Smrtelný hřích jménem maso

14. ledna 2010, 11:27 - Táňa Králová
14. ledna 2010, 11:27

Přispívá dobytek ke globálnímu oteplování?

(celý podtitulek)
Přispívá dobytek ke globálnímu oteplování? Možná, určitě však přispívá ke zdravé výživě

(praporky)
Paul McCartney zavelel a skot aby se třásl o život

Kdo produkuje více metanu: krávy, nebo vegetariáni?

Užitečný kompromis: Krávy by se měly učit od klokanů.

Největší zločin proti klimatu? Podle švédských odborníků je to hovězí s rýží

(text)
Bezmasé pondělí je poslední hit Paula McCartneyho. Slavný muzikant jím přemlouvá Evropany i lidi na celém světě, aby jeden den v týdnu vynechali maso a pomohli tím čelit globálnímu oteplování. Brouk s masem skoncoval někdy před třiceti lety, protože mu vadilo, jak se na farmách zachází se zvířaty. Teď chce vegetariánstvím zachraňovat planetu. K Broukovi to patří. Co si ale myslet, když na podobnou strunu zahraje německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová? Také ona nedávno pobídla národ, aby zdravějším jídelníčkem přispíval k ochraně klimatu. Není divu, že Aignerová coby křesťansko-socialistická politička vzbudila svým „zezelenáním“ značný rozruch. Střídavé pochopení našla u českých vládních činitelů. „Výzvy k uvážlivější spotřebě masa jsou adekvátní – nejen ve vztahu ke změnám klimatu, ale i pro zdravotní prospěch občanů,“ přitakává ministr životního prostředí Jan Dusík. Naopak ministr zemědělství Jakub Šebesta by lidem rozhodně nedoporučoval upírat si maso kvůli snížení emisí skleníkových plynů, které vypouštějí hospodářská zvířata.

Němcům se na šnycl nesahá Požadavek jíst méně masa, aby se snížila produkce skleníkových plynů, doposud v Německu zazníval od ochránců klimatu, Zelených a Spolkového úřadu pro ochranu životního prostředí. Konzervativci o takovém spojení nechtěli ani slyšet. O to více ministryně Aignerová šokovala své spolustraníky a zemědělské činovníky. Čím vlastně zděšení vyvolala? „Jíst méně masa znamená zároveň ochranu klimatu,“ citovala ministryni agentura AP, která takto zestručnila její vyjádření pro Hannoversche Allgemeine Zeitung a nastal poprask. V rozhovoru pro deník mluvila o zdravější výživě a způsobech produkce šetrnějších ke klimatu, o tom, jak by bylo možné v oblasti krmení zvířat redukovat skleníkové plyny. „Nová okna, rozumnější větrání a čas od času nechat auto stát doma patří rovněž k ochraně klimatu,“ řekla politička. Ke snížení konzumace masa skutečně nabádala, i když nepřímo. „Budeme-li se všichni stravovat zdravě a vyváženě, jako to například doporučuje výživová pyramida Německé společnosti pro výživu, výrazně přispějeme k ochraně klimatu,“ prohlásila Aignerová.
Pro pochopení dramatických reakcí je třeba si uvědomit, že právě Němci spořádají víc než dvakrát tolik řízků, steaků, klobás, salámů a dalších pokrmů z masa, než zmíněná společnost pro výživu považuje za racionální – doporučuje konzumovat 300 až 600 gramů na hlavu za týden. Německý tisk paní ministryni obratem připomenul křesťanskou socialistku Barbaru Stammovou, která musela odstoupit z postu bavorské ministryně zdravotnictví. Stalo se tak poté, co skandály kolem BSE (takzvaná nemoc šílených krav) komentovala slovy, že dál už to takhle v produkci masa nepůjde a jeho konzumace se musí snížit.

Agrární versus ekologický Průměrný Němec spořádá za rok 87 kilogramů masa. Čech o sedm kilogramů méně, týdne tedy zhruba 1,5 kilogramu. A rozhodně by neměl být střídmější zrovna kvůli tomu, aby se snížily emise skleníkových plynů, zdůrazňuje český agrární ministr Jakub Šebesta, opírající se o několik čísel: „Za posledních dvacet let u nás stavy skotu poklesly o dvě třetiny. Spotřeba hovězího masa se od roku 1989 snížila ze zhruba třiceti kilogramů na obyvatele za rok na současných deset kilogramů.“ A vzápětí Šebesta připomíná, že doporučení snížit konzumaci masa by bylo v příkrém rozporu s kroky, kterými stát podporuje udržení stavů dojného skotu. Zato ministr životního prostředí Jan Dusík považuje apel na uvážlivější konzumaci masa za adekvátní. Obhajuje ho těmito argumenty: „Intenzivní zemědělské velkochovy, které vznikly za účelem takzvané produkce na maso, se staly jedním z největších zdrojů nárůstu metanu v atmosféře. Jedna tuna metanu je z hlediska klimatické stopy ekvivalentem přibližně 21 tun oxidu uhličitého. Jestliže se podaří omezit celkovou konzumaci masa, například úpravou stravovacích návyků u dostatečného počtu lidí, ale především změnou způsobu chovu hospodářských zvířat, pak by se produkce metanu a jeho působení na změnu klimatu mohla opravdu snížit,“ věří Dusík. S německou ministryní zemědělství určitě není mezi evropskými politiky v takovém pohledu osamocený. Třeba Švédsko už vážně řeší, jak může vypadat klimaticky příznivé stravování.

Švédi jednou týdně vegetariány Ve Švédsku jako první evropské zemi vznikla doporučení, co by lidé měli potlačit a co naopak obohatit ve svém jídelníčku, aby současně prospívali životnímu prostředí. Tamní národní potravinový úřad a Agentura pro ochranu životního prostředí vypracovaly dokument nazvaný Environmentálně výhodný výběr potravin. Doporučují v něm snížit spotřebu masa a rýže s cílem omezit emise skleníkových plynů. Šéf potravinového úřadu Inger Anderson tvrdí, že produkce potravin má na svědomí asi čtvrtinu emisí způsobených švédskými spotřebiteli, což působí nejen na klima, ale ještě škodí prostřednictvím dalších vlivů, hlavně používáním pesticidů. Švédská zpráva konstatuje, že maso, a to hovězí, vepřové, jehněčí i drůbeží, tvoří skupinu potravin, jejichž výroba má největší vliv na životní prostředí. Doporučuje proto zaměnit jedno nebo dvě jídla týdně za vegetariánská, nebo snížit porce masa. Rýži by si lidé měli více odpírat kvůli tomu, že v rýžovištích se uvolňuje metan. Měli by také dávat přednost sezónním jídlům, vybírat si ovoce a zeleninu vypěstovanou v místě spotřeby a zapomenout na vodu v plastových lahvích. Až na některé výjimky může být výběr zdravých potravin v souladu s výběrem, který je vhodný pro životní prostředí, tvrdí švédští odborníci.

Dobytek vzatý na milost Paul McCartney přišel se svou kampaní za bezmasé pondělky těsně před kodaňským summitem věnovaným globálnímu oteplování. Přiživil tím dřívější různě relevantní poznatky o tom, jak se dobytek podílí na ohřívání zeměkoule. Třeba že chov hospodářských zvířat produkuje 37 procent celosvětových emisí metanu. Podle některých informací také 65 procent emisí oxidu dusného, třetího nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Anebo je to jinak? „Politici by měli mít lepší informace. Chov dobytka ovlivňuje globální oteplování jen málo,“ tvrdí meteorolog Ladislav Metelka, který je členem Mezinárodního panelu pro klimatické změny (IPCC). Uvádí, že zemědělství se podílí na klimatických změnách nikoli vypouštěním metanu, ale produkcí oxidu uhličitého, vznikajícím při spalování fosilních paliv. „Metan sice způsobuje větší skleníkový efekt než oxid uhličitý, pokud se však dostane do atmosféry, samovolně se po určité době – za měsíce až roky – změní na CO2. Tím se sníží škodlivost. Krávy jsou býložravci a aby tráva mohla vyrůst, nejdříve se musí z atmosféry odčerpat určité množství CO2 a fotosyntézou přeměnit na rostlinnou hmotu. Do atmosféry se tedy jen vrací to, co se z ní muselo předtím odčerpat, aby vyrostlo krmení,“ vysvětluje meteorolog. Právě v tom tkví podstatný rozdíl oproti fosilním palivům. „Metan a CO2 kolují v uzavřeném cyklu, kdežto uhlí, ropa a další fosilní zdroje energie ležely stamiliony let pod zemí. Lidé je vykutají a přidávají do cyklu,“ porovnává Metelka.

Pitvají pastviny Profesor Miloslav Šimek s kolegy z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR zkoumá, jak emise skleníkových plynů souvisejí s chovem dobytka. Pětiletý projekt, při kterém vědci studují produkci metanu a oxidu dusného na pastvinách, začal zhruba před rokem. „Je pravda, že při chovu hospodářských zvířat se vytváří podmínky pro produkci skleníkových plynů. Ale není přece správné, abychom z toho odvodili, že nebudeme chovat skot. Říkat nejezme maso a zbavíme se problémů, je stejně hloupé či chytré jako prohlašovat, nekupujme si ledničky a nejezděme autem,“ poukazuje biolog. Výzkum má sloužit nejen k pochopení produkce skleníkových plynů při pastvě zvířat, ale současně má i napovědět, jak ji snížit. „Každá kravka za sebou něco zanechává. Hodně však záleží na tom, s jakou mírou nekázně či obezřetnosti se chov provozuje,“ připomíná profesor Šimek. Vysoká koncentrace zvířat na malé ploše je logickým předpokladem pro větší uvolňování metanu a oxidu dusného. Nedá se jednoznačně říci, zda je z tohoto pohledu horší dobytek pást, nebo držet ve chlévech. „Ustájená zvířata také produkují plyny. Navíc obrovským zdrojem emisí jsou nádrže na kejdu a hnůj ve velkochovech,“ dodává Šimek.

Hlavně nic nevnucovat Producenty masa zanechává hysterie kolem vlivu dobytka na klimatické změny v klidu. Dobře vědí, že jedlíci si nezbytnou flákotu na talíři nenechají nikým znechutit. A už vůbec ne bojovníky za spásu planety. „Pokud by německá ministryně zemědělství mínila doporučení omezit konzumaci masa jako návod ke zdravějšímu životnímu stylu, dá se s ní souhlasit. Nedomníváme se však, že by omezení produkce masa mělo nějaký zásadní vliv na globální oteplování,“ říká za Potravinářskou komoru mluvčí Dana Večeřová. Za daleko efektivnější považuje zavádění nových technologií, které poškozování životního prostředí minimalizují. „Potravinářský průmysl mimochodem rozhodně nepatří mezi největší znečišťovatele,“ zdůrazňuje Večeřová. Ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát vnímá, že je v poslední době populární propagovat omezení masa jako přínos k ochraně planety. „V případě skotu však hlavně nejde o problém Evropy. Je to spíš téma pro Jižní Ameriku, kde je průměrné zatížení pastvin vyšší než v Evropě,“ porovnává Malát. Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství reflektuje situaci bez servítku: „Zemědělci se musí přizpůsobovat trhu a produkovat to, co lidé chtějí jíst. Ne jim vnucovat hovězí nebo vepřové, když o něj nestojí. Stravovací návyky se mění a daleko víc se jí zelenina.“ Střízlivě se ke kampani proti masu staví Agrární komora. „Kdo chce, může vyhodnotit dopad své činnosti a zvyků na přírodu obecně a dle toho se zařídit. Včetně skladby jídelníčku. Poptávka nejen po mase celosvětově stoupá s tím, jak se rozrůstá lidská populace. Zemědělci a potravináři na to reagují,“ říká Jiří Felčárek z Agrární komory. Míní, že pro omezení negativních vlivů na klima by místo volání po nižší konzumaci masa bylo prospěšnější využít kapacity zemědělství pro lepší využívání obnovitelných zdrojů. „A nejde jen o biopaliva nebo spalování biomasy. Mnohem víc by se daly využívat sláma a dřevo jako stavební materiál,“ uvažuje Felčárek. Jak svět rozšiřováním biopaliv šetří ovzduší, je ale už další kapitola.

(BOX:) Vědci o kravách K radosti vegetariánů vědci svět průběžně zásobují zprávami, jak dobytek škodí klimatu. A kdyby se lidé zřekli několika porcí masa, nemuselo by se chovat tolik zvířat. Například japonští odborníci zjistili, že člověk, který si v obchodě koupí jeden kilogram hovězího, přispěje k zesílení skleníkového efektu stejně, jako kdyby autem projezdil 250 kilometrů. „Jedna kráva vyprodukuje během svého života přímo či nepřímo ekvivalent 4,5 tuny CO2. Přitom skleníkový efekt způsobuje nejen metan uvolněný při trávení, ale vzniká také při pěstování a sklizni krmných plodin a jejich přepravě,“ upozornil vědecký tým ze zemědělské fakulty kjótské univerzity a Národního vědeckého institutu hospodářských zvířat v Tsukube. Na spojitost mezi chovem dobytka a globálním oteplováním poukázal též mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichela z Australské národní univerzity. Spatřuje riziko nejen v metanu vypouštěném do ovzduší, ale i v kácení deštných pralesů, místo nichž vznikají nové pastviny. Autoři studie se proto přimlouvají, aby lidé v bohatých zemích omezili denní příjem především červeného masa o více než polovinu. A v roce 2050 by měli denně zkonzumovat v průměru 90 gramů masa, aby se nárůst emisí zastavil. Více než tři roky stará zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyčíslila, že chov skotu má na svědomí 18 procent skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Uvádí také, že na produkci metanu, který planetu ohřívá dvacetkrát rychleji než CO2, se více než třetinou podílí dobytek svými větry a výkaly. Přívrženci vegetariánství přispěchali s bláznivým propočtem: kdyby se lidé na celém světě stali vegetariány nebo vegany, ovzduší by si ulevilo od většího objemu emisí skleníkových plynů, než vyprodukuje celosvětová doprava, která produkuje třináctiprocentní podíl emisí. Vědci ovšem zkoumají ještě kurióznější faktory, například možnosti, jak omezit říhání dobytka, a tím vypouštění škodlivého metanu. André Denis Wright z výzkumného ústavu v australském Perthu by kravám naordinoval očkování, které by ze žaludků odstranilo bakterie produkující metan. Potíž tkví v tom, že účinná vakcína se těžko vyvíjí, když nejsou ani dostatečně známi viníci – ony mikroorganismy. Jiný způsob, jak ulevit ovzduší od říhajících krav a ovcí, vymysleli Wrightovi kolegové z Queenslandu. Místo bakterií vytvářejících metan by zvířatům dodávali bakterie od klokanů, kteří problémy s říháním skleníkového plynu nemají, přestože se živí spásáním trávy jako dobytek.

(BOX: )

Výživáři nabádají: Zůstaňme všežravci Maso do jídelníčku určitě patří. V žádném případě nejsem pro vegetariánství, prohlašuje lékař Pavel Dlouhý ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a člen správní rady Společnosti pro výživu. Připouští však, že bezmasý den v týdnu má z hlediska fyziologie něco do sebe. „Určitě by lidem neuškodil, spíš prospěl,“ nezavrhuje McCartneyho nápad. Na rozdíl od Němců, kterým výživáři doporučují 300 až 600 gramů masa týdně a k tomu asi 150 až 200 gramů ryb, nedefinuje česká Společnost pro výživu konkrétní množství. Jen obecně radí konzumovat méně tuku a výrazně více ryb. Pod dávku, kterou doporučují němečtí výživáři, by se však doktor Dlouhý podepsal. Jak poznamenává, jsou i mnohem přísnější doporučení, kupříkladu v Řecku, kde by se tmavé maso mělo jíst jen asi čtyřikrát do měsíce, zato ryby a drůbež několikrát týdně. „Vychází patrně z epidemiologických studií, dle kterých s vyšší konzumací tmavého masa stoupá riziko některých nádorových onemocnění.“ Zmiňuje největší stravovací prohřešky, kterých se Češi u masa dopouštějí: Preferují kvantitu před kvalitou. Dopřávají si příliš uzenin, většinou bohatých na tuk a sůl. Příliš si oblíbili grilování, při kterém mohou v mase vznikat toxické produkty. Také docentka Jana Dostálová ze Společnosti pro výživu souhlasí, že maso určitě není nutné jíst každý den. A už rozhodně ne dvakrát denně. To ale neznamená, že by nabádala k radikálnímu vyřazení masa z jídelníčku. „Je zdrojem dobře využitelného železa, a ten rostlinná strava nenahradí. Proto mají vegani problém s krvetvorbou,“ poznamenává Dostálová. Navíc – lidé by vypouštěli mnohem více metanu, kdyby maso nahrazovali třeba luštěninami. Zpráva, kterou šíří odpůrci masa, poukazuje na velké rozdíly mezi vlivem bezmasé a tradiční stravy na produkci emisí skleníkových plynů. Nejlépe vychází veganství zakazující i mléčné výrobky. Ve zprávě se uvádí: „I když strava zahrnuje maso z ekologického zemědělství, stále vytváří sedmkrát více emisí než veganská strava z běžného zemědělství.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče