickou ukázkou je zpracovatelský průmysl. Objem úvěrů pro firmy v tomto sektoru se po krizi propadl a od té doby nijak dramaticky nevzrostl, přestože právě průmysl táhl české hospodářské oživení. Experti to vysvětlují právě zefektivněním provozu, ale také nižším objemem investic. V tomto ohledu se nabízí srovnání s Německem, kde se navzdory rychlému pokrizovému hospodářskému růstu objem úvěrů nijak výrazně nezvýšil. Tamní firmy jednak omezily investice, na které by si musely půjčovat, ale také v posledních třech letech výrazně zlepšily hospodaření s provozním kapitálem. Díky lepšímu řízení zásob, pohledávek a závazků dokázaly velké podniky snížit dobu vázání provozního kapitálu o devět dnů, tedy o 17 procent, a střední podniky o tři dny, což představuje pětiprocentní zkrácení. Díky uvolnění peněz si nemusely na provoz tolik půjčovat. V příštích třech letech mohou jen střední podniky v Německu dalším zlepšením v této oblasti uvolnit až 115 miliard eur, zjistila studie společností Roland Berger a Creditreform, což je více než dvojnásobek částky, kterou budou potřebovat pro další rozvoj. Podobné rezervy se u českých firem podle expertů moc odhadnout nedají.

Úvěr a něco navíc

Bez ohledu na případný návrat recese se firmy budou muset připravit, že je v budoucnu čeká ještě jedna změna. Banky z nich budou chtít ještě častěji než dnes dostat výměnou za poskytování úvěrů více peněz. Firmy by tak mohly při žádostech o úvěr slyšet i takové požadavky jako převedení platebního styku či nákupu dalších bankovních služeb od banky, po níž půjčku požadují. Na vině jsou nová pravidla pro hospodaření bank zvaná Basel III. Ta budou muset banky zavést postupně do roku 2019. Kvůli povinnosti držet více kapitálu a větší objem likvidních aktiv se bankám poskytování úvěrů prodraží. Studie poradenské společnosti McKinsey spočítala, že krátkodobé úvěry se bankám v průměru prodraží o 0,45 procentního bodu, dlouhodobé firemní úvěry budou pro banku dražší o půl procentního bodu a specializované úvěry až o 0,6 procentního bodu. Experti na české bankovnictví nicméně soudí, že toto zvýšení nákladů bank se v tuzemsku neprojeví horší dostupností úvěrů nebo jejich zdražením.

Banky se ovšem svých zisků nebudou chtít vzdát. Příležitostí pro dodatečný výdělek jsou právě operace, které bance žádný kapitál nevážou, a přesto jí přinášejí příjmy, jako například poplatky za platební transakce či za různé zajišťovací operace. Pokud bude firma chtít odejít do jiné banky za lepšími či levnějšími službami, bude si nejspíš muset vyjednat i refinancování stávajícího úvěru. Banky ovšem odmítají, že by se kvůli tomu firmy staly jakýmisi rukojmími, které pak snadno vyždímají třeba zvýšením poplatků. „Konkurence mezi bankami něco takového nedovolí,“ potvrzuje slova bankéřů Vašina z KPMG.

Návrat k předkrizové úvěrové euforii se v příštích letech ovšem čekat v žádném případě nedá. Kvůli zpomalení si banky budou mnohem více vybírat, které z předkládaných projektů budou financovat. Ve výsledku by na tom některé firmy mohly vydělat. Ty, které najdou díky krizi skuliny na trhu nebo využijí své zdravé a silné pozice k posílení svého postavení, budou pro banky ještě atraktivnější a žádanější. Nakonec to budou tyto firmy, které si budou moci z bankovních nabídek vybírat. Protože s někým banky prostě obchodovat musejí.

 

Jak si firmy braly úvěry v krizi a po ní

Objem úvěrů pro firmy (leden 2007 = 100)

Čtvrtletní růst HDP (meziročně v %)

Zdroj: OECD, ČNB, ECB, vlastní výpočet

Jak si české firmy půjčují a kolik úvěrů nesplácejí

 

Objem úvěrů v jednotlivých odvětvích (leden 2007 = 100)

 

Podíl úvěrů v selhání na objemu úvěrů v odvětví (v %)

Zdroj: ČNB, vlastní výpočet

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče