Smutná jistota státního dluhu

22. září 2003, 00:00 - DAVID MAREK, hlavní ekonom Patria Online
22. září 2003, 00:00

Mezi nejspolehlivější ekonomické statistiky posledních let bezesporu patří státní dluh. Pravděpodobnost jeho zvýšení hraničí s jistotou. Nezklamala ani za 2. čtvrtletí: dluh ústřední vlády se zvýšil o 23,2 mld. Kč na 452,3 mld. Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (za poslední čtyři čtvrtletí) státní dluh vzrostl na 19,5 % z 18,7 % na konci 1.

čtvrtletí a 17,4 % v loňském roce. Zvýšení státního dluhu má velmi jednoduchou příčinu - schodkové hospodaření vlády. Deficit státního rozpočtu dosáhl ke konci května 53,4 mld. Kč, vládní dluh se za prvních šest měsíců letošního roku zvýšil o 56,4 mld. Kč. Státní dluh nyní roste šestnáctiprocentním tempem, a protože HDP v běžných cenách se v prvním pololetí zvýšil pouze o 4 %, je zřejmé, že za této konstelace nemůže v brzké době dojít k zastavení růstu poměru dluhu k HDP. V rámci struktury financování státního dluhu došlo opět k přesunu od krátkodobých instrumentů k cenným papírům s dlouhou dobou do splatnosti. Zatímco objem emitovaných pokladničních poukázek klesl o 6,5 mld. Kč, objem státních dluhopisů se zvýšil o 28 mld. Kč. Podíl pokladničních poukázek na financování státního dluhu klesl o čtyři procentní body na 38 %, naopak podíl dluhopisů vzrostl z 55 % na 59 %. Durace státního dluhu se díky tomu zvýšila na 3,36 roku z 3,14 roku na konci 1. čtvrtletí. Prodloužení durace snižuje rizikovost státního dluhu, neboť klesá frekvence jeho refinancování. K růstu státního dluhu přispělo také čerpání půjčky od EIB. Objem prostředků vypůjčených od této instituce se v průběhu letošního roku zvýšil o 5,9 mld. Kč. Na základě naplánovaných emisních programů dluhopisů, příjmů a výdajů státního rozpočtu a jejich dosavadního vývoje očekáváme, že do konce roku vyšplhá státní dluh na 520 mld. Kč (22 % HDP). Celkový veřejný dluh by měl vzrůst již na 590 mld. Kč (25 % HDP). Na úroky placené z peněz vypůjčených veřejným sektorem letos padne podle odhadu ministerstva financí 24 mld. Kč. Bez rozpočtové reformy by se mohl veřejný dluh v ČR přehoupnout přes laťku 60 % HDP na přelomu desetiletí, a postavit tak další překážku úvahám o přijetí eura. Kvůli euru se ovšem rozpočtová reforma nepřipravuje. Primárním cílem je stabilita domácí ekonomiky. Klíčovou otázkou totiž je, zda by pokračující vysoké schodky byl ochoten někdo financovat.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít