Smutná jistota státního dluhu

22. září 2003, 00:00 - DAVID MAREK, hlavní ekonom Patria Online
22. září 2003, 00:00

Mezi nejspolehlivější ekonomické statistiky posledních let bezesporu patří státní dluh. Pravděpodobnost jeho zvýšení hraničí s jistotou. Nezklamala ani za 2. čtvrtletí: dluh ústřední vlády se zvýšil o 23,2 mld. Kč na 452,3 mld. Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (za poslední čtyři čtvrtletí) státní dluh vzrostl na 19,5 % z 18,7 % na konci 1.

čtvrtletí a 17,4 % v loňském roce. Zvýšení státního dluhu má velmi jednoduchou příčinu - schodkové hospodaření vlády. Deficit státního rozpočtu dosáhl ke konci května 53,4 mld. Kč, vládní dluh se za prvních šest měsíců letošního roku zvýšil o 56,4 mld. Kč. Státní dluh nyní roste šestnáctiprocentním tempem, a protože HDP v běžných cenách se v prvním pololetí zvýšil pouze o 4 %, je zřejmé, že za této konstelace nemůže v brzké době dojít k zastavení růstu poměru dluhu k HDP. V rámci struktury financování státního dluhu došlo opět k přesunu od krátkodobých instrumentů k cenným papírům s dlouhou dobou do splatnosti. Zatímco objem emitovaných pokladničních poukázek klesl o 6,5 mld. Kč, objem státních dluhopisů se zvýšil o 28 mld. Kč. Podíl pokladničních poukázek na financování státního dluhu klesl o čtyři procentní body na 38 %, naopak podíl dluhopisů vzrostl z 55 % na 59 %. Durace státního dluhu se díky tomu zvýšila na 3,36 roku z 3,14 roku na konci 1. čtvrtletí. Prodloužení durace snižuje rizikovost státního dluhu, neboť klesá frekvence jeho refinancování. K růstu státního dluhu přispělo také čerpání půjčky od EIB. Objem prostředků vypůjčených od této instituce se v průběhu letošního roku zvýšil o 5,9 mld. Kč. Na základě naplánovaných emisních programů dluhopisů, příjmů a výdajů státního rozpočtu a jejich dosavadního vývoje očekáváme, že do konce roku vyšplhá státní dluh na 520 mld. Kč (22 % HDP). Celkový veřejný dluh by měl vzrůst již na 590 mld. Kč (25 % HDP). Na úroky placené z peněz vypůjčených veřejným sektorem letos padne podle odhadu ministerstva financí 24 mld. Kč. Bez rozpočtové reformy by se mohl veřejný dluh v ČR přehoupnout přes laťku 60 % HDP na přelomu desetiletí, a postavit tak další překážku úvahám o přijetí eura. Kvůli euru se ovšem rozpočtová reforma nepřipravuje. Primárním cílem je stabilita domácí ekonomiky. Klíčovou otázkou totiž je, zda by pokračující vysoké schodky byl ochoten někdo financovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče