Sme: Za svrchovaný Doněck

09. dubna 2014, 10:03 - red
09. dubna 2014, 10:03

Čím dál poplašnější zprávy z Doněcku, Luhansku a Charkova posilují obavy, že Krymem krájení Ukrajiny pro Rusy neskončilo. Nelze totiž přijmout představu, že násilné provokace se separatistickými motivy se dějí bez podpory či souhlasu Kremlu. „Doněcká lidová republika“ a výzvy k referendu stát ještě nedělí. Mají skromnější cíl: vyprovokovat ukrajinské represivní složky, což by dalo Putinovi záminku, kterou si musel na Krymu vymyslet.

I kdyby se ale podařilo nezkřivit jedinému separatistovi vlásek na hlavě, problémy nastanou, i pokud demonstranti zůstanou „jen“ u politických požadavků. Politický dialog se vzbouřenci je marný. Jejich pozicí je, že pokud jim vláda nevyjde vstříc, obrátí se na Moskvu s žádostí o „pomoc“. Celý svět nyní stojí před rébusem, co Putin zamýšlí, až takovou „žádost“, kterou sám inicioval, dostane. Že by vydal povel k překročení hranic, tomu se stále věřit nechce. Západ by však měl mít už teď jasno, jak by na takovou věc odpověděl.

Der Standard: Prošlý Orbánův triumf

V kašírování je maďarský populistický premiér skutečně velmistrem. „Jaké velkolepé vítězství!“ volal o volební noci na své slavící fanoušky. A blouznil o triumfu, „jehož význam dnes ještě nelze zcela změřit“. Ve skutečnosti to taková sláva není. Obhajoba dvoutřetinové většiny, s níž lze libovolně měnit ústavu, závisí na jediném mandátu. Skutečností také je, že Fidesz nedostal od roku 1998 tak málo hlasů. V absolutním vyjádření přišla Orbánova strana od voleb v roce 2010 o 600 tisíc voličů. Že se Orbán přesto dostal ke dvoutřetinové parlamentní většině, je zásluhou účelových změn ústavy a volebního řádu. Pokud by se Orbán znovu, díky jedinému mandátu, dostal ke dvoutřetinové většině a pokud by ji tak jako v uplynulých čtyřech letech využíval k bourání demokracie a právního státu, bude čelit vážnému deficitu legitimity. Nespokojenost Maďarů se tentokrát projevila volební apatií. Ale brzy se může přetavit v politickou aktivitu. Orbánův triumf v sobě nese datum spotřeby, které se blíží.

The New York Times: Afghánská volba

Že se odhadem 60 procent z 12 milionů afghánských voličů nezaleklo hrozeb Tálibánu a vyrazilo k nedělním prezidentským volbám, je dobrá zpráva. Ukazuje na občanskou odhodlanost, určitou víru v demokratický proces a dospívající politický systém ve válkou rozervané zemi. Je to další známka toho, že přišel čas ukončit po 13 letech americkou bojovou přítomnost v tomto státě. Celé měsíce Tálibán vyhrožoval narušením voleb, v posledních týdnech, po útocích na volební místnosti a kábulský hotel, se dokonce chvílemi zdálo, že uspěje. Ale jen drobnější konflikty během volebního dne a také vysoká účast (pokud se oficiální odhady potvrdí) ukazují, že protizápadní fundamentalistické řinčení Tálibánu pozbývá na účinnosti. Poprvé navíc primární odpovědnost za bezpečný průběh voleb ležela na Afgháncích samotných, americké síly hrály jen podružnou úlohu. Volby naznačují, že se Afghánci lepší do té míry, že by se mohli v otázkách obrany své země brzy postavit na vlastní nohy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče