Smrt má na kahánku

10. září 2010, 13:07 - Pavel Pokorný
10. září 2010, 13:07

Transhumanisté věří v technologický pokrok, který brzy změní podstatu lidského bytí

Někteří lidé – třeba Američan Ray Kurzweil – vážně uvažují o tom, že uploadují svůj mozek do těla robota a nechají se vystřelit do vesmíru. A jsou přesvědčeni, že se tak stane již brzo! Co tam budou dělat? Přežijí? Určitě ano, protože nesmrtelnost je fáze evoluce, jež nás zřejmě také nemine.
Pokud to dokážete, představte si takzvané nanoboty – roboty, kteří budou existovat na buněčné a molekulární úrovni a v lidském organismu opraví všechny nemocné a stárnoucí orgány. Tělo bude imunní vůči všemu a navždy. Tedy pokud se „tomu“ ještě dá říkat tělo. Další stupeň vývoje se nazývá singularita. Člověk a stroj splynou natolik, že lidské a technologické prvky už nebude možné rozlišit. Svět se zásadně změní, dle teoretiků technologické singularity již někdy v 21. století. Nejčastěji se uvádí rozpětí let 2020 až 2060.

Přeprogramovat na nesmrtelnost
Jedním z apoštolů singularity je vědec, vynálezce a podnikatel Ray Kurzweil, jenž představuje nejradikálnější odnož hnutí, které se nazývá transhumanismus. Některé vize extravagantního Američana se zdají být poněkud „silný tabák“ i kolegům futuristům, kteří jinak oplývají jen o něco méně ztřeštěnými nápady. Například expert na umělou inteligenci David Levy, jenž věří, že „láska a sex mezi lidmi a roboty je nevyhnutelný“, se domnívá, že Kurzweil je příliš optimistický, když tipuje první svatbu mezi robotem a člověkem do roku 2030. Peter Thiel, zakladatel systému PayPal, zase podporuje „crazy“ projekt, podle něhož bude skupina lidí žít mimo společnost na obrovské kovové plošině uprostřed oceánu, kde si počkají, až singularita dorazí.
To však nebrání osobnostem jako Kurzweil, aby se celý život nepokoušeli (zatím marně) stát se nesmrtelnými kyborgy. „Snažím se velmi agresivně přeprogramovat pomocí biochemie,“ svěřil se ve svém bestselleru The Singularity Is Near (Singularita je blízko). „Užívám 250 prášků denně a absolvuji na půl tuctu intravenózních terapií týdně,“ dodává Kurzweil. Uff! Dle něj byla smrt po většinu historie tolerována, protože s ní nikdo nedokázal nic udělat. Ale nyní se již rychle blíží doba, kdy budeme moci izolovat geny a proteiny, které zapříčiňují degeneraci buněk, a přeprogramovat je. Předpoklad nevyhnutelnosti smrti již déle neobstojí a měl by se opustit, říká asi nejznámější světový transhumanista. Souhlasí s ním Michael West, CEO Advanced Cell Technology, jedné z největších biotechnologických firem v USA, když říká: „Láska a soucit k našim bližním nás nakonec dovedou k závěru, že musíme udělat vše, co můžeme, abychom zabránili stárnutí a smrti.“

Jen to žádoucí
Transhumanismus má i umírněnější podoby, s nimiž se ztotožňuje stále více lékařů i vědců zabývajících se bioetikou. Jde o myšlenkový směr, který se rozvíjí zejména v posledních dvaceti letech v souvislosti s rychlým vývojem biotechnologií. Tradiční medicína se přirozeně zaměřuje na překonání nemocí, které lidi trápí. S pomocí nových technologií jsou však možné zásahy, jež vedle terapie umožňují i zvýšit lidské schopnosti. A trend je takový, že se postupně z „jednoduchého léčení“ přechází k léčení a zároveň rozšiřování působnosti medicíny.
Nikoho nepřekvapí povzbuzující látky, jimiž si výkonnost zvyšují profesionální sportovci. Biotechnologie však slibují víc. Embryonální genová terapie, jež je stále v plenkách, chce měnit genetický kód zárodečných buněk tak, aby budoucímu jedinci zůstaly pouze žádoucí intelektuální, fyzické a emocionální vlastnosti a špatné se nerozvinuly. Takový zásah ovlivní další generace lidstva. Již dnes není nic výjimečného, když zdravý jedinec užívá drogy pro zlepšení svých mentálních schopností. Dle jedné studie sedm procent studentů amerických univerzit užívá stimulanty na předpis, a tento podíl má stoupající tendenci. Ani si to neuvědomují, ale vlastně rozšiřují řady transhumanistů, stejně jako miliony jiných lidí. Kdo by se nechtěl cítit dobře, být fit? A když to nejde přirozenou cestou… použijeme technologie. Lze začít šálkem kávy po ránu, pokračovat nasazením brýlí, zubní protézou … transplantacemi orgánů, klony člověka, nervově ovládanou robotickou rukou či mikromechanickými implantáty až po technologie telepatických čipů. To vše zlepšuje komunikaci, vidění, chození, existenci. Z pohledu transhumanismu jsou to nástroje na přeměnu lidské přirozenosti. V Deklaraci hnutí z roku 2002 se uvádí: „Lidskost se díky technologiím v budoucnu radikálně změní. Budou se muset přehodnotit parametry jako nevyhnutelnost stárnutí, omezení lidské a umělé inteligence, bolest a utrpení a naše omezení na planetě Zemi.“ Kdy to asi bude?

Teď, nebo nikdy Jak upozorňuje zejména Ray Kurzweil, mnohé oblasti technologie se vyvíjejí exponenciálně. Nejznámějším příkladem je Moorův zákon popisující zvyšování výkonu počítačů, ale Kurzweil dokazuje, že podobně roste třeba i rozlišovací schopnost zobrazovacích metod pro zkoumání mozku, počet uživatelů internetu nebo počet publikovaných vědeckých prací. „Exponenciální křivka má tu zvláštnost, že zpočátku stoupá jen velmi zvolna a dá se snadno aproximovat pomocí přímky. Na lineární závislosti jsme zvyklí, a tak přirozeně v našich životech očekáváme víceméně plynulé změny. V určitém okamžiku se však sklon exponenciály prudce změní. Za krátké období pak může dojít k větší změně než v celé dosavadní historii,“ vysvětlil na serveru scienceworld.cz jeden z českých transhumanistů Dalibor Šrámek. Jestli jsme před tímto zlomem, pak nikdo netuší, jak bude vypadat svět za pár desítek let. Nikdo rovněž neví, jestli se vůbec nacházíme před oním zlomem. Diskutabilní je i teorie, že vědeckotechnologický rozvoj opravdu probíhá exponenciálně. Transhumanisté v čele s Rayem Kurzweilem v prudký růst křivky vývoje doufají. Třeba se ještě dočkají (a my s nimi) i singularity. Nebo raději ne?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče