Smrt krásných fondů

15. dubna 2009, 12:33 - Marek Janšta
15. dubna 2009, 12:33

Občané netuší, že v případě nákupu státního dluhopisu ponesou kreditní riziko státu

Proti plánu ministerstva financí vydat státní dluhopisy občanům – neboli občanské dluhopisy – nelze nic namítat. O deficitu státního rozpočtu za rok 2009 přes sto miliard korun není třeba polemizovat a hledání nových zdrojů je v pořádku. Argumenty ministra financí Miroslava Kalouska i jeho náměstka Eduarda Janoty jsou také logické. Dle nich ve vyspělých zemích drží domácnosti deset až patnáct procent státního dluhu, kdežto v ČR si z bilionového dluhu ukrojily sotva procento. Z hlediska trhu jsou však minimálně sporné nastavení parametrů pro emisi občanských dluhopisů, předpokládaný způsob jejich distribuce a vliv akce na zvyšování finanční gramotnosti obyvatel. ===== Katastrofický scénář =====
Příběh pana Pavla (viz Dva příběhy) jsem slyšel v posledních týdnech od dvou investičních společností. Parametry občanských dluhopisů je totiž opravdu třeba nastavit citlivě. Představy ministra Kalouska (MF Dnes, 16. březen) mohou totiž v konečném důsledku znamenat neomluvitelný státní zásah do fungování trhu. Navíc do trhu, na němž je důvěra nejdůležitější a který se víc než deset let vzpamatovával z tunelování investičních fondů.
Chce-li ministerstvo financí získat další zdroj pro financování státního dluhu, nemůže to činit na úkor daných pravidel hry a nabídnout občanům prakticky alternativu ke spořícím účtům. Počítá-li se s garantovanou jistinou, alikvotním úrokem a denní likviditou, lze o dodržování tržních pravidel mluvit jen stěží (sliby náměstka Janoty, Radiožurnál, 16. březen). Bude-li ministerstvo od občanů vykupovat zpětně dluhopisy za vyšší než aktuální tržní cenu, jak to vysvětlí ostatním daňovým poplatníkům? Může pak nastat katastrofický scénář. Česká republika se jako první země na světě rozloučí s kategorií fondů dluhopisových a peněžního trhu a následně se spořícími účty. A může také počítat s odlivem prostředků ze stavebního spoření. Přes deset let budovaná rovnováha bude narušena.

Začarovaný kruh Pokud budou fondy vyplácet své podílníky, budou muset prodávat i státní dluhopisy, a tím zvyšovat jejich rizikovou přirážku. Stát pak při další emisi bude nucen nabídnout vyšší úrok u dluhopisů, čímž prodraží financování státního dluhu. Vše se ocitne v začarovaném kruhu. Financování státního dluhu není levnou záležitostí – ročně přijde na úrocích přes 50 miliard korun – což ukazují poslední aukce. Úroky, které musí stát nabízet, vyšplhaly k šesti procentům –naposled dluhopis s třináctiletou splatností za 6,13 procenta. Zájem ze zahraničí je navíc stále mizivý. A česká poptávka živená fondy, stavebními spořitelnami a pojišťovnami může po vydání občanských dluhopisů ochladnout. Odsaje-li stát z bank mnoho miliard korun, jejich ochota půjčovat se ještě sníží. A lze pokračovat.
Předchozí nenapsal zhrzený prodejce fondů jako výzvu k souboji občanských dluhopisů s ostatními finančními produkty. Naopak, myšlenka takových dluhopisů se mi zamlouvá. Poukazuji jen na problém citlivého nastavení jejich parametrů.

Úsměvné vyjádření Ať chceme, nebo nechceme, dluhopis není spotřební zboží. Je to cenný papír a na obchodování s ním se vztahuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Ten v loňském roce provedl přísnou evropskou směrnici MiFID o finančních službách a zpřísnily se i nároky na jednání se zákazníky a odbornost. Proto působí úsměvně vyjádření Pavla Makovce z odborné komise, která pracuje na přípravě občanských dluhopisů, v médiích (Hospodářské noviny, 2. duben), že si je lidé budou moci koupit s pomocí jednoduché webové aplikace, jež bude například na poštách. Počínání komise mi připadá jako role poradce netrpělivého dlužníka, který zoufale shání další prostředky na financování vlastního dluhu a na následky svého počínání se moc neohlíží. Prodat přes přepážky lze opravdu kdeco. Co však nastane, poroste-li inflace a majitelé dluhopisů si uvědomí, že by se měli zajímat, kdy je ještě výhodné je držet? Na koho se obrátí o radu?

Nevyřešené otázky ČNB má připravenou vyhlášku o odbornosti, kterou určitě připomínkovalo i ministerstvo financí. Je v ní přesně definována osoba jednající se zákazníky, požadavky na její zkušenosti i znalosti. V § 11 této vyhlášky se kromě jiného lze dozvědět, že dluhopis může zákazníkovi prodat osoba, která má minimálně šestiměsíční zkušenost s touto činností. Banky, obchodníci s cennými papíry i investiční zprostředkovatelé investovali za poslední rok mnoho milionů korun, aby dodrželi pravidla nového zákona – do informačních systémů, vnitřních předpisů i odbornosti osob. A teď se dozvědí, že distribučními místy občanských dluhopisů mohou být pošty i Czech Pointy. A proč ne třeba téměř deset tisíc vázaných zástupců investičních zprostředkovatelů, kteří kriteria odbornosti i směrnici MiFID splňují? A mohou majitelům kuponů nabídnout i následný servis. Nevyřešených otázek, pokud jde o distribuci, je mnoho. A je škoda, že se pracovní komise dosud neobrátila kvůli jejich řešení i na profesní asociace.
Občané netuší, že v případě nákupu státního dluhopisu ponesou kreditní riziko státu. Mediálně je jim nabídka občanských dluhopisů popisována – i náměstkem ministra financí – jako zcela bezriziková varianta k různým rizikovým alternativám, především fondům. Přitom prostřednictvím fondů nakoupili dluhopisy či pokladniční poukázky téhož státu. Taková politika povede k tomu, že finanční gramotnost obyvatel zůstane omezena na rozlišení absolutní garance: českým státem garantované produkty – rizikové produkty (tedy jakékoli jiné). Více než deset let se pohybuji v oblasti zprostředkování investic retailové klientele, a proto mě takový stav netěší. Box: Dva příběhy Panu Otovi nedávno doporučil jeho poradce investovat volné prostředky do několika fondů, největší částku do dluhopisového. Vybral si nejkonzervativnější, s většinovým podílem českých státních dluhopisů. S vývojem fondu je však od podzimu značně nespokojený. Fond totiž prodělává. Nezajímá ho, že pokles cen českých státních dluhopisů z velké části způsobil „problém střední Evropa“ – chtěl mít tři až čtyři procenta ročně, která však nemá. Možnost nákupu občanských dluhopisů vítá, a jakmile to bude možné, nakoupí je – vybere peníze z dluhopisového fondu a použije i ty z právě doběhnutého stavebního spoření. Možnost pevného úroku, garantované nominální hodnoty a okamžité likvidity je pro něho k nezaplacení.
Pan Pavel je portfoliovým manažerem ve velké investiční společnosti, v níž spravuje majetek dluhopisového fondu, do kterého investoval i pan Ota. Denně vyhodnocuje investiční příležitosti, sleduje pohyby kurzů dluhopisů v závislosti na dění na trzích. Pečlivě zvažuje, co je a není výhodné. Přicházejí občanské dluhopisy – odkup za nominální hodnotu, okamžitá likvidita a zajímavý a jistý úrok. Ani on neváhá a přesunuje své prostředky do nich. Souvislosti Chce-li ministerstvo financí získat další zdroj pro financování státního dluhu, nemůže to činit na úkor daných pravidel hry.
Počítá-li s garantovanou jistinou, alikvotním úrokem a denní likviditou, lze o dodržování tržních pravidel mluvit jen stěží.
Bude-li ministerstvo od občanů vykupovat zpětně dluhopisy za vyšší než aktuální tržní cenu, jak to vysvětlí ostatním daňovým poplatníkům? Může nastat katastrofický scénář.
Česká republika se rozloučí s kategorií fondů dluhopisových a peněžního trhu a následně se spořícími účty. Situace Občanům je popisována nabídka občanských dluhopisů jako zcela bezriziková varianta k různým rizikovým alternativám, především fondům.
Přitom prostřednictvím fondů nakupují dluhopisy či pokladniční poukázky téhož státu.
To povede k tomu, že finanční gramotnost obyvatel zůstane omezená na rozlišení absolutní garance: českým státem garantované produkty – rizikové produkty.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče